Vendídád, též Vidévdát, z avestského ví daéuuó („proti daévům“) je soubor náboženských a rituálních zásad obsažený v zarathuštrovské Avestě. Soustředí se na vztah mezi lidským a nelidským světem. Zahrnuje především předpisy, které mají zarathuštrovcům zajistit vítězství nad mocnostmi drudže („lži“), ale zabývá se i vztahy mezi lidmi. Jedná se o velice složitý a často těžko interpretovatelný soubor textů, s mnohými ohlasy mýtů a společensko-ideologických poměrů starého Íránu.

Na základě obsahu Avesty, uvedeného ve středoperském Dénkartu, se předpokládá, že je to jediná část Avesty, která se dochovala téměř celá. Výjimkou je kapitola 12. Obsah Vendídádu je následující:

Vd 1 – stvoření světa Ahura Mazdou a mytická geografie Vd 2 – především mýty o králi Jimovi Vd 3 – počátek vlastního Vidévdátu, výčet nejvíce a nejméně příjemných míst na zemi a pojednání o rituálním znečištění skrze kontakt s mrtvým tělem Vd 4 – o smlouvách a jejich porušování, o zraněních a ordálech Vd 5-9 – různé očistné rituály Vd 10 – citáty z gáth, které mají zapudit daévy Vd 11 – citáty formulí vhodných na rituální očištění Vd 13 – o zvířatech, stvořených Ahura Mazdou Vd 14 – o trestech za zabití vydry Vd 15 – výčet smrtelných hříchů, pojednání o chování k těhotným ženám, péči o psy a další Vd 16 – především zásady styku s menstruujícími ženami Vd 17 – péče o nehty a vlasy Vd 18 – o kněžích, kteří jsou stoupenci aši („pravdy“) a drudže („lži“) Vd 19 – vyprávění o pokoušení Zarathuštry Angra Mainjuem Vd 20 – o prvním lékaři Thritovi a léčivých rostlinách Vd 21 – hold dobytku, mrakům, vodám, měsíci, hvězdám a kletba proti démonce Kachudží Vd 22 – o nemocech, které stvořil Angra Mainju

Chybějící dvanáctá kapitola byla v pozdějších verzích vyplněna předpisy o držení smutku za mrtvé příbuzné.

Vendídád se zachoval ve dvou typech rukopisů. Prvním je Páhlaví Vendídád, avestský text doplněný o volný překlad do středoperštiny, v druhém případě je Vendídád společně s Visprádem vložen mezi jasny. Vzniklá kompilace je nazývána Vendídád Sáde. Text v avestštině představuje pozdní formu tohoto jazyka a mohl vzniknout až v době Parthské říše, či dokonce rané Sasánovské říše.

Reference

Externí odkazy Encyclopædia Iranica – Vendidad

Kategorie:Avesta Kategorie:Rituální čistota