Ústřední hřbitov Neředín je největší a nejvýznamnější hřbitov v Olomouci. Nachází se v městské části Neředín, na západním okraji města na třídě Míru. Součástí neředínského hřbitova je také olomoucký židovský hřbitov ve východní části pohřebiště.
Historie vlevo|náhled|Krematorium v Olomouci, A. Šajtar, 1927 Hřbitov byl vystavěn v letech 1898 až 1901 během volebního období olomouckého purkmistra Karla Brandhubera. Byly sem přeneseny také ostatky ze zrušeného hřbitova U Dřevěného Zvonu, který se nacházel před městskou Terezskou bránou a byl pojmenován podle nedalekého stejnojmenného hostince. Civilní hroby byly odstraněny do roku 1901, vojenský hřbitov zde vytrval do roku 1969. Na místě pohřebiště byly s rozšiřujícím se centrem města vybudovány Smetanovy sady. Vznik Ústředních hřbitovů na přelomu století probíhal v řadě měst Rakouska-Uherska, mj. v Plzni či v Brně.
V centrální části hřbitova na konci hlavní vstupní cesty byla postavena kaple v novorománském slohu sloužící jako obřadní síň. Tuto funkci pak pozvolna převzal prostor funkcionalistického krematoria a kolumbária postaveného roku 1927 podle návrhu Aloise Šajtara. Vitrážové okno v čelní stěně s tematikou Fénixe navrhl Josef Kaplický. Za hlavní branou se nacházejí historizující stavby evangelické pohřební kaple a židovské obřadní síně. Hrobka purkmistra Karla Brandhubera postupně začala sloužit jako pohřebiště purkmistrů a primátorů Olomouce.
Na hřbitově se nachází díla známých architektů a souchařů, například Kamila Hilberta, Quido Kociana, Josefa Wagnera, Jana Kotěry, Jana Laudy, Antona Hanaka, Julia Pelikána, Olbrama Zoubka nebo pražské firmy Anýž.
V 70. letech 20. století byla ke hřbitovu přivedena tramvajová doprava a vystavěna smyčka.
V září 2025 se stal hřbitov terčem vandala, který na hřbitově poškodil 19 hrobů. Hřbitov musel být v důsledku rozsáhlých škod dočasně uzavřen.
Pohřbené osobnosti (výběr) náhled|Neogotická hrobka rodiny Pallatovy, autor Kamil Hilbert
Gustav Meretta (1832–1888) – architekt a stavitel, autor přestavby Svatováclavského dómu v Olomouci Jaroslav Kovář mladší (1905–1987) – kreslíř a architekt Karel Starý starší (1843–1929) – architekt a stavitel Ignát Wurm (1825–1911) – kněz a etnograf Romuald Promberger (1856–1932) – nakladatel, majitel knihkupectví na Horním náměstí, český vlastenec Rodina Neswadbova a Wiedermannova – podnikatelské rodiny firmy Neswadba a Wiedermann vyrábějící klavíry Rodina Woletzova Rodina Ottahalova – poloplastickou skulpturu Živé vody vytvořil Anton Hanak Rodina Primavesi – bankéřská rodina, hrobka s monumentální sochou alegorie Věčnosti od Antona Hanaka Rodina Pallatova – rodina stavitele a architekta Aloise Pallata (1854–1908), autorem hrobky byl Kamil Hilbert (chráněno jako kulturní památka) Zdeněk Fierlinger (1891–1976) – politik, předseda vlády Rostislav Čtvrtlík (1963–2011) – herec
Brandhuberova hrobka
Karl Brandhuber (1846–1934) – poslední německý purkmistr Josef Engel (1830–1900) – purkmistr, podnikatel, poslanec Říšské rady Milan Hořínek (1937–2014) – první primátor města po Sametové revoluci
Židovský hřbitov Ignác Briess starší (1833–1931) – obchodník a majitel sladoven, rodinnou hrobku navrhl vídeňský ateliér Fellner & Helmer
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Magistrát města Olomouce - Správa hřbitovů a krematoria Historie hřbitova, hroby významných osobností Hrobka Aloise Pallaty
Kategorie:Hřbitovy v Olomouci Kategorie:Postaveno v Česku 1901
Kategorie:Neředín