Horní Lipovsko () je název zaniklé osady, části vesnice Vranov v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 340 m n. m. na pravém břehu řeky Vltavy. Zhruba 700 metrů po proudu na levém břehu stálo Dolní Lipovsko. Obě Lipovska byla zbořena na konci 50. let 20. století v souvislosti s výstavbou orlické vodní nádrže. Nad bývalou osadou se nachází kemp.

Historie Horní Lipovsko (na mapách též U Papírny, Na Lipovským, Lipovský mlýn) získalo jméno po Adamu Lipovském z Lipovic. Ten po konfiskaci dražíčského panství Janu Svatkovskému z Dobrohoště za účast v povstání zabavené statky roku 1623 za 5220 kop koupil a na jejich hranicích u Vltavy založil osadu.Chleborád (1928), s. 315, 321

Horní Lipovsko patřilo v roce 1843 v rámci alodiálního panského velkostatku Dražíč (Dražice) do majetku Karla knížete z Parru.Palacký (1848), s. 276 Zde je uváděno jako část vesnice Vranov. V této době osadu tvořily čtyři konskripční čísla s mlýnem, pilou, papírnou a přívozem, ve kterých bydlelo osm obyvatel.Chleborád (1928), s. 9, 319

První světová válka si vyžádala životy dvou lipovských obyvatel – Emanuela Hajského a převozníka Karla Lidinského.Chleborád (1928), s. 141 Druhý jmenovaný je uveden i na pomníku padlým v Dražíči.

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatelhttps://digi.ceskearchivy.cz/633133/45 část obce 1843 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Horní Lipovsko 8 45 44 40 27 22 21 Na Zelené – – 14 10 7 6 14

+ Vývoj počtu domůhttps://digi.ceskearchivy.cz/633133/45 část obce 1843 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Horní Lipovsko 4 6 6 6 6 6 6 Na Zelené 1 1 1 1 1 1 1

Stavby Plavecká hospoda Na Zelené (Vranov čp. 9) se nacházela na samotě na pravém břehu jižně od osady. Naproti na levém břehu ležela samota U Řeřábka (též Řežábek, Jehnědno čp. 27). Domek s právem převozním (též Rybárna, Rybák, Vranov čp. 10) koupil roku 1803 Jan Lidinský. Rod Lidinských zde udržel živnost až do zatopení osady. Na přelomu 19. a 20. století zde postupně převáželi Jan Lidinský, jeho syn Karel a Karlova manželka Anna. Chalupa (Vranov čp. 11) Mlýn s pilou (též Horní Lipovsko, Vranov čp. 12, později čp. 13) prodal roku 1783 majitel panství svobodný pán z Támů Janu Mrzenovi, mistru mlynářskému z Tábora.Chleborád (1928), s. 321 Mlynáři z rodu Mrzenů na mlýně hospodařili ještě v 80. letech 19. století, kdy je uváděna jeho majitelka Anna Mrzenová a stárek Antonín Omcirk, později vlastnící mlýn v Dolním Lipovsku. Nejpozději v roce 1890 mění mlýn majitele, kterým se stal Josef Fähnrich. Papírna (Vranov čp. 13), která zde existovala již před rokem 1731,Čáka (1996), s. 194 byla v roce 1788 postoupena Karlu Holubovi. Přestože ji koupil na základě emfyteutického práva, vzdala se vrchnost po jeho smrti předkupního práva a dům se živností zůstal jeho synu Antonínovi. R. 1803 získala v osobě továrníka Josefa Frühstückera nového majitele. V polovině 18. století papírna vyráběla kancelářský, hnědý a černý papír v nákladu až 50 balíků ročně. Zanikla krátce po roce 1851. Chalupa (Vranov čp. 19) Samota Růžička (Vranov čp. 22)

Lannův kříž

upright=1|náhled|vlevo|Nový Lannův kříž u Vltavy V pravotočivém zákrutu řeky byla propust v jezu nebezpečně založena po pravé straně. Když se zde na šífu plavil dne 2. července 1824 devatenáctiletý Vojtěch Lanna starší, plavec Jan Vodrážka z Purkarce nezvládl řízení, loď se rozlomila a budoucí podnikatel se začal topit. Zachránil jej až pohotový mládek Jan Mrzena.

Na paměť této události nechal Lanna na mramorovém podstavci s popisem události vztyčit litinový kříž.

Kvůli erozi břehu byl kříž v roce 1852 přenesen do Týna nad Vltavou a umístěn na dům v Horním Brašově čp. 13. Na Lipovsku na skále nad řekou následně vztyčili kříž nový.

Správa Římskokatolickou církevní správu vykonávala farnost Chrášťany s farním kostelem sv. Bartoloměje.

Soudně spadala osada do okresu Bechyně.

V rámci vrchnostenské správy náleželo Horní Lipovsko pod velkostatek Dražíč.

Na Lothově mapě z roku 1847 je Horní Lipovsko zakresleno v hranicích historického Táborského kraje. Stejná místní příslušnost platila pro osadu i v době krajského zřízení v letech 1855–1862. Od roku 1948 až do svého zániku příslušela obec do Českobudějovického kraje.

Odkazy Reference

Literatura CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2007. ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. Beroun: BAROKO & FOX, 1996, s. 194–196. CHLEBORÁD, Arnošt. Popis okresu bechyňského. Bechyně: Okresní záložna hospodářská, 1928. PALACKÝ, František. Popis království českého. Praha: Knihkupectví J. G. Kalve, 1848. Pamětní kniha obce Dražíč. Dostupné online PIXOVÁ, Jaroslava. Když Vltava zpívala: Od Lipovska po Zvíkov. Putim: Blanice, 2022, s. 5–45. Podrobný seznam míst zemí rakouských. IX Čechy. Vídeň: C. k. dvorní a státní tiskárna, 1916. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934.

Související články Vranov Vodní nádrž Orlík Vojtěch Lanna

Externí odkazy

Horní Lipovsko na stránkách zanikleobce.cz Horní Lipovský mlýn na stránkách vodnimlyny.cz

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese České Budějovice Kategorie:Dražíč Kategorie:Zatopená sídla v Česku Kategorie:Sídla na Vltavě Kategorie:Zaniklé vesnice v Česku