Arteriovenózní malformace (AVM) je svazek rozšířených cév, kde tepenná (arteriální) krev proudí přímo do odvodných žil, mezi tepnou a žílou chybí kapiláry. Krev tedy odtéká z tepen přímo do žil. Tyto malformace se mohou vyskytnout kdekoliv v organismu, v mozku ale mohou způsobit závažné problémy při prasknutí. Tento článek dále hovoří o problematice AVM v centrální nervové soustavě. Klinický průběh Projevy AVM se objevují nejčastěji ve věku 15–20 let. AVM působí na mozkovou tkáň útlakem či krvácením – SAK.
Symptomy Subarachnoidální krvácení (SAK), epilepsie, intracerebrální hematom. Letalita na SAK z AVM je nižší než u aneurysmatu.
Diagnostika Krvácení lze odhalit pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance. Větší neporušené AVM lze zjistit nástřikem kontrastní látky.
Léčba Riziko dalšího prasknutí po ruptuře AVM je cca 4 % za rok. K vyřazení malformace z oběhu se využívají tři metody.
Chirurgické resekce – využívá se u povrchových a menších AVM, výhodou je okamžité vyřazení z oběhu a tím eliminace epileptických příznaků. Ozáření gamma nožem – pokud je nidus AVM maximálně 3 cm, lze využít tuto neinvazivní metodu. Nevýhodou je, že AVM nebude vyřazena z oběhu po dobu ještě 1–3 let, tudíž vyšší riziko SAK. Endovaskulární embolizace – tato metoda se příliš nevyužívá samostatně.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Organické poruchy CNS Kategorie:Neurochirurgie