Tomáš Macháč (* 13. října 2000 Beroun) je český profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové tituly a jeden turnaj ve čtyřhře na Marseille Open 2024. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře., přístup: Na pařížských Letních olympijských hrách 2024 se s Kateřinou Siniakovou stali olympijskými vítězi ve smíšené čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2025 na 20. místě a ve čtyřhře v září 2024 na 46. místě. Trénuje ho bývalý tenista Daniel Vacek., přístup: Domovským klubem je TK Sparta Praha, s nímž v roce 2020 ovládl českou extraligu.
V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 innsbruckou skupinou finálového turnaje, v níž přehrál Francouze Gasqueta i Brita Evanse. Závěrečné čtyřhry, které rozhodly o celkové porážce českého výběru s Francií a Velkou Británií, však se spoluhráči prohrál. Do září 2026 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–3 ve dvouhře a 3–7 ve čtyřhře., přístup:
Česko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde nastoupil na pozvání od ITF do mužské dvouhry. Po výhře nad Portugalcem Joãem Sousou jej ve druhém kole vyřadila argentinská světová třináctka Diego Schwartzman. Startoval také na Hrách XXXIII. olympiády v Paříži. Z dvouhry vypadl ve druhém kole. V mužské čtyřhře obsadil s Adamem Pavláskem čtvrté místo. Ve smíšené soutěži vybojoval zlatou medaili s Kateřinou Siniakovou.
Tenisová kariéra
2017–2021: Raná fáze kariéry a první tituly na nižších okruzích V rámci okruhu ITF debutoval jako sedmnáctiletý v listopadu 2017, když na turnaji v Milovicích dotovaném 15 tisíci dolary obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Michalu Konečnému. Premiérovou singlovou trofej v této úrovni tenisu vybojoval o rok později, během listopadu 2018 v Opavě, kde v semifinále oplatil porážku Konečnému a v závěrečném duelu přehrál devítistého muže žebříčku Filipa Dudu. První challengerový titul si odvezl z únorového Koblenz Open 2020. Do finále prošel přes Belgičana Rubena Bemelmanse. V něm ho o jediný set na turnaji připravil Nizozemec Botic van de Zandschulp z počátku třetí světové stovky.
Do grandslamu poprvé zasáhl ve dvouhře French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kterou prošel bez ztráty setu. V prvním kole pařížské dvouhry však nestačil na americkou světovou třicítku Taylora Fritze po pětisetovém průběhu. Debut na okruhu ATP Tour, vyjma grandslamu, prožil na únorovém Murray River Open 2021 v Melbourne Parku, dodatečně zařazeném turnaji během pandemie covidu-19. V úvodu však nenašel recept na stého pátého muže klasifikace Jamese Duckwortha z Austrálie. Po zvládnuté melbournské kvalifikaci zasáhl do dvouhry Australian Open 2021. Po výhře nad španělským kvalifikantem Mariem Vilellou Martínezem, ukončila jeho první start na australském majoru světová desítka Matteo Berrettini po čtyřsetovém průběhu.
Druhý challenger vyhrál v kazachstánské metropoli Nur-Sultanu během března 2021. Na cestě do finále vyřadil výše postavené soupeře Laaksonena, McDonalda, Kwona a Gunneswarana. Závěrečné vítězství si připsal nad Rakušanem Sebastianem Ofnerem ve třech setech.
2022: Dvě challengerové trofeje a průlom do první světové stovky Sezónu otevřel debutovou challengerovou trofejí pod otevřeným nebem, a celkově třetí, když ovládl lednový turnaj ve victorijském Traralgonu. Do finále postoupil přes Michaila Kukuškina a Jespera de Jonga. V něm si pak poradil s Američanem Bjornem Fratangelem z druhé světové stovky. Bodový zisk jej na žebříčku posunul do Top 130, když tuto skupinu hráčů ve vydání z 10. ledna 2022 uzavíral. Na navazujícím Australian Open si premiérově zahrál hlavní soutěž. V závěrečném kvalifikačním kole opět porazil de Jonga. Zápas na grandslamu poprvé zvládl na úvod melbournské dvouhry, v níž zdolal argentinskou světovou osmdesátku Juana Manuela Cerúndola, než jej zastavil ještě o deset příček výše figurující Američan Maxime Cressy.
První zápas na túře ATP, vyjma grandslamu, vyhrál na úvod únorového Open 13 Provence v Marseille, kde prošel kvalifikační soutěží. Po vítězství nad Damirem Džumhurem jej ve druhém kole porazil o téměř padesát míst níže postavený Roman Safiullin. Do série Masters poprvé zasáhl na březnovém BNP Paribas Open v Indian Wells po zvládnutých kvalifikačních duelech s Albotem a Marčenkem. Do kalifornského singlu vstoupil výhrou nad Australanem Alexeiem Popyrinem, ale poté mu stopku vystavila světová jednička Daniil Medveděv. O dva týdny později na Miami Open podlehl Italovi z druhé stovky Andreasi Seppimu. Jednalo se o jeho poslední sezónní zápas na okruhu ATP Tour, kromě účasti na grandslamovém US Open. Ve Flushing Meadows zvládl nástrahy kvalifikačního síta výhrami nad Kolářem, Kovalíkem a Cobollim, ale do newyorské dvouhry vstoupil pětisetovou prohrou se světovou dvaadvacítkou Boticem van de Zandschulpem.
Na dubnovém challengeru ve Stromovce, Sparta Prague Open, ve čtvrtfinále přehrál Lukáše Rosola. Do semifinále proti, o sto míst níže postavenému obhájci trofeje, Daliboru Svrčinovi jej však nepustilo zranění žeber. Kvůli němu pak na okruzích absentoval až do srpna, kdy ovládl čtvrtý challenger v Grodzisku Mazowieckém. Ve finále úvodního ročníku polského turnaje porazil o jedinou příčku výše figurujícího Čanga Č’-čena, jemuž patřila stá padesátá sedmá pozice. Ukončil tak devítizápasovou neporazitelnost Číňana a vrátil se do Top 130. V závěrečné, listopadové části challengerové sezóny se probojoval do semifinále bratislavského Slovak Open, finále v Helsinkách a čtvrtfinále v Andrii, kde jej postupně vyřadili Maďar Márton Fucsovics, Švýcar Leandro Riedi a Ukrajinec Vitalij Sačko. V následné klasifikaci z 28. listopadu 2022 debutoval v elitní světové stovce, na 98. místě žebříčku.
2023: Čtvrtfinalista na túře ATP a vítěz dvou francouzských challengerů Sezónu rozehrál v českém týmu na úvodním ročníku týmového United Cupu. Ve druhé sadě dvouhry proti Američanu Francesi Tiafoeovi si podvrtl kotník. Skrečí tak Spojené státy získaly třetí rozhodující bod. Zhmoždění nebylo vážné a další lednový týden prošel kvalifikací na Adelaide International, v jejímž závěru zdolal Jihokorejce Kwona Sun-ua. Ten však do dvouhry zasáhl jako šťastný poražený. V prvním kole českému hráči den starou porážku oplatil a celý turnaj vyhrál. Australian Open se stal prvním kariérním grandslamem, na němž Macháč nemusel startovat v kvalifikaci. Časné vyřazení mu v prvním vzájemném duelu však přivodila norská světová trojka Casper Ruud, proti níž – z pozice stého desátého muže žebříčku –, získal jeden set.
náhled|vlevo|Bekhend v kvalifikaci Wimbledonu 2023V kvalifikačním kole únorového Qatar ExxonMobil Open ztroskotal na Francouzi Alexandru Müllerovi. Naopak kvalifikační sítem arabského Dubai Tennis Championships prošel po výhrách nad Fucsovicsem i Arnaldim. V úvodu dubajské dvouhry svedl třísetovou bitvu se světovou jedničkou Novakem Djokovićem. Srb o postupu rozhodl až ziskem tiebreaku závěrečné sady. Do hlavní soutěže z kvalifikace se probil i na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships v Houstonu. Přes Američany Jacka Socka a Marcosa Girona postoupil do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP. V něm uhrál jen tři gamy na Němce Yannicka Hanfmanna z druhé stovky, figurujícího o čtyři příčky před ním.
Vstup do kvalifikace French Open nezvládl proti členu sedmé stovky Lucasi Pouillemu. Během druhého týdne pařížského grandslamu se zúčastnil 30. ročníku prostějovského challengeru UniCredit Czech Open. Ve finále podlehl Daliboru Svrčinovi z třetí stovky žebříčku. Další týden skončil ve čtvrtfinále Slovak Open na raketě Alexe Molčana. V závěru wimbledonské kvalifikační soutěže oplatil měsíc starou prohru z Paříže Pouillemu, když soupeř ve druhé sadě skrečoval pro zranění zad. Premiérovou účastí ve dvouhře Wimbledonu zkompletoval starty na všech grandslamech. V jejím úvodu však nenašel recept na světovou třináctku Camerona Norrieho, když britské jedničce odebral jeden set. Do další soutěže nejvyššího okruhu zasáhl až v srpnové kvalifikaci US Open. Do třetího kola postoupil přes bývalou světovou pětku Kevina Andersona. Účast v newyorské dvouhře mu ale znemožnil Chorvat Borna Gojo. V září prohrál finále provensalského challengeru v Cassis s Italem Mattiem Belluccim z konce druhé světové stovky. O tři týdny později vybojoval pátou challengerovou trofej v Orléans. Na halovém tvrdém povrchu postupně vyřadil Maxima Cressyho, Constanta Lestienna, Benjamina Bonziho, Richarda Gasqueta a ve finále podruhé v kariéře Brita Jacka Drapera. Všichni soupeři, vyjma šedesátého čtvrtého Gasqueta, figurovali mezi 90. a 110. místem žebříčku. Poprvé v sezóně se po skončení posunul do elitní světové stovky, když mu 2. října 2023 patřila 96. příčka. Šňůru francouzských challengerů završil druhou trofejí v řadě, v západofrancouzské obci Mouilleron-le-Captif. Ve druhém kole zdolal Pierra-Huguese Herberta, poté italského teenagera Lucu Nardiho a v semifinále Lucase Poullaina. V souboji o titul zvítězil nad Britem Arthurem Ferym z počátku čtvrté světové stovky.
náhled|V kvalifikaci US Open 2023 Hlavní soutěž říjnového Stockholm Open si zahrál až jako šťastný poražený kvalifikant po odstoupení Davidoviche Fokiny. Po volném losu vyřadil světovou šestačtyřicítku Stana Wawrinku, než jej ve druhém kariérním čtvrtfinále ATP zastavil Srb Laslo Djere. Ve druhé sadě přitom za stavu her 6–5 servíroval na vítězství. Přes Fina Ruusuvuoriho si zajistil účast na vídeňském Erste Bank Open z kategorie ATP 500. Po hladké výhře nad Australanem Aleksandarem Vukicem mu stopku vystavil sedmý muž klasifikace Stefanos Tsitsipas. V rozhodující sadě proti Řekovi ztratil vedení 4–1 na gamy.
2024: Olympijský vítěz v mixu, deblový titul a finále dvouhry na ATP Tour, průlom do Top 25
Debutové třetí kolo v grandslamové dvouhře a deblový triumf v Marseille Sezónu rozehrál po pěti letech obnoveným Brisbane International. Po průchodu kvalifikací zdolal v úvodu dvouhry světovou třicítku Tomase Martina Etcheverryho. O postupu z třísetové bitvy rozhodl až ziskem závěrečného tiebreaku. Již ve zkrácené hře první sady prohospodařil vedení míčů 5–1. Poprvé v kariéře tak porazil člena z elitní světové třicítky. Poté podlehl Rinkymu Hijikatovi z osmé desítky žebříčku. Zopakoval se přitom scénář ze závěru úvodního duelu – z pohledu Macháče ale v opačném gardu –, když Australan získal rozhodující tiebreak.
Třetím kolem na Australian Open vylepšil grandslamové maximum. Bez ztráty setu do něj postoupil přes šťastného poraženého Japonce Šintara Močizukiho a světovou sedmnáctku Francese Tiafoea. Výhrou nad Američanem dosáhl premiérové výhry nad hráčem z Top 20. Ve třetím duelu mu stopku vystavil patnáctý muž klasifikace Karen Chačanov, po vyrovnaném čtyřsetovém průběhu. Na rozdíl od soupeře však nedokázal proměňovat brejkbolové šance. V zápasu využil pouze dva z devatenácti brejkbolů oproti dvěma využitým ze tří na straně Chačanova. Ve čtvrté sadě nezužitkoval ani jeden ze šesti brejkbolů. Soupeř, který si v ní nevypracoval ani jeden, dovedl set do tiebreaku. Jeho ziskem duel ovládl. Po boku Číňana Čanga Č’-čena odehrál na Australian Open první grandslamovou čtyřhru. Australský major se stal jejich prvním společným turnajem poté, co Čang přijal Macháčovu nabídku ke spolupráci. Na úvod porazili belgické turnajové patnáctky Gillého s Vliegenem, ve třetí fázi třetí světovou dvojici Ram a Salisbury, a ve čtvrtfinále Uruguayce Ariela Behara s Adamem Pavláskem. Až v semifinále nenašli recept na druhý světový pár a pozdější vítěze, Rohana Bopannu s Matthewem Ebdenem. Třísetovou bitvu rozhodl závěrečný supertiebreak, který prohráli poměrem míčů 7–10.