Antonín Los (25. květen 1864 TřebotovMatriční záznam o narození a křtu Římskokatolická církev Třebotov – 1. květen 1923 Praha-SmíchovMatriční záznam o úmrtí a pohřbu Římskokatolická církev, Kostel sv. Filipa a Jakuba, Praha, Smíchov) byl český stavitel, geodet, specialista na projekci a stavbu staveb z litého betonu. Je autorem prvního betonového silničního mostu v Čechách (1896).
Život Za svého života se hlásil k šlechtické rodině Ottů z Losu.Otta z Losu, In. Česká revue, roč. 21 (1928–1929), č. 3, s. 155 Pocházel ze zemědělské rodiny žijící po několik generací v obci Třebotov (okr. Praha-západ). Narozen 25. května 1864 jako prostřední z pěti dětí domkáře Antonína Lose (v matrice psaného jako Loš) a Anny, rozené Jelínkové v Třebotově čp. 44. V době Velké války byl obviněn ze špionáže a internován. Po celý svůj život zůstal svobodný. Zemřel v Praze na Smíchově 1. května 1923, pohřben byl na hřbitově v rodném Třebotově.
Studium V roce 1883 absolvoval v Praze První českou reálku a zahájil studium na české technice v Praze. Patřil mezi vynikající studenty, což vedlo v roce 1885 k udělení studijního stipendia.Program cís. král. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1885–6, Praha, 1885, s. 59 Finanční podporu, určenou k studijním cestám, obdržel i v roce 1894 od rady města Prahy. Los díky tomuto stipendiu navštívil severoitalská města (Terst, Milán, Turín) a jak do žádosti podporu uvedl, zájem jeho studia byly: dráhy, betonové stavby, vliv komunikací na rozvoj obchodu a průmyslu, na národohospodářství a na blahobyt společnosti.Svatošová, Hana: Cesta na jih za peníze hlavního města Městská cestovní stipendia pro absolventy vysokých škol technických v Praze, In. s. 160
Cesta kolem světa Poté, co jej studijní cesty zavedly do většiny evropských států, rozhodl se Antonín Los připravit a podstoupit studijní cestu kolem světa. Jeho záměrem bylo z Evropy odplout do severní Ameriky. Procestovat ji z východu na západ. Přeplout do Japonska, odtud do tehdejšího Mandžuska. Do Evropy se vrátit vlekem po transsibiřské magistrále. Logistické přípravy a získání finančních prostředků probíhaly v roce 1901. Na cestu se A. Los vydal 19. března 1902. Německou lodí Korunní princ Vilém vyplul z Brém do New Yorku. V tomto městě zůstal delší čas. Posléze se vydal na cestu Spojenými státy a navštívil například města Boston, Filadelfie, Baltimore, Washington, Cincinnati, Chicago, Omaha. Cestu zakončil v městě San Francisco. Plánovanou plavbu do Japonska přehodnotil a dokončení své cesty kolem světa odložil na příští rok (již ji neuskutečnil). Tou dobou v Japonsku propukla epidemie cholery. Proto se ze San Franciska vydal zpět na východní pobřeží Spojených států a odtud do Evropy. Na cestě trvající šest měsíců, o délce 49 tisíc kilometrů, utratil šest tisíc korun (do čehož nepočítal náklady na pořízení fotografií, pohlednic, fotoaparátu).Novotný, František Xav.: Ze spolku českých inženýrů v markrabství Moravském, In. Moravská orlice, roč. 41 (1903), č. 20 (25. 1.), s. 2 Losova cesta Spojenými státy měla studijní charakter. Zajímal se především o inženýrské stavby, komunikace a mosty. Po návratu domů se rozhodl o získané poznatky podělit se svými kolegy a to na stránkách odborných časopisů (např. Technický obzor) a na přednáškách. Poprvé o své cestě přednášel v Praze Spolku architektů a inženýrů v království České. Popis své cesty rozdělil do dvou přednášek (9. a 16. ledna 1903).Český inženýr o cestě kolem světa, In. Národní listy, roč. 43 (1903), č. 10 (10. 1.), s. 3 O několik měsíců později (31. březen) se k tématu ve třetí přednášce v pražské Měšťanské besedě se vrátil. V Brně, pro Spolek českých inženýrů a architektů v markrabství Moravském, přednášel 19. ledna 1903.
Architekt, stavitel Po dokončení vysokoškolského studia přijal roku 1890 zaměstnání při stavbě drážďanského vlakového nádraží, o čemž o několik let později (1894) přednášel v Praze.Přednášky, In. Národní listy, roč. 34 (1894), č. 86 (29. 3.), s. 4 V roce 1896 u pražského místodržitelství podstoupil dvě zkoušky. Po jejich úspěšném splnění byl v květnu uznán úředně oprávněným stavebním inženýremOsobní, In. Národní listy, roč. 36 (1896), č. 149 (31. 5.), s. 3 a červenci úředně oprávněným civilním geometrem, stavitelem a stavebním inženýrem.Osobní, In. Národní listy, roč. 36 (1896), č. 190 (12. 7.), s. 3 Po složení zkoušek Antonín Los založil v Praze firmu, nabízející projekci a stavbu železničních, mostních, vodních a kanalizačních staveb, realizovaných především betonem. Jednou z jeho prvních a nejvýznamnějších realizací se v roce 1896 stala projekce a stavba prvního silničního betonového obloukového mostu v Čechách, překlenující říčku Rokytku. Most dodnes existuje a je osazen pamětní deskou s nápisem: náhled|Pamětní deska na mostě přes Rokytku
Dalšími projekty a realizacemi Antonína Losa bylo například v roce 1897 zřízení betonové kanalizace v Libni,Betonovou kanalisaci, In. Národní listy, roč. 37 (1897), č. 21 (21. 1.), s. 4 na přelomu let 1897 a 1898 bourání části pražských hradeb (např. Říšská brána),Strahovská brána zbořena, In. Národní listy, roč. 37 (1897), č. 259 (18. 9.), s. 3 po roce 1900 stavba Škodovy střelnice v Bolevci na okraji Plzněinzerát, In. Budivoj, roč. 36 (1900), č. 50 (22. 6.), s. 4 a regulace řeky Labe ve Dvoře Králové nad Labem.
V letech 1905 a 1906 postavila firma Antonína Lose úzkorozchodnou železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští geodeti Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození v Třebotově Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí na Smíchově Kategorie:Čeští stavební inženýři Kategorie:Muži Kategorie:Geodeti 19. století Kategorie:Geodeti 20. století