Pražmové z Bílkova, též jen Pražmové či páni z Bílkova (německy Praschma von Bilkau, von Belkow, Praschman von Bilkaw apod.) je jméno moravského a slezského šlechtického rodu z rozrodu Ranožírovců.

Historie rodu Rod se poprvé objevuje v listině roku 1253 v osobě Smila z Belkowa, purkrabího na Bítově, který padl roku 1278 na Moravském poli, a jeho bratrů Markvarta, Ratibora a Jaroše z Belkowa.Codex diplom. Moraviae III 171 Hlavním sídlem rodu byl v té době Bílkov (něm. Bilkau) dnes část Dačic.

Podle svého panství Chudobín (Chudwein, dnes část Litovle) severně od Olomouce se v roce 1417 začal psát Beneš Chudobin poprvé nazýval „Pražma“ .

30. dubna 1625 byli bratři a bratranci Pražmové Karel, Benedikt, Jan a Vilém ve Vídni povýšeni císařem Ferdinandem II. do baronského stavu s erbem.

Nejvyšší soudce Hans Bernhard Praschman, svobodný pán von Bilkaw, pán z Wagstadtu, byl českým hrabětem jmenován císařem Ferdinandem III. dne 24 povýšen v Bratislavě v květnu 1655.

Linie rodu

V roce 1639 získal Jan Pražma původně lobkovické panství Rybnik ve Slezsku. Jeho dcera ze třetího manželství, Anna Helena, se provdala za Hartvíka Erdmana z Eichendorffu, předka básníka Josepha z Eichendorffu. Tato linie rodu, jehož potomci se také později usadili v oblasti Rybniku, vymřela na počátku 18. století v osobě Jana Bernarda III. Pražmy.

V první rodové linii pokračoval Vilém hrabě Pražma (1677–1731), od roku 1712 královský guvernér Volovského knížectví. Od své matky Marie Ludoviky z Oppersdorfovu († 1737) převzal vládu nad Frýdkem ve Slezsku.

Jan byl ženatý s hraběnkou Marií ze Žerotína (1723–1786). Zaměřil se na správu Falkenberského panství a v roce 1798 prodal Frýdek Marii Kristýně Rakouské, dceři Marie Terezie, provdané vévodkyni sasko-tešínské. Tím skončila historie osídlení hraběcího rodu Pražmů ve Frýdku. Janův stejnojmenný syn (1756-1822) sňatkem s hraběnkou Marií Annou Žerotínovou (1761–1793) získal falkenberské panství. Zámek zůstal rodovým sídlem až do vypovězení rodiny v roce 1945 po druhé světové válce.

Z jeho třetího manželství s Karolínou hraběnkou z Almesloe (1706–1770) pocházel Jan Nepomuk Ferdinand (1726–1804), který založil v roce 1777 jihovýchodně od Frýdku vesnici Pražmo. Měl dceru Antonii (24. října 1753 Frýdek – 23. června 1818 Vratislav) a syna Jana Karla (23. září 1757 Frýdek – 15. března 1822 Falkenberg).

Potomci žijící dnes v Německu, Jižní Africe, Rakousku a USA, pocházejí ve třech nově vytvořených liniích od vnuka Jana Nepomuka, poslance Říšského sněmu Bedřicha Viléma Pražmy na Falkenbergu (1833–1909), který se oženil s Marií hraběnkou ze Stolberg-Stolbergu (1843–1918) byl ženatý. Jejich synem byl politik Jan (Hans) Pražma. Současná hlava rodiny Michael Maria Pražma je potomkem jeho syna Bedřicha Leopolda.

Justus hrabě z Pražmy byl adoptován Marií Berthou von Korff, roz. Westerholtovou (1907–1998), a později zdědil hrad Brincke ve Vestfálsku.

Linie sasko-altenburská Poslední vévoda Sasko-Altenburský Arnošt II. abdikoval 13. listopadu 1918 a žil ve východním Německu až do své smrti v roce 1955. Sasko-altenburská dynastie v mužské linii vymřela v roce 1991, ovem praneteř vévody Jiřího Sasko-Altenburského, princezna Marie (1888–1947), adoptovala Teodora Františka hraběte Pražmu (* 1934 ve Vratislavi) jako prince Sasko-Altenburského, vévodu saského, hraběte Pražmu, svobodného pána z Bílkova a zajistila tak, že jméno Sasko-Altenburský bylo, Thomas Gehrlein: Das Haus Sachsen-Altenburg vormals Sachsen-Hildburghausen, 1. Auflage Börde-Verlag Werl 2009, ISBN 978-3-9811993-5-2 (Porträt) i když ne z rodu Wettinů. František Sasko-Altenburský zemřel v roce 2012. Jeho syn Henning je princ sasko-altenburský. Nordkurier: Úmrtní oznámení (Todesanzeige) (abgerufen am 24. September 2017)

Rodový erb V rodovém erbu je zobrazen zlatý jelení paroh v modré barvě. Na přilbě s modrými a zlatým krytím paroží. Erb u příležitosti povýšení do hraběcího stavu v roce 1655 je shodný s rodovým erbem, jen mezi helmou a štítem přibyla hraběcí korunka

Osobnosti rodu Jan I. Ferdinand Pražma z Bílkova (1726–1804) Jan II. Karel Pražma z Bílkova (1757–1822) Bedřich hrabě z Pražmy na (hradě) Falkenbergu (1786–1860), otec Bedřicha Viléma hraběte Pražmy Johana Hedvika hraběnka Pražmová, roz. hraběnka Schaffgotschová (1797–1867), dáma Řádu hvězdového kříže a manželka Bedřicha hraběte z Pražmy na Falkenbergu Bedřich Vilém hrabě Pražma (1833–1909), majitel panství a politik německé Strany středu Jan "Hans" Nepomuk hrabě Pražma (1867–1935), slezský statkář, důstojník a politik Ursula Gräfin Praschma, roz. Braunová (* 1955), viceprezidentka Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky

Odkazy Reference

Literatura Genealogisches Handbuch des Adels, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn), Gräfliche Häuser IX. Band 72 der Gesamtreihe, 1979 Adelslexikon Band X, Band 119 der Gesamtreihe, 1999, S. 524 Augustin Weltzel: Geschichte des edlen, freiherrlichen und gräflichen Geschlechts von Praschma. Ratibor 1883 Hans Graf Praschma: Geschichte der Herrschaft Falkenberg. Falkenberg 1929 Thomas Gehrlein: Das Haus Sachsen-Altenburg vormals Sachsen-Hildburghausen, 1. Auflage Börde-Verlag Werl 2009, ISBN 978-3-9811993-5-2

Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Moravské šlechtické rody Kategorie:Slezské rodiny