Drnholec () je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde obyvatel.
Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 kilometrů dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.
Název Původní jméno vsi bylo Drnovice, výchozí tvar Drnovici byl pojmenováním obyvatel vsi. Pravděpodobně byl odvozen od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Obyvatelstvo
Správa městyse Starostové 1575: Jörg Ladnbauer 1579: Wentzl Artmann 1690: Johannes Feldtgibl 1724: Matthias Schwanzer 1750: Michl Beutler 1848: Jakob Handl 1866 (–1869): Johann Matzka 1901–1923: Johann Gerischer 1924–1938: Anton Sogl 1938–1945: Josef Krebs 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas) 1945–1947: František Cibulka 1947–1949: Josef Kralik 1949–1959: Stanislav Šeda 1959–1964: Stanislav Brychta 1964–1968: Josef Hájek 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda 1971–1976: Viktor Šedivý senior 1976–1981: Viktor Šedivý junior 1981–1990: Karel Šebesta 1990–1994: Stanislav Kulhavý 1994–2009: Josef Čápek 2009–2022: Jan Ivičič od října 2022: Ing. Libor Růžička
Symboly městyse Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.
Pamětihodnosti
Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.
náhled|Bývalá radnice Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve třicátých letech 19. století. Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757. Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století. Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru. Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714–1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy svatého Šebestiána, svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých. Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů Barokní socha svatého Floriána z dvacátých let 18. století od Štěpána Pagana Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700 Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce. V červnu 2025 byla pro špatný technický stav uzavřena.
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Drnholec
Externí odkazy
http://www.knihovnadrnholec.webk.cz/ Místní knihovna
Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikulovsko Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast Kategorie:Obce s moravskou orlicí ve znaku Kategorie:Městyse v okrese Břeclav Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Sídla na Dyji