František Filipovský (9. března 1845 Rožmitál pod Třemšínem – 11. října 1919 Přelouč) byl český flétnista, varhaník, hudební skladatel, sbormistr a pedagog, otec herce Františka Filipovského. Od roku 1872 působil jako regenschori a městský kapelník v Přelouči a výrazně přispěl ke kulturnímu povznesení města. Komponoval církevní hudbu a skladby pro slavnostní i jiné příležitosti (Tlukot slavičí, Slavnostní ouvertura na počest stoletých narozenin Fr. Palackého aj.)
Život Narodil se 9. března 1845 v Rožmitále jako syn krejčího Lukáše Filipovského. Jeho otec náruživě sázel do loterie, snažil se vykládat sny a pomocí snářů z nich odvodit šťastná čísla. Výhra se ale nedostavila a své vášni obětoval celý výdělek.
František Filipovský měl už jako dítě hudební nadání. V pěti letech začal hrát na harfu, kterou mu otec pořídil. Jeho prvními učiteli byl řídící místní školy Ferdinand Brož, který ho vyučoval základům hudby a hře na varhany, a učitel Novák, od něhož se vzdělával ve hře na housle a flétnu. Přesvědčili také otce, aby mu umožnil studovat na pražské varhanické škole.
Pražské studium bylo pro Františka náročné, protože nemohl počítat téměř se žádnou finanční podporou z domova. Aby zahnal hlad, hrál po večerech s kapelami. To ale bylo v rozporu se školním řádem a když ani přes varování s touto činností nepřestal, byl ze školy vyloučen.
Nucený odchod z prestižní školy byl pro mladého hudebníka velkou ranou. Protože neměl jinou možnost, vstoupil jako violista a první houslista do Mášova orchestru a osm let s ním koncertoval po střední Evropě. Vydělal si přitom tolik, že mohl podporovat rodiče a ušetřit na budoucí studium. Po návratu do Prahy dokončil varhanickou školu a vstoupil do orchestru Prozatímního divadla. Na toto angažmá vždy rád vzpomínal. Mimo jiné hrál na flétnu pod taktovkou Bedřicha Smetany při premiéře Prodané nevěsty a Dalibora. Seznámil se i s mladým Antonínem Dvořákem.
náhled|vpravo|Pamětní desky otce a syna Filipovských v Přelouči Roku 1872 byl v 27 letech přijat jako ředitel kůru (regenschori) v Přelouči. Postupně se tam také stal městským a hasičským kapelníkem a učitelem hudby. Dirigoval i pěvecký sbor místní Občanské besedy. Úzce přitom spolupracoval s městským správcem Janem Dítětem. Městská hudba pod jeho vedením dosáhla dobré pověsti, takže byla zvána i na pražský Žofín a hovořilo se o ní jako o konkurentovi kolínského Františka Kmocha. V tisku se například uváděly informace o jím vedené dobročinné taneční besedě (1875), koncertu na podporu Ústřední matice školské (1882), při svěcení praporu katolického vzdělávacího spolku (1894) a na dětské národní slavnosti (1902). K oslavám výročí Františka Palackého r. 1898 navíc složil Ouverturu. V roce 1896 byl členem ustavujícího výboru nově zakládaného spolku ředitelů kůrů, kapelníků a varhaníků v Pardubicích.
Na návštěvu k němu přijížděli slavní hudebníci, jako např. Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Ema Destinnová, Karel a Emil Burianovi. Jeho sedmdesáté narozeniny (1915) a stříbrná svatba (1916) byly připomínány v celostátním tisku.
Zemřel 11. října 1919 v Přelouči. Vděční občané umístili na jeho dům pamětní desku. Roku 1994 k ní přibyla další, připomínající syna – herce Františka Filipovského (1907–1993), který se v témže domě narodil.
Dílo Podle rožmitálského pamětníka a spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera byl Filipovský jako skladatel neprůbojný a tvořil spíše pro vlastní potěšení, než pro uznání veřejnosti. Řadu svých prací nechal opisovat a provozovat, aniž by z nich měl honorář. Roku 1883 pokáral časopis Dalibor mladé hudebníky z Domažlic za to, že zařadili do repertoáru (mimo jiné) Filipovského a nikoliv třeba Smetanu, Dvořáka, Bendla či Fibicha.
K jeho známým skladbám patřily např.: Tlukot slavičí, uváděný i v cizině (Nachtigallenschlag), polka pro pikolu směs národních písní Hudební květy Rozhovor klarinetů s flétnou Ouvertura na počest stých narozenin Františka Palackého Dědečkův taneček, poslední skladba, uváděná až posmrtně
Rodinný život Dne 21. dubna 1891 se v Přelouči oženil s devatenáctiletou Annou Pavlínou Obstovou (1871–??), dcerou místního obchodníka narozenou v Mezilesí u Náchoda. Z jejich dětí se proslavil divadelní, filmový a televizní herec František Filipovský (1907–1993). Jeho dcera Pavlína Filipovská (* 1941) je herečka, zpěvačka a moderátorka; provdala se za hudebníka Petra Spáleného (* 1944). Jejich dcera, tj. skladatelova pravnučka Pavlína Wolfová (* 1971) pracuje jako novinářka a moderátorka.
Bratr Vilibald Filipovský (1862–1921) se usadil v Plzni, kde působil jako kapelník ostrostřeleckého sboru a majitel hudební školy. Jeho syn Oldřich Filipovský (1890–1949) byl pianista, hudební spisovatel a redaktor.
Odkazy
Poznámky Více o Mášově orchestru viz např. Jan Dítě (1818–1892) byl městský správce v Přelouči, iniciátor a organizátor rozsáhlé modernizace města v druhé polovině 19. století. Viz např. KOČOVÁ, Kateřina. Hrob Jana Dítěte v Přelouči (2003) (www.payne.cz)
Reference SOA Praha, Matrika narozených Starý Rožmitál 14, s. 87 SOA Zámrsk, Matrika oddaných Přelouč 1865-1894, sign. 4497, ukn 7862, s. 173
(Dostupné pouze v prostorách NK ČR; útržky se zobrazí po postupném zadání hesel kapela, Dvořákem, ředitele, Filipovského a Filipovský do vyhledávání na příslušné straně.)
SOA Praha, Matrika narozených Starý Rožmitál 29, s. 20. SOA Plzeň, Matrika zemřelých Plzeň 107, s. 191
SOA Plzeň, Matrika narozených Plzeň 068, s. 441 Oldřich Filipovský v kartotéce Jaroslava Kunce SOA Zámrsk, Matrika narozených Přelouč 1888-1909, sign. 6522, ukn 7845, s. 341
Externí odkazy
Tlukot slavičí v podání žáků ZUŠ v Krnově
Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští flétnisté Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Narození v roce 1845 Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v Rožmitále pod Třemšínem Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí 11. října Kategorie:Úmrtí v Přelouči Kategorie:Muži