Eurovision Song Contest 2021, česky také Velká cena Eurovize 2021 (či jen Eurovize 2021), byl 65. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Rotterdamu v Nizozemsku, a to díky vítězství zpěváka Duncana Laurence s písní „Arcade“ na předchozím ročníku. Nizozemsko mělo soutěž pořádat již v roce , ročník byl ale zrušen z důvodu pandemii covidu-19. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicemi Nederlandse Publieke Omroep (NPO), Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a AVROTROS, se konala v aréně Rotterdam Ahoy. Semifinálová kola se uskutečnila 18. a 20. května, finále pak 22. května 2021. Moderátory přenosů byli televizní moderátoři a zpěváci Chantal Janzen, Edsilia Rombley a Jan Smit, a youtuberka Nikkie de Jager.

Soutěže se zúčastnilo 39 zemí, což je o dva státy méně oproti předchozímu ročníku. 26 zemí do soutěže poslalo stejné interprety, kteří se měli zúčastnit již o rok dříve (s ohledem na pravidla ale s jinými skladbami). V porovnání s rokem se vrátili a , naopak a ze soutěže odstoupili. Původně se měla zúčastnit také , která ale odstoupila z důvodu občansko-politické krize po bojích o oblast Náhorního Karabachu. Soutěž nakonec opustilo i , které se dvakrát pokusilo přihlásit skladbu porušující pravidla soutěže.

Vítězem se stala italská skupina Måneskin s písní „Zitti e buoni“. Skladba vyhrála u diváků, u porotců ale skončila až na čtvrtém místě za , a , celkem získala 524 bodů.

Soutěž sledovalo 183 milionů diváků, což je o 1 milion více oproti předchozímu ročníku.

Místo konání náhled|Rotterdam Ahoy, kde se soutěž konala Po zrušení soutěže Eurovision Song Contest 2020 jednala pořádající Evropská vysílací unie (EVU) s nizozemskými vysílacími společnostmi AVROTROS, NPO a NOS a s městem Rotterdam o tom, zda bude možné v Nizozemsku soutěž pořádat. V květnu 2020 bylo oznámeno, že pořádající město se nezmění.

Formát soutěže

Termíny První semifinále proběhlo v úterý 18. května, druhé o dva dny později. Finále se uskutečnilo v sobotu 22. května.

Pódium náhled|Pódium pro Eurovizi 2021 Během oznámení termínů soutěže výkonný producent Sietse Bakker uvedl, že pódium, které mělo být využito v roce 2020, se nezmění. Jeho design je inspirován sloganem ročníku „Open Up“ a zobrazuje typickou holandskou rovinatou krajinu. Scénu Eurovize navrhl německý scénograf Florian Wieder, který již navrhl pódia pro Eurovizi v letech 2011, 2012, 2015, 2017 a 2019. Hlavní LED obrazovka je 52 metrů široká, 12 metrů vysoká a může se otáčet, další poloprůhledná LED obrazovka je výsuvná a může být použita na vedlejší scéně. Pódium je doplněno o prvky rozšířené reality. Znovu se také po roční pauze přímo do hlavní haly před pódium vrátil Green room – místo, kde se umělci schází po vystoupení.

Výkonný supervizor V lednu roku 2020 EBU oznámila, že Jon Ola Sand, který byl na pozici výkonného supervizora po dobu deseti let, po ročníku 2020 skončí. Na jeho místě ho vystřídá Martin Österdahl, který již byl výkonným producentem Eurovize v letech 2013 a 2016.

Zahajovací a intervalové akty První semifinále zahájil Duncan Laurence písní „Feel Something“. O mezivystoupení se postarala nizozemská zpěvačka Davina Michelle s písní „Sweet Water“, která spolu s herečkou Thekla Reuten a taneční skupinou představila vystoupení The Power of Water, které odkazuje na soužití Nizozemska s vodou.

Druhé semifinále zahájil breakdancer Redouan Ait Chitt (Redo) a zpěvačka Eefje de Visser vystoupením Forward Unlimited. Mezivystoupení obstarali baletní tanečník Ahmad Joudeh a BMX jezdec Dez Maarsen, jejich vystoupení neslo název Close Encounter of a Special Kind.

Na začátku finále proběhl tradiční vlajkový průvod, který představil všech 26 finálových zemí za doprovodu DJe Pietera Gabriela. V rámci mezivystoupení se představili Duncan Laurence s písněmi „Stars“ a „Arcade“; představení Music Binds Us, na kterém pracovali DJ Afrojack, zpěvačka Glennis Grace a zpěvák Wulf spolu se symfonickým orchestrem, a šest bývalých vítězů Eurovize, jmenovitě Lenny Kuhr (1969), Teach-In s Getty Kaspers (1975), Sandra Kim (1986), Elena Paparizou (2005), Lordi (2006) a Måns Zelmerlöw (2015), na několika místech v Rotterdamu představili své písně v rámci vystoupení Rock the Roof.

Výroba Na přípravě ročníku se podílely tři nizozemské televizní organizace – AVROTROS , Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a Nederlandse Publieke Omroep (NPO).

Scénáře konání soutěže V roce 2021 se za žádných okolností neměla opakovat situace, kdy by musel být celý ročník zrušen. Organizátoři proto na podzim roku 2020 představili 4 scénáře, které měly zajistit, že i v nejnepříznivějším případě se Eurovize uskuteční. V únoru 2021 byl tento přehled aktualizován a zredukován na 3. Scénář A – Standardní ročník: Eurovize podle tohoto scénáře by proběhla bez omezení. Na začátku února 2021 bylo oznámeno, že takový scénář je nerealizovatelný. Scénář B – Standardní s rozestupy: Tato varianta počítá s tím, že by byla aplikována opatření zavedená místní vládou, zejména by tak všichni přítomní v aréně dodržovali rozestupy 1,5 metru. Z tohoto důvodu by bylo omezeno množství návštěvníků v publiku na maximálně 80 % kapacity, omezeny by byly i jednotlivé národní delegace nebo množství novinářů. Aktivity v Rotterdamu by byly pořádány s ohledem na zajištění bezpečnosti přítomných. Pokud by některé delegace nemohly odcestovat do Nizozemska, bylo by jejich číslo odvysíláno ze záznamu. Všechny zúčastněné země mají povinnost tento záznam do konce března pořídit. Aby byla zajištěna spravedlivá soutěž, musí se všichni řídit stejným protokolem – během 60minutového natáčení má soutěžící tři pokusy, ze kterých následně vedoucí delegace zvolí ten nejlepší. Ve studiu nesmí být publikum, nebude možné využít virtuální realitu, konfety, vodu nebo záběry z dronu. Po pořízení záznamu bude zakázáno ho jakkoliv upravovat, aby se co nejméně lišilo od standardního živého vstupu. Scénář C – Přizpůsobení cestovatelským omezením: Eurovize vysílaná z arény Ahoy, ale bez interpretů, národních delegací a novinářů, živě z Rotterdamu by vystupovali pouze moderátoři a hosté v doprovodných vystoupeních. Všechna soutěžní vystoupení by byla vysílána ze záznamu. Kapacita publika by byla omezena na maximálně 80 % podle aktuálních nařízení nizozemské vlády. Množství doprovodných aktivit ve městě by bylo omezeno. Scénář D – Eurovize v lockdownu: Pokud by byl v Nizozemsku zaveden lockdown, byla by všechna vystoupení vysílána ze záznamu a ostatní program by z velké části probíhal virtuálně.

Seznam účastníků náhled| EVU 26. října 2020 oznámila, že ročníku se zúčastní stejných 41 zemí, které se měly zapojit do zrušeného ročníku v roce 2020. Bulharsko a Ukrajina se do soutěže vrátily poté, co chyběly v roce 2019, naopak Maďarsko a Černá Hora se ročníku nezúčastnily. Dne 5. března 2021 nicméně Arménie ohlásila, že ze soutěže z důvodu nestabilní domácí situace a nedostatku času odstupuje, na konci března bylo ze soutěže diskvalifikováno Bělorusko. Do ročníku se tak zapojilo 39 států.

Navrátivší se interpreti Po zrušení předchozího ročníku bylo umožněno soutěžícím, kteří tímto krokem přišli o svá vystoupení, zúčastnit se tohoto ročníku, nesměli ale využít skladby, se kterými chtěli vystoupit v roce 2020. Nadpoloviční většina zemí se rozhodla, že do tohoto ročníku pošlou stejné soutěžící, kteří se měli zúčastnit Eurovize v roce 2020. Další interpreti dokázali své místo v soutěži obhájit díky vítězství v národních kolech.

Ročníku se zúčastnili tři interpreti, který již byli hlavními představiteli některého ze států v minulých letech, a 5 umělců, kteří v minulosti doprovázeli jiné soutěžící. Natalia Gordienko reprezentovala Moldávii ve finále po boku zpěváka Arsenia v roce 2006. Senhit reprezentovala San Marino v semifinále v roce 2011 a Sanja Vučić (členka skupiny Hurricane) soutěžila v roce 2016. Další členka této skupiny, Ksenija Knežević, doprovázela zpěváka Kneze, Vincent Bueno doprovázel vokály Nathana Trenta v roce 2017, Vasil doprovázel v roce 2019 Tamaru Todevskou a Destiny doprovázela zpěvačku Michelu Pace. Destiny také v roce 2015 vyhrála juniorskou Eurovizi, které se o rok později zúčastnila také Stefania jako členka nizozemské skupiny Kisses.

Stejný interpret Nový interpret Interní rozhodnutí Vítěz národní soutěže Interní rozhodnutí Vítěz národní soutěže Země

Počet 24 2 3 10 Celkem 26 13

První semifinále Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 16 zemí. Odehrálo se 18. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí, a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z a . Bělorusko se mělo původně zúčastnit první poloviny semifinále, ale ze soutěže bylo kvůli porušení pravidel diskvalifikováno. Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body 1. The Roop „Discoteque“ angličtina 4. 203 2. Ana Soklič „Amen“ angličtina 13. 44 3. Maniža „Russian Woman“ ruština, angličtina 3. 225 4. Tusse „Voices“ angličtina 7. 142 5. Montaigne „Technicolour“ angličtina 14. 28 6. Vasil „Here I Stand“ angličtina 15. 23 7. Lesley Roy „Maps“ angličtina 16. 20 8. Elena Tsagrinou „El Diablo“ angličtina, španělština 6. 170 9. Tix „Fallen Angel“ angličtina 10. 115 10. Albina „Tick-Tock“ angličtina, chorvatština 11. 110 11. Hooverphonic „The Wrong Place“ angličtina 9. 117 12. Eden Alene „Set Me Free“ angličtina, hebrejština 5. 192 13. Roxen „Amnesia“ angličtina 12. 85 14. Efendi „Mata Hari“ angličtina, ázerbájdžánština 8. 138 15. Go A „Šum“ ukrajinština 2. 267 16. Destiny „Je me casse“ angličtina, francouzština 1. 325

Druhé semifinále Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 20. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z , a . Arménie se měla původně zúčastnit druhé poloviny semifinále, ale ze soutěže odstoupila z důvodu sociální a politické krize v důsledku poválečných problémů. Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body 1. Senhit „Adrenalina“ angličtina, italština 9. 118 2. Uku Suviste „The Lucky One“ angličtina 13. 58 3. Benny Cristo „Omaga“ angličtina, čeština 15. 23 4. Stefania „Last Dance“ angličtina 6. 184 5. Vincent Bueno „Amen“ angličtina 12. 66 6. Rafał „The Ride“ angličtina 14. 35 7. Natalia Gordienko „Sugar“ angličtina 7. 179 8. Daði og Gagnamagnið „10 Years“ angličtina 2. 288 9. Hurricane „Loco loco“ srbština 8. 124 10. Tornike Kipiani „You“ angličtina 16. 16 11. Anxhela Peristeri „Karma“ albánština 10. 112 12. The Black Mamba „Love Is on My Side“ angličtina 4. 239 13. Victoria „Growing Up Is Getting Old“ angličtina 3. 250 14. Blind Channel „Dark Side“ angličtina 5. 234 15. Samanta Tīna „The Moon Is Rising“ angličtina 17. 14 16. Gjon's Tears „Tout l'univers“ francouzština 1. 291 17. Fyr og Flamme „Øve os på hinanden“ dánština 11. 89

Finále Finále se uskutečnilo 22. května ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 26 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále, státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Nizozemsko jakožto vítěz předchozího ročníku.