Univerzitní knihovna Svetozara Markoviće () je vědecká knihovna Bělehradské univerzity sídlící v budově na bulváru krále Alexandra č. 71. Je základní knihovnou, vysokoškolského vzdělávání vědeckovýzkumných ústavů a institucí na území centrálního Srbska. Slouží k výuce a vědeckým potřebám studentů, vysokoškolských učitelů a akademických pracovníků. Den knihovny je 24. květen, Den slovanské gramotnosti věnovaný osvětové práci Cyrila a Metoděje.
Po založení knihovny obsahoval fond 57 254 publikací sestávajících z monografií a několikasvazkových děl a dnes jich čítá asi 1 700 000.
Knihovní fond obsahuje stěžejní díla ze všech vědeckých oborů, velkou sbírku domácích a zahraničních příruček (encyklopedie, bibliografie, slovníky), odborné a vědecké časopisy, domácí a zahraniční vysokoškolské publikace, bohatou učebnicovou literaturu a významnou sbírku domácích i zahraničních doktorských disertačních prací. Knihovna je depozitem pro všechny doktorské disertační práce obhájené na Bělehradské univerzitě.
Knihovna má také fond vzácných tisků, ve kterém jsou umístěny rukopisy, staré a vzácné tištěné knihy, staré časopisy a noviny, archivní sbírka a sbírka map. Sbírka rukopisů, azbuky a orientálních knih je velice cenná.
Dějiny knihovny Univerzitní knihovna je jednou z největších vědeckých knihoven na Balkáně, jejímž úkolem je sloužit výuce a vědeckým potřebám akademické obce – studentům, vysokoškolským učitelům a akademickým pracovníkům obecně, jakož i všem uživatelům toužícím po znalostech. Svoje založení knihovna spojuje se založením gymnaziální knihovny knížectví Srbska. Tato v té době nejvyšší škola v Srbsku, založená v roce 1838, měla knihovnu používanou gymnaziálními profesory a studenty a studenty bělehradské střední školy. Její fondy sestávaly z darů od tuzemských a zahraničních dárců a jeden povinný výtisk věnovalo knížectví Srbsko. Podle sborníku Lycea musel být knihovník jedním z gymnaziálních profesorů. Jejím prvním knihovníkem byl Dr. Janko Šafarik (1814-1876), filolog a profesor historie. Knihovna roku 1850 čítala 927 svazků.
Zákonem ze dne 24. září 1863 se Lyceum Srbského knížectví proměnilo ve Velkou školu. V knihovně této školy byly uchovány pouze odborné publikace, zbytek byl předán Národní knihovně Srbska. Když se roku 1905 Velká škola stala univerzitou, knihovna byla reformována. Její fond je podle vědeckých oborů distribuován na semináře příslušnými fakultami. Nejcennější částí této sbírky byla srbská seminární knihovna. Brzy se ukázalo, že univerzita potřebuje obecnou vědeckou knihovnu, ale vypuknutí první světové války zpozdilo její založení. Část tohoto fondu byla získána po jejím zřízení Univerzitní knihovnou.
Po válce, kvůli velkému úpadku srbských knihoven, začaly knihy přicházet ze zahraničí na adresu knihovny, ačkoli knihovna byla založena až v lednu 1921. Jelikož byl autorem návrhu rozhodnutí Filozofické fakulty přijatý Senátem univerzity Pavel Popović, profesor a doktor věd, byl právě on jmenován vedoucím tehdy jmenované komise pro zřízení Univerzitní knihovny. Krátce nato, v květnu 1921 byl Uroš Džonić jmenován ředitelem Univerzitní knihovny, které byly dočasně dány prostory na Filozofické fakultě.
Z podnětu srbského vyslance ve Washingtonu Slavka Grujiće, nadace Carnegie, která do té doby vybudovala řadu knihoven na světě, souhlasila se schválením 100 000 dolarů jako dar srbské vládě na výstavbu a vybavení knihovny v Bělehradě. Slobodan Jovanović, tehdejší rektor univerzity, uspěl v osobním úsilí o zvýšení finančních zdrojů o státní půjčky, aby vybudoval větší knihovnu, která by vyhovovala potřebám univerzity. Město Bělehrad darovalo zemi a projekt provedli univerzitní profesoři, architekti Dragutin Djordjević a Nikola Nestorović. Tak byla postavena první a v té době jediná budova v Srbsku, budovaná pro knihovnu.
Výstavbu knihovny řídil Výbor pro stavbu knihovny, který se skládal ze Slobodana Jovanoviće, rektora univerzity, Leo Kapsera, zástupce Nadace Carnegie, Andry Stevanoviće, Dragutina Djordjeviće a Nikoly Nestoroviče, architektů a profesorů Technické fakulty. Stavba trvala čtyři roky. Byl to významný podnik, který na jedné straně znamenal vznik instituce velkého významu pro vzdělávání, vědu a kulturu celého Srbska a na druhé straně výstavbu univerzitního centra v Bělehradě, jak bylo stanoveno v hlavním plánu z roku 1921.
Autoři návrhu knihovny Nestorović a Djordjević, významní profesoři univerzity, dodržovali důležitý princip designu, tedy styl budovy je navržen přímo pro účel knihovny.М. Павловић, Живот и дело архитекте Николе Несторовића (1868—1957), докторска дисертација, Филозофски факултет, Универзитет у Београду, Београд 2014, 353-362. Budova knihovny byla tedy koncipována jako samostatně stojící budova navržená v duchu postulátů architektury akademismu. А. Кадијевић, Естетика архитектуре академизма (XIX – XX), Београд 2005, 345-355. Nejreprezentativnějším je řešení vstupní části vytvořené ve formě vyčnívajícího portika se čtyřmi korintskými sloupy nesoucími trojúhelníkový štít se symetricky uspořádanými akrotériemi. Architektonické plastiky, dílo sochaře Ace Stojanoviće, jsou v souladu s akademickým pojetím budovy. Vyrobené jsou z umělého kamene, a uspořádány potom zejména na povrchu trojúhelníkového tympanonu. Ústřední postavy na trojúhelníkovém štítu tvoří dvě dětské postavy s věncem, zatímco po stranách jsou dvě pandanské skupiny postav s vysokým reliéfem – ženy s věncem v ruce umístěné nad figurami dětí s knihami a andělem.Đ. Sikimić, Fasadna skulptura u Beogradu, Zavod za zaštitu spomenika kulture grada Beograda, Beograd 1965, 20-21. Prezentované skulptury a předměty jsou alegoriemi plodnosti, budoucnosti, znalostí, vítězství, ochrany a bezpečnosti.М. Маринковић, Архитектонска пластика јавних објеката Београда (1918—1941), магистарски рад, Филозофски факултет, Универзитет у Београду, Београд 2005, 130-132.
Interiér knihovny byl vytvořen mezi lety 1925 a 1926 podle vzoru berlínské knihovny. Nábytek byl vyroben nábytkářskými továrnami Josepha Triera a Ludwiga Altera z Darmstadtu. Celý design interiéru zahrnuje velkou studovnu v anglickém renesančním stylu s dubovými zdmi a profesorskou studovnu v italském renesančním stylu z ořechového dřeva. Ve vestibulu, ve výklenku na mramorovém podstavci, byla postavena busta Andrewa Carnegieho, kterou knihovna obdržela od správy nadačního fondu. Bělehrad na znamení vděčnosti, nechal pojmenovat ulici poblíž knihovny po tomto velkém dobrodinci.
Univerzitní knihovna je jednou z nejdůležitějších budov věnovaných Bělehradské univerzitě.С. Михајлов, Д. Филиповић, Н. Марковић, Универзитетска библиотека у: Добротвори Београдском универзитету, Београд 2005, 65-82. Až do vybudování budovy Národní knihovny na Vračaru to byla první a jediná budova v Srbsku účelově postavená jako knihovna. Tato monumentální budova na bulváru krále Alexandra zároveň představuje významný úspěch akademismu v srbské meziválečné architektuře. Díky neocenitelnému významu pro vědu a vzdělávání, kulturně-historickým a architektonicko-urbanistickým hodnotám, byla budova roku 1977 vyhlášena kulturní památkou.
Knihovna byla slavnostně otevřena v nové budově na den svatého Cyrila a Metoděje, 24. května 1926. Profesor Uroš Džonić zůstal v pozici správce až do začátku druhé světové války. Pomáhal mu výbor, kterému předsedal prof. Dr. Pavle Popović, jehož hlavním úkolem bylo „pomáhat pěstovat vědu jako nezávislou univerzitní instituci a sloužit nejen studentům a profesorům Bělehradské univerzity, ale také všem, kteří se zabývají vědou, jako vědecká knihovna“. Během druhé světové války nebyla knihovna v provozu a část budovy byla obsazena německou armádou. S odhodláním pracovníků knihovny se však její cenné fondy zachovaly. Po osvobození byla za vedoucího knihovny jmenována Milica Prodanović, bývalá knihovnice Univerzitní knihovny. U příležitosti stého výročí narození Svetozara Markoviće v roce 1946 tato instituce získala svůj aktuální název Univerzitní knihovna „Svetozara Markoviće“.
V období po druhé světové válce se začalo používat moderní metody při organizaci a zpracování knihovních fondů. Byl vytvořen veřejný odborný katalog a ve spolupráci s Národní knihovnou Srbska byl vypracován řád pro katalogizaci Knihovní společností Srbska, která znamenala počátek sjednocování zpracovávání literárního materiálu v srbských knihovnách. Byly navázány kontakty s univerzitními a národními knihovnami v tuzemsku i zahraničí. Začaly také intenzivní práce na výměně a meziknihovních výpůjčkách publikací. Byla zároveň zřízena služba pro podávání informací čtenářům a byla rozšířena spolupráce s fakultou, seminářem, ústavem a dalšími knihovnami Bělehradské univerzity.
Oddělení vědeckých informací a vzdělávání Oddělení vědeckých informací bylo transformováno v roce 2008 v Oddělení vědeckých informací a vzdělávání. Toto oddělení sleduje vývoj vědeckých informačních a komunikačních systémů, prohledává databáze ve všech vědeckých oborech. Hlavní činností oddělení je zajišťování informační gramotnost pro uživatele, zejména studenty základního a postgraduálního studia, příprava materiálů pro různé typy vzdělávání šitých na míru konkrétním skupinám uživatelů, práce na neustálém profesním rozvoji, organizace odborného vzdělávání knihovníků univerzitních knihoven v Srbsku, vysokoškolských knihoven a knihoven výzkumných ústavů a kateder. Oddělení vydává informační brožury, průvodce a další informační materiály o knihovně, připravuje informační materiály pro web knihovny; je zapojen do výzkumu a analýzy v oblasti informačních věd v souladu s požadavky a potřebami univerzit a dalších uživatelů; spolupracuje na vývoji knihovnicko-informačního systému a systému vědeckých a technologických informací na univerzitách v Srbsku a na systému koordinovaného zadávání publikací v tištěné a elektronické podobě; rozvíjí mezinárodní spolupráci.
Knihovna má vzdělávací program vyvinutý a implementovaný odborem vědeckých informací a vzdělávání, jakož i odborníky z knihoven z jiných oddělení. Jako mateřská instituce pořádá speciální semináře pro knihovníky a výzkumné instituce. Zvláštní pozornost je věnována vzdělávání mladých vědců v magisterském a doktorském studiu. Vzdělávání je organizováno v samotné knihovně i mimo ni, na fakultách a ústavech, členech Bělehradské univerzity, jakož i na fakultách a vědeckých institucích po celém Srbsku. V důsledku toho se každým rokem zvyšuje počet stažených článků z elektronických služeb dostupných prostřednictvím KoBSON (Konsorcium knihoven Srbska), stejně jako počet recenzovaných a částečně stažených elektronických knih. Vzdělávací programy jsou rozličné a přizpůsobené studentům.
Knihovna pořádá přednášky významných mezinárodních vědců a odborníků i z řad srbské vědecké komunity a knihovníky ze sítě vysokoškolských knihoven. Pořádáno knihovnou ve spolupráci s dalšími institucemi Bělehradské univerzity se doposud uskutečnilo více než 20 takových přednášek, prostřednictvím videokonference nebo živě, s lektory z EU, USA a regionu.Павловић, Александра; Антонић, Сања; Шујица, Весна; Кринуловић, Oја; Каваја-Станишић, Дејана (2008). Одељење за научне информације Универзитетске библиотеке „Светозар Марковић” у Београду. одговори на захтеве корисника. Библиотекар, 50(3/4). pp. 111—122.
Vzdělávání