Ludvík Unger (24. srpna 1840 Tábor – 30. prosince 1917 tamtéž) byl český učitel a spisovatel. Působil na řadě základních škol, zejména v Milevsku, Mšeně, Vysokém Mýtě a jako ředitel v Jistebnici. Organizoval ochotnické divadlo a pěvecké sbory, angažoval se v učitelských spolcích. Psal články do regionálního tisku a byl autorem básní a povídek pro mládež, vydávaných v časopisech i knižně.
Život
Studium a zaměstnání Narodil se 24. srpna 1840 v Táboře, kde také navštěvoval hlavní a reálnou školu. Poté absolvoval německé učitelské ústavy ve Znojmě a v Českých Budějovicích. Roku 1866 složil v Praze zkoušky pro české hlavní a v roce 1875 v Brně pro měšťanské školy.
Vyučoval postupně v Jemnici, Táboře, Milevsku, Petrovicích u Sedlčan, Mšeně a Bystřici nad Pernštejnem. Roku 1876 získal místo učitele ve Vysokém Mýtě. V roce 1893 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Jistebnici, kde působil až do odchodu do výslužby r. 1899. Poté se vrátil do rodného města.
Zemřel v Táboře 30. prosince 1917 jako jeden z nejstarších místních pamětníků. Pohřben byl za velké účasti 1. ledna 1918.
Veřejná činnost Již od mládí byl veřejně činný. Jako dvacetiletý pořádal tábory lidu v Příběnicích a na Zvíkově. V Milevsku založil a vedl pěvecký sbor Vlastislav a organizoval sjezdy zpěváků. Ve Mšeně byl režisérem místních ochotníků a napsal pro ně jednoaktovku (Mila, mladá čarodějka). Ve Vysokém Mýtě roku 1880 spoluzakládal učitelský spolek Komenský a o čtyři roky později v něm měl přednášku o historii nedaleké obce Vraclav. V Jistebnici jako ředitel uspořádal například žákovskou pěvecko-hudební produkci s divadelním představením (1894) a školní výstavu (1895).
Psal především pedagogické texty, básně a povídky pro mládež do řady časopisů, např. Školník, Národní škola, Posel z Budče, Budečská zahrada a Naší mládeži. Do časopisu Tábor přispěl několika historickými statěmi. Více viz oddíl Dílo.
Získal pochvalu od korunního prince Rudolfa za báseň a proslov u příležitosti jeho sňatku s princeznou Štěpánkou (1881). V roce 1894 věnoval několik svých knih táborskému muzeu.
Dílo Byl autorem především řady povídek a básní pro mládež i dospělé. Knižně vyšly např.: Hvězdičky (1866), básně pro mládež Od Pernštýna (1875), povídky Mlýn v Mlčení (1878), historická povídka ze 17. století, umístěná do Mlčeňského mlýna v Kokořínském Dole Hospodine, pomiluj nás! (cca 1885), historická povídka ze 13. století Nováková ze Lhoty (1894), veselohra Březnické chaloupky (1895), historická povídka z doby tatarského vpádu
V časopisech publikoval např.: báseň Založení kláštera milevského roku 1185 (Tábor 2. července 1864); viz též Klášter Milevsko dopis o táborských kořenech svého vzdáleného příbuzného, ministra Aloise Pražáka (Tábor 11. října 1879, s. 5) báseň Na Vyšehradě () Za Jóžou Nedbalovou (Tábor 14. ledna 1903), nekrolog manželky Oskara Nedbala Za knížetem Karlem Schwarzenbergem (Táborský kraj 8. dubna 1904), viz též Karel III. ze Schwarzenbergu
Rodina 22. listopadu 1871 se v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem oženil s Filipínou Musilovou, 23letou dcerou sedláka (gruntovníka) v nedalekém Rodkově.
Odkazy
Reference SOA Třeboň, Matrika narozených Tábor 14, s. 266. Dostupné online. Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Rožná 16180, s. 245. Dostupné online. SOA Třeboň, Matrika zemřelých Tábor 55, s. 193. Dostupné online.
Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
Externí odkazy
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození 24. srpna Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Úmrtí v Táboře Kategorie:Muži