Východní dráha císaře Františka Josefa (oficiální název c. k. východní dráha císaře Františka Josefa, k.k. privilegierte Kaiser Franz Joseph-Orientbahn, zkr. KFJOB) byla privátní železniční společnost v Rakouském císařství, většina jejíchž tratí se nacházela na území Uherského království, tzn. dnešního Maďarska.
Historie 8. října 1856 byla konsorciu uherských vlastníků velkopozemků udělena koncese k založení KFJOB.
Společnost měla obsluhovat následující tratě:
Wien/Bécs (Vídeň) – Šoproň/ Ödenburg – Kanjiža/Kanizsa – Osijek/Essegg Új Szőny/Neu-Szöny (dnes část Komárna) – Székesfehérvár/Stuhlweißenburg – Osijek/Essegg, ev. s pobočnou dráhou do Pécse/Fünfkirchenu Ofen/Buda – Nagykanizsa/Groß-Kanizsa – Pöltschach (přípojka na Jižní dráhu/Südbahn) Osijek/Essegg – Zemin/Semlin
Ředitelem společnosti byl jmenován Carl Etzel.
Na konci roku 1857 započala výstavba u Ptuje (něm. Pettau).
10. listopadu 1858 se KFJOB sloučila se společností Rakouské jižní dráhy (Südbahn-Gesellschaft, SB), čímž byly omezeny v důsledku exisujících tratí na spoje:
Maribor/Marburg (bzw. Pragersko/Pragerhof) – Budín/Ofen, Kanjiža/Kanizsa – Székesfehérvár/Stuhlweißenburg – Új Szőny/ Neu-Szöny (dnes část Komárna) a Sopron/ Ödenburg – Kanizsa/Kanjiza
Reference
Kategorie:Rakouské železniční společnosti Kategorie:Pojmenováno po Františku Josefovi I. Kategorie:Dráha císaře Františka Josefa