Henryk Nitra (18. června 1891 Soběšovice – 30. srpna 1948 Těšín) byl polský sochař a malíř, průkopník umění v Těšínském Slezsku
Životopis Narodil se v Soběšovicích v chudé rolnické rodině Filipa a Joanny, rozené Palarczykowa. Po ukončení lidové školy učil se u truhláře Jana Gawlase ve Frýdku a následně se vzdělával na střední sochařské škole ve Valašském Meziříčí jako jediný Polák, který absolvoval tuto školu. Odešel do Mnichova, kde se pokusil studovat malbu a sochařství. Po roce musel kvůli nedostatku zdrojů na obživu studia opustit. Po krátkém pobytu doma odešel do Vídně a znovu se pokusil o další vzdělání v sochařství a malbě. Bohužel, nedostatek finančních prostředků znovu přinutil mladého Henryka k návratu. Posledním pokusem o ukončení studia v zahraničí byl krátkodobý pobyt v Legnici na Dolním Slezsku, kde studoval pod vedením prof. Boeskla. Když vypukla první světová válka, byl odvelen k jednotce, jejímž úkolem bylo stavět hřbitovy a náhrobky pro padlé vojáky v Krakově a okolí. V letech 1914–15 se podílel na výstavbě „Památníku na kopci Kaim“, připomínajícím bitvu, kterou v prosinci 1914 během první světové války vybojovalo rakousko-uherské vojsko bránící Krakov proti carské armádě.
Po válce se usadil v Żermanicích na malé farmě a oženil se s Jadwigou rozenou Mikołajczyk. V letech 1920–1922 pobýval v Krakově na Akademii výtvarných umění u prof. Konstantyna Laszczki. Svá studia doplnil v Berlíně a Poznani. Poté, co se vrátil do Żermanic, otevřel svou dílnu, kterou následně přestěhoval do sousedních Horních Bludovic na malé hospodářství. Tvořil díla s různou tematikou, ale hlavně sochy lidí ze svého okolí – horníků, hutníků, rolníků a horalů. Se sochami putoval po Těšínském Slezsku a levně je prodával. Jeho sochy lze dnes nalézt v mnoha soukromých domech. Podnětem pro další práci se mu staly kladné ohlasy na jeho obraz „Wawel“, který poslal na polskou uměleckou výstavu do Chicaga (1921). V roce 1929 se zúčastnil první polské národní výstavy Poláků žijících v Československu v Českém Těšíně. Ve stejném roce se jeho díla objevila na Národní výstavě v Poznani a získala zde velmi příznivá hodnocení. To povzbudilo umělce a svá díla představil na dalších výstavách v Ostravě, Katovicích, Karviné a Fryštátě kde získal zlatou medaili. V roce 1936 se zúčastnil národní výstavy v Krakově. V období před druhou světovou válkou byl aktivním spoluzakladatelem Polského literárního a uměleckého sdružení v Československu a byl členem jeho představenstva.
Druhá světová válka přivedla Nitru do Lvova, poté se uchýlil do Krakova. Na chléb si vydělával ve skladech dřeva nebo jako natěrač. Nezapomněl na umění – příležitostně maloval a tak si přivydělával. Po válce se vrátil do rodného kraje, a jelikož mu úřady nedovolily návrat do rodného domu, usadil se v Těšíně. Usilovně se snažil oživit kulturní život města, byl předsedou Sekce amatérských umělců při hlavním výboru Matice Těšínska, byl prvním prezidentem delegace Asociace polských umělců v Těšíně. Zorganizoval dvě výstavy v Těšíně a ve Visle, zúčastnil se výstavy polských malířů v Českém Těšíně. Přes veškerou snahu se mu nedařilo prodávat dražší obrazy, a proto měl trvalé materiální problémy. I když mu zdraví nesloužilo měl hodně plánů a navzdory své nemoci byl velmi aktivní. Jak uvedl Gustaw Morcinek – Henryk Nitra byl „typický slezský selfmademan, který se prodíral lokty životem; za vše, čeho dosáhl, vděčí jenom sobě. Dne 30. srpna 1948 Henryk Nitra náhle zemřel. Byl pohřben na komunálním hřbitově v Těšíně.
Tvorba Zatímco život Henryka Nitry je příkladem tvrdého osudu umělce pocházejícího z chudých vrstev obyvatelstva, jeho celoživotní tvorba a aktivita v uměleckém prostředí Těšinského Slezska byla velmi bohatá. Kromě realistických soch, bust a reliéfů, jeho „specialitou“ byly triptychy ilustrující každodenní těžkosti života lidí v této zemi, snažící se v pokoře a dřině získat svůj kus chleba. Miloval svůj rodný kraj a ukazoval jej v akvarelu a olejomalbě. Nitra byl také tvůrcem fragmentů kostelní výzdoby. Vytvářel sochy, nábytek a církevní vybavení. Nativní akcenty lze nalézt v dílech náboženského obsahu, jako jsou sochy Krista, Z trhu, Horníci, Piják, Zbojníci, Havíř nebo basreliéfy Slezská Madona, Paweł Stalmach, Jan Kbisz a poslanec Tadeusz Reger, Žně, Klánění v Betlému. K jeho tvorbě patří také oltáře v evangelické kapli na Šumbarku evangelickém kostele v Orlové a Na Nivach v Českém Těšíně.
Reference
Literatura Józef Golec, Stefania Bojda: Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej. Sv. 2. Cieszyn 1995 s.156,Cieszyn 1995(pol.) Leksykon Polaków w Republice Czeskiej i Republice Słowackiej. T. 2 / red. nauk. Zenon Jasiński, Bogdan Cimała. – Opole, 2015, s. 313(pol.) Szyndzioły 1948/16 s. 60–70(pol.)Kalendarz Głosu Ludu 1949 s.95–97(pol.) ZWROT 1969/8; 1980/12; 2008/9 IWANEK W.: Henryk Nitra – rzeźbiarz i malarz (1891–1948). „Kalendarz Beskidzki 1985”, s. 190-191. IWANEK W.: Nitra Henryk (1891–1948), rzeźbiarz i malarz, działacz narodowo-społeczny. In: Śląski Słownik Biograficzny. Katowice 1999, s. 200-201.
Externí odkazy
https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/orlovsky-oltar-ma-devadesat-let-na-jeho-vzniku-se-podilely-i-evangelicke-20191116.html https://issuu.com/siedlar/docs/zwrot_09_2008/44
Kategorie:Polští sochaři Kategorie:Polští malíři Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 18. června Kategorie:Narození v Soběšovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Úmrtí 30. srpna Kategorie:Úmrtí v Těšíně Kategorie:Pohřbení v Těšíně Kategorie:Muži