Nela Lisková (* 9. srpna 1975) je česká podnikatelka, aktivistka, politička a šiřitelka dezinformací.

Politické působení Nela Lisková byla členkou ČSSD a v roce 2014 se zúčastnila voleb do zastupitelstev obcí, kdy kandidovala v Ostravě za stranu LEV 21.

V roce 2015 přislíbila podle českého bojovníka na straně doněckých separatistů Pavla Botky od vedení SPD pomoc právě proruským separatistům na východě Ukrajiny. Vedení SPD se následně od Liskové distancovalo s vysvětlením, že jde o její osobní aktivitu a že její názory nejsou stanoviskem hnutí.

V roce 2018 se stala ředitelkou Institutu Aleny Vitáskové a v témže roce se její činností na sociálních sítích zabýval server Manipulátoři.cz.

Kvůli jejímu působení v Radě Národní domobrany byla zmíněna ve zprávě o extremismu na území České republiky v roce 2016 v kapitole Paramilitární a domobranecké skupiny.

V roce 2025 spoluzaložila Politické hnutí NEZLOMNÍ a stala se jeho první předsedkyní. V senátních volbách v roce 2026 kandiduje v obvodu č. 69 – Frýdek-Místek. Sama je zároveň příznivkyní zrušení Senátu PČR.

Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky byl spolek, který Nela Lisková založila v roce 2016. Spolek byl zapsán do obchodního rejstříku a jako předmět činnosti měl uvedenu spolupráci s Doněckou lidovou republikou, samozvaným separatistickým státem pod kontrolou Ruska, který byl jím vyhlášen na území Ukrajiny. Rozpor se zákonem tehdy nebyl shledán. Jen dva dny po založení si změnil stanovy a označil se za Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a předsedkyně spolku se označovala jako honorární konzul. Smyslem spolku bylo podle Nely Liskové prohlubovat vzájemné ekonomické vztahy, sbližovat představitele samospráv obou zemí či zprostředkovat pomoc obyvatelům Doněcké lidové republiky. Nela Lisková také Doněckou lidovou republiku pravidelně navštěvovala.

Zastupitelským centrem se začal v září 2016 zabývat na základě podnětu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Krajský soud v Ostravě. Ministerstvo zahraničí od začátku požadovalo zrušení spolku, protože Česká republika existenci Doněcké lidové republiky neuznávala, a proto v Česku nebylo možné ani její diplomatické zastoupení. Krajský soud nejprve vyzval ke změně názvu spolku, a když se tak nestalo, byl spolek v roce 2017 zrušen. Zrušení následně potvrdil v dubnu 2018 olomoucký vrchní soud.

Národní domobrana Spolu s vojenským lékařem Markem Obrtelem a etnologem Františkem Krejčou byla členka vedení zapsaného spolku Národní domobrana. Spolkem se v roce 2017 zabývalo Ministerstvo vnitra ve svém dokumentu Extremismus Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2016 a 2. čtvrtletí roku 2017. V únoru 2020 zrušila své členství.

Spor s Pavlem Bělobrádkem V roce 2016 Lisková v emailech a na sociálních sítích dezinterpretovala některá obecná tvrzení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka do podoby ne zcela relevantního obvinění; v podání Liskové „Bělobrádek nás ženy vyzývá, abychom se uvolily v rámci zvýšení populace ke styku s imigranty, což považuji za nehoráznou prasárnu a pohrdání námi, českými ženami.“ Bělobrádek přistoupil k vydání tiskové zprávy, kde se vůči výrokům Liskové ohradil.

Podmíněný trest ve sporu s Olgou Richterovou V roce 2019 sdílela Lisková na sociální síti smyšlené tvrzení, zaštiťované osobou místopředsedkyně České pirátské strany Olgy Richterové, jež uvádělo, že Richterová a Piráti chtějí dávat migrantům startovací byty, zatímco Češi si mají brát hypotéky. Po opakovaném sdílení téhož příspěvku přistoupila Richterová k podání žaloby, při výslechu v březnu 2021 pak uvedla, že kvůli sdílenému příspěvku čelila nadávkám, ale i výhrůžkám, a to dokonce i výhrůžkám zabití. Richterová žádá odškodnění za nemajetkovou újmu a omluvu. Lisková označila kauzu za zpolitizovanou a Olgu Richterovou za hysterku, která si hraje na oběť. Také označila Českou pirátskou stranu za zločineckou neofašistickou organizaci, která podporuje terorismus. Při výslechu uvedla, že nemá povinnost ověřovat si pravdivost sdílených příspěvků. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 6. dubna 2022 vynesl ve věci nepravomocný rozsudek. Podle rozsudku měla Lisková političce zaslat vlastnoručně podepsanou omluvu a na svém facebookovém profilu má po dobu 30 dnů ponechat zveřejněný příspěvek, ve kterém se omluví za to, že o Richterové neuváděla pravdu a neoprávněně ji dehonestovala. Dále se měla zdržet dalších podobných útoků na žalobkyni. Krom toho musela Lisková odstranit ze svého facebookového profilu příspěvky týkající se Richterové, které byly v rozsudku konkrétně vyjmenované. Za „zvlášť závažný zásah“ do osobnostních práv žalobkyně soud nařídil Liskové, aby zaplatila Richterové částku 50 tisíc a náklady soudního řízení. Richterová plánovala věnovat získané prostředky na dobročinné účely.

Odvolací pražský městský soud dne 12. ledna 2023 značnou část rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 potvrdil. Zrušil ale například část rozhodnutí, podle kterého měla Lisková Richterové zaslat podepsanou omluvu. Podle soudu by to bylo nadbytečné ve chvíli, kdy musela omluvu zveřejnit. Řízení zastavil v části, která se týkala odstranění některých příspěvků a kterou vzal právník Richterové zpět. Příspěvky totiž již nebyly veřejně dostupné. Poslankyně Olga Richterová zveřejnila, že soudem přiznanou satisfakci 50 000 Kč hodlala věnovat neziskovým organizacím bojujícím s dezinformacemi.

V dubnu 2024 ji Okresní soud v Ostravě odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce osmi měsíců se zkušební dobou dva roky za nenávistné a manipulativní příspěvky, které dle verdiktu soudu sdílela na sociální síti X. Kromě nenávistných příspěvků vůči Richterové v nich například vyzývala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. Soud jí zároveň nařídil profil na sociální síti pozastavit a následně smazat. Lisková soud označila za politický proces. V květnu 2026 zamítl Ústavní soud stížnost Liskové v tomto případu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:České podnikatelky Kategorie:České aktivistky Kategorie:Členky SOCDEM Kategorie:Narození v roce 1975 Kategorie:Narození 9. srpna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy