náhled|Vítězná uskupení v krajích náhled|Vítězná uskupení v okresech Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 proběhly ve dnech 8. a 9. října 2021. Ve volbách kandidovalo celkem 22 subjektů – 11 politických stran, 9 politických hnutí a 2 volební koalice.Fakticky existovala ještě koalice Svobodných, Soukromníků a Trikolory. Z důvodu vyššího kvóra pro koalice však kandidovalo pouze poslední jmenované hnutí, a kandidáti zbylých 2 stran byli na kandidátce tohoto hnutí, které se přejmenovalo na Trikolora Svobodní Soukromníci. Jednalo se o první volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly podle nových regulí po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona.

Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny (5 % pro jednotlivé strany, resp. 8 % pro dvoučlenné koalice a 11 % pro vícečetné koalice) překročily čtyři subjekty: vyhrála koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s volebním lídrem Petrem Fialou s 27,79 % hlasů, na druhém místě skončilo hnutí ANO stávajícího premiéra Andreje Babiše s 27,12 %, na třetím místě koalice Piráti a Starostové (Piráti a STAN) s volebním lídrem Ivanem Bartošem s 15,62 % a na čtvrtém místě hnutí SPD s 9,56 %. Poprvé v historii samostatného Česka se do Poslanecké sněmovny nedostaly tradiční strany ČSSD a KSČM. Věkový průměr zvolených poslanců a poslankyň byl 49,8 roku. Volební účast 65,43 % byla čtvrtá nejvyšší v historii České republiky, vyšší byla pouze v letech 1996, 1998 a 2025.

Výsledky

náhled|Mapa volební účasti. náhled|Srovnání volební účasti v okresech s celostátním průměrem. náhled|Podrobné výsledky SPOLU ANO Piráti a Starostové SPD Volební lídr x150px|Petr Fiala Petr Fiala x150px|Andrej Babiš Andrej Babiš x150px|Ivan Bartoš Ivan Bartoš x150px|Tomio Okamura Tomio Okamura Počet hlasů 1 493 905 1 458 140 839 776 513 910 Podíl 27,79 % 27,12 % 15,62 % 9,56 % Počet mandátů (vs. 2017) 71 ( 29) 72 ( 6) 37 ( 9 ) 20 ( 2) Předchozí volby (2017) 22,44 % (42)ODS: 11,32 % (25)KDU-ČSL: 5,80 % (10)TOP 09: 5,31 % (7) 29,64 % (78) 15,98 % (28)Piráti: 10,79 % (22)STAN: 5,18 % (6) || 10,64 % (22)

Celkové výsledky SubjektHlasyMandátyPočet %±Počet±%SPOLU1 493 90527,79+5,3671+29 35,5ANO 20111 458 14027,12−2,5272−6 36,0Piráti a Starostové839 77615,62−0,3537+9 18,5Svoboda a přímá demokracie513 9109,56−1,0820−2 10,0Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty251 5624,68nová0 0Česká strana sociálně demokratická250 3974,65−2,620−15 0Komunistická strana Čech a Moravy193 8173,60−4,160−15 0Trikolora Svobodní Soukromníci148 4632,76nová0 0Volný blok71 5871,33nová0 0Strana zelených53 3430,99−0,470 0Otevřeme Česko21 8040,40nová0 0Švýcarská demokracie16 8230,31nová0 0Moravané14 2850,26+0,040 0Aliance pro budoucnost11 5310,21+0,060 0Koruna Česká8 6350,16−0,010 0Hnutí Prameny8 5990,15nová0 0Nevolte Urza.cz.6 7750,12nová0 0Aliance národních sil5 1670,09+0,090 0Senioři 213 6980,06nová0 0Moravské zemské hnutí1 6480,03nová0 0Levice6390,01nová0 0Pravý blok5860,01+0,010 0Celkem5 375 090100–200–100Platné hlasy5 375 09099,32––––Neplatné hlasy36 7940,68––––Hlasy pod uzavírací klauzulí1 069 35919,76––––Celkem hlasů5 411 884100––––Registrovaní voliči/účast8 275 75265,43Zdroj:

Rozdělení mandátů V případě volebních koalic (SPOLU a Piráti a Starostové) přísluší mandáty dané koalici, nikoliv navrhujícím stranám. V případě zániku mandátu se poslancem stane další dle pořadí na příslušné kandidátce koalice, nikoliv tedy nutně kandidát dané strany.

+Zvolení poslanci podle navrhující strany350pxStranaMandáty±ANO 2011 6Občanská demokratická strana 9Starostové a nezávislí 27KDU-ČSL 13Svoboda a přímá demokracie 2TOP 09 7Česká pirátská strana 18Zdroj:

+ Zvolení poslanci podle politické příslušnosti Politický subjekt Počet poslanců +/− ANO 2011 63 0 Občanská demokratická strana 33 +10 Starostové a nezávislí 31 +25 Svoboda a přímá demokracie 20 −2 KDU-ČSL 19 +9 bezpartijní 15 −5 TOP 09 13 +7 Česká pirátská strana 4 −17 Nestraníci1 +1 Starostové pro Liberecký kraj1 +1

Výsledky dle krajů Procenta hlasů + KrajSPOLUANOPaSSPDPřísahaČSSDKSČM Ostatní Praha40,017,522,64,63,44,02,15,8 Středočeský28,724,919,57,84,64,63,56,4 Jihočeský29,126,713,59,04,55,54,57,2 Plzeňský26,629,013,910,04,75,04,16,7 Karlovarský20,233,114,212,84,93,83,47,6 Ústecký19,835,614,011,94,43,23,97,2 Liberecký22,826,921,411,04,33,53,07,1 Královéhradecký28,627,015,19,14,74,93,47,2 Pardubický28,526,814,19,45,05,13,87,3 Vysočina28,026,713,58,95,26,74,76,3 Jihomoravský30,025,414,29,46,04,43,76,9 Olomoucký24,529,812,412,24,74,54,07,9 Zlínský27,827,013,411,44,24,93,38,0 Moravskoslezský20,633,711,112,84,95,44,07,5ČR celkem27,827,115,69,64,74,73,66,9Zdroj:

Rozdělení mandátů (koalice) náhled|upright=1.5|Zisk mandátů v krajích podle koalic + KrajANOSPOLUPaSSPD Celkem Praha5116123 Středočeský8106226 Jihočeský552113 Plzeňský442111 Karlovarský21115 Ústecký732214 Liberecký32218 Královéhradecký442111 Pardubický342110 Vysočina441110 Jihomoravský894223 Olomoucký542112 Zlínský442212 Moravskoslezský1063322ČR celkem72713720200Zdroj:

Rozdělení mandátů (strany) náhled|upright=1.5|Zisk mandátů v krajích podle jednotlivých stran + Kraj ANOODSSTANKDU-ČSLSPDTOP 09Piráti Celkem Praha564213223 Středočeský865123126 Jihočeský522211013 Plzeňský422012011 Karlovarský21101005 Ústecký721021114 Liberecký32201008 Královéhradecký422111011 Pardubický312211010 Vysočina411211010 Jihomoravský844421023 Olomoucký512310012 Zlínský412320012 Moravskoslezský1033330022ČR celkem7234332320144200Zdroj:

Volební paradoxy Přestože koalice SPOLU získala ve volbách nejvíce hlasů, nezískala ve Sněmovně nejvíce poslaneckých míst. Někteří komentátoři to označili za volební paradox. Politolog a volební expert Daniel Kerekes vypočítal, že pokud by koalice SPOLU získala v Jihočeském kraji o 3857 až 6003 hlasů méně, měla by o poslance navíc a hnutí ANO o poslance méně. Koalice SPOLU by se tak stala vítězem voleb i na počet mandátů.

Koalice dvou stran Piráti a Starostové získala ve volbách 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů.Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, , 10. října 2021. Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl tím, že voliči významně kroužkovali kandidáty jmenované na společnou kandidátku hnutím STAN.SURMANOVÁ, Kateřina: ANO poprvé ochutnalo prohru, Piráty zaskočila volební anomálie a ve sněmovně skončila tradiční levice. Lidovky.cz, , 9. října 2021, 20.25 hod.

Podle průzkumu agentury STEM, který se konal ve dnech 15. až 25. října 2021, se 61 % voličů koalice Piráti a Starostové považuje za voliče Pirátů. Tito dle průzkumu kroužkovali pouze v 29 % případů, zatímco voliči koalice považující se za voliče STAN kroužkovali v 58 % případů. U koalice SPOLU se za příznivce ODS označilo 49 % voličů, za příznivce TOP 09 26 % voličů a za příznivce KDU-ČSL 25 % voličů. Preferenční hlasy pak využilo 47 % voličů KDU-ČSL, 44 % voličů ODS a 35 % voličů TOP 09.

Volební systém Původní volební systém Volby do Poslanecké sněmovny PČR probíhají dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Přímo k volbám do sněmovny se vyjadřuje především oddíl druhý (§ 24 – § 55).

Volební právo má každý oprávněný volič. Základem k registraci kandidátů, stanovení kandidátních listin, určení výsledků a následnému přidělení mandátů jsou kraje České republiky. Nejpozději do 45 dnů před dnem voleb musí mít seznam platných kandidátních listin Státní volební komise, která určuje losem čísla hlasovacích lístků. V jednom z obou dnů voleb pak oprávněný volič, po připuštění přítomnou volební komisí k hlasování, volí jedním lístkem vloženým do úřední obálky předané přítomnou komisí, na němž může v seznamu kandidátů vyznačit až čtyři, kterým dává přednost.

Po skončení voleb okrsková volební komise sečte všechny platné hlasy co do počtu lístků, tak do počtu kroužků vyznačujících preferenční hlasy.

Počet poslanců je stanoven zákonem na 200. Rozdělení mandátů mezi volební kraje (tj. kraje ČR) určilo tzv. republikové mandátové číslo. To se rovnalo podílu všech platných hlasů odevzdaných ve všech krajích a počtu poslanců, který je následně zaokrouhlen na jednotky. Tímto mandátovým číslem se pak dělí počet platných hlasů v každém z krajů. Pakliže nejsou takto rozděleny všechny, tedy jejich součet je méně než 200, přidává se postupně po jednom mandátu tak, že první získá kraj s největším zbytkem po dělení, druhý s druhým největším atd., dokud není dosaženo sumy 200 rozdělených mandátů.

Dělení mandátů se týkalo pouze a jedině těch kandidujících subjektů, které vstupují do tzv. skrutinia. To zahrnovalo všechny subjekty, které na republikové úrovni získaly alespoň 5 % všech platných hlasů, pakliže šlo o subjekt složený ze dvou stran, tří stran, čtyř a více, zahrnulo ty, které získaly 10 %, 15 % nebo 20 %. K výsledkům subjektů tyto podmínky nesplňující se dále již nepřihlíželo.

V rámci kraje se příslušné mandáty dělily mezi kandidátní listy tak, že se platné hlasy postoupivší předtím do skrutinia dělí postupně čísly 1; 2; 3 a dále číslem n+1 pro každý z listů, nejvýše číslem rovným počtu kandidátů na listu. Výsledné podíly za všechny listy se seřadily dle velikosti sestupně a ohled se bral na to, kolik je mandátů předem přisouzeno kraji. Mandáty se v rámci listu primárně přidělovaly postupně, jak jsou za sebou seřazeny osoby na kandidátním listě. Pokud některá osob na listu získala tolik přednostních hlasů, že to bylo nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů v daném kraji pro tento list, připadne mandát této osobě přednostně (může tedy „přeskočit“ výše umístěného kandidáta).

Rozhodnutí Ústavního soudu

Na základě návrhu skupiny senátorů rozhodl Ústavní soud dne 3. února 2021 o zrušení několika ustanovení dotčeného zákona č. 247/1995 Sb. Návrh napadl neústavnost použití D'Hondtovy volební formule při rozdělení mandátů v rámci krajů, taktéž byla zpochybněna ústavnost uzavírací klauzule pro kandidující koalice, jež je oproti hranici alespoň 5 % navýšena na 10, resp. 15, resp. 20 %.

Plénum Ústavního soudu rozhodlo s ohledem na především nepodloženost krajského přerozdělování mandátů, kdy neexistující odůvodnění pro podobu krajů a výpočtu mandátů v krajích může deformovat poměrné zastoupení. Nález soudu zdůrazňuje potřebu přihlédnout k poměrnému zastoupení v kontextu celé republiky. Využití daných volebních krajů sice soud nálezem neruší, odstraňuje ale techniku rozdělení mandátů po krajích skrze tzv. republikové mandátové číslo. Rozhodnutím soudu také došlo k odstranění D'Hondtovy volební formule z postupu zjišťování výsledků v tzv. skrutiniu, tím tedy k zneplatnění skrutinia jako takového. Soud ponechal pouze podmínku nejméně 5 % v rámci celostátního zisku kandidujícího subjektu, a to navzdory návrhu navrhovatele, který i tu považoval za protiústavní. Ve stručnosti soud argumentoval především potřebou bránit ústavnost, a proto zrušil ta ustanovení volebního zákona, která porušují princip rovnosti hlasů. Nález (Pl. ÚS 44/17) nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Novela volebního zákona

Zrušením vybraných částí zákona č. 247/1995 Sb. Ústavním soudem došlo k absenci metody přidělující mandáty stranám dle jejich zisků ve volbách. Nejvyšší správní soud záhy oznámil, že svým výkladem by mohl případně k výsledku dojít. Další variantou by také mohlo být odložení voleb, pakliže by trval nouzový stav kvůli pandemii covidu-19, to nejvíce o šest měsíců. Ústava České republiky stanoví, že volební zákon se mění přijetím zákona v obou komorách Parlamentu většinou členů. Bylo tedy třeba, aby se Senát i Sněmovna shodly na projednávaném návrhu.