Subarachnoidální krvácení je krvácení mezi arachnoideou a pia mater, při kterém krev uniká do likvorových cest. Nejčastější příčinou je ruptura aneurysmatu (60 %). K ruptuře dochází při akutní hypertenzi. Pokud krvácení nepředcházel úraz, jde o hemoragickou cévní mozkovou příhodu.
Příčiny V 60 % případů je příčinou ruptura aneurysmatu, tedy mozkové výdutě. Rizikovým faktorem je arteriální hypertenze. Subarachnoidální krvácení může být i traumatické etiologie, v tom případě jej MKN-10 kóduje S06.
Klinický průběh Náhle vzniklá prudká bolest hlavy (v sekundách až minutách) je u 20 % jediným příznakem subarachnoidálního krvácení. Dále se objevují nevolnost a zvracení, fokální neurologický deficit s možností rychlé progrese kvalitativní i kvantitativní poruchy vědomí, meningeální syndrom (často až kolem 6 hodin po příhodě, citlivost na světlo a zvuky). V klinické praxi se používá klasifikace dle WFNS (World Federation of Neurological Surgeons) nebo dle Hunta a Hesse. Fischerova škála zase odráží závažnost krvácení z CT nálezu a hodnotí prognózu a riziko vazospasmů.
+ Přehled klasifikací pro škálování klinického obrazu subarachnoidálního krvácení WFNS klasifikace Klasifikace dle Hunta a Hesse Stupeň GCS Ložiskový nález Stupeň Klinické příznaky I 15 ne I lehké bolesti hlavy, meningismus II 14–13 ne II silné bolesti hlavy, meningismus, poruchy v oblasti hlavových nervů III 14–13 ano III porucha vědomí (spavost, zmatenost), lehká ložisková symptomatika IV 12–7 ano/ne IV těžká porucha vědomí (sopor), hemiparéza, vegetativní poruchy V 6–3 ano/ne V kóma, decerebrační symptomy
Diagnostika Diagnostickými metodami pro zjištění subarachnoidálního krvácení jsou jednak zobrazovací metody, jako CT, CT-angiograrafie/MRI, MR-angiografie, DSA a případně lumbální punkce.
Léčba Základní léčba spočívá v zastavení krvácení a neurochirurgickém či endovaskulárním vyřazení aneurysmatu nebo arteriovenózní malformace. Součástí léčby je samozřejmě i symptomatická terapie.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Neurotraumata Kategorie:Neurochirurgie