Jean d'Orleáns, uváděný též jako Mistr Paramentu z Narbonne (1361 – ?) byl francouzský malíř a knižní iluminátor.

Život a dílo Jean d'Orleáns byl téměř jistě synem Girarda d´Orleáns (1344–1361), královského malíře a komorníka Jeana II., u kterého získal malířské školení. Byl pravděpodobně vnukem Evrarda d´Orleáns (1292–1357), královského sochaře Philippa II., který navrhl sochy králů v le Palais de la Cité.Perkinson S, 2009, s. 198

Byl "pictor regis" (královský malíř) Charlese V. a po jeho smrti též Charlese VI. Na dvoře francouzských králů Jeana II., Charlese V. a Charlese VI. kromě toho vykonával funkci "l'huissier de salle" (ceremoniář?) a "peintre et valet de chambre du roy" (královský malíř a komorník) až do roku 1420.Colum P. Hourihane, 2012, s. 471 Charles V. mu roku 1367 daroval dům zvaný "U labutě"". Kromě toho pobíral vysoký plat přes 200 liber ročně. Jeho syn François byl také zaměstnán jako malíř a "valet de chambre du Roi" a pobíral mzdu 6 sous za den. Roku 1391 Jean d'Orleáns sepsal stanovy malířského cechu v Paříži a stal se jeho představeným.

Prvními zaznamenanými díly Jeana d'Orleáns byla výzdoba královského paláce z roku 1364, výzdoba korunovačních trůnů (1365) a výzdoba audienčního sálu v Louvru (1367). Roku 1369 u něj objednal Jean Duc de Berry deskové obrazy, na které vyplatil zálohu 100 franků. Pracoval také pro burgundského vévodu Filipa II. Smělého (dekorace kolébky jeho prvorozeného syna, 1371, ocenění obrazů v Dijonu, 1372, dvě scény na desce zdobené zlatníkem Jeanem du Vivier, 1377). Roku 1372 ocenil obrazy z pozůstalosti královny Jeanne d'Évreux (zemřela 1371). Roku 1378 pracoval na výzdobě hradu Saint-Germain-en-Laye. Kolem roku 1383 polychromoval sochu Jana Křtitele, kterou Charles V. objednal pro svou pohřební kapli v opatství Saint-Denis od sochaře Jeana de Liege. Na objednávku Charlese VI. polychromoval sochy apoštolů pro královskou rezidenci Saint Pol.

Vynikal schopností realistické malby, jak je patrné z ocenění, které obdržel roku 1385 za malbu devíti pavích per na přilby krále a dvořanů. Realistické podání lidské fyziognomie je charakteristické zejména pro jeho největší zachované dílo – Parament z Narbonne. Portréty krále Charlese V. a královny Jeanne Bourbonské na Paramentu jsou považovány za mistrovské příklady realismu 14. století. Perkinson S, 2009, s. 202-203 Architektonické prvky odpovídají Île-de-France a elegance figur připomíná Breviář Jeanne de Belleville Jeana Pucelle (Bibliothèque nationale de France, Paris). Ikonografie vychází z italských předloh a realismus tváří prozrazuje severské vlivy, ale kompozice scén, styl kresby a technika malby jsou francouzské.

Jean d'Orleáns jako první vytvořil několik iluminaci s tématem Bolestný Kristus, které lze považovat za jakousi značku jeho dílny. Ikonografie Bolestného Krista se stala populární koncem 14. století v malbě dalších umělců (Jean Malouel, 1400) a jako výzdoba relikviářů.Jean du Vivier: Reliquiario di MontaltoPerkinson S, 2009, s. 199 Roku 1380 vytvořil pro vévodu Burgundského diptych kruhových obrazů spojených pantem, který připomínal zrcátka s víčkem, užívaná v té době u dvora. Podle archivů měl jeden z kruhových diptychů protějškové obrazy Bolestného Krista u hrobu, podpíraného andělem a P. Marie s Janem Evangelistou. Roku 1383 namaloval deskové obrazy, které jako dar Filipu Smělému u něj objednal Jean Duc de Berry. Ve stejném roce pro Filipa Smělého zhotovil diptych s Bolestným Kristem,Susie Nash, Northern Renaissance Art, Oxford University Press 2009, p. 237 P. Marií, sv. Kryštofem a Beránkem božím.

Roku 1385 namaloval deskové obrazy a zbroj pro krále Charlese VI. určenou pro rytířský turnaj v Cambrai. Roku 1390 dodal dva obrazy Madony pro krále a jeho bratra Louise, kvadriptych s Madonou, sv. Kateřinou, Janem Křtitelem a sv. Jiřím s montáží ze zlaceného stříbra, malované relikviáře a emblém k uvítání královny. 1392 namaloval Zvěstování pro komnatu následníka trůnu a restauroval nástěnné malby ve Vincennes, včetně sv. Kryštofa v královských komnatách.

O těchto dílech se dochovaly záznamy, ale díla samotná nepřetrvala. Jean d'Orleáns byl iluminátorem Très belles heures de Notre-Dame. Malíř stejného jména byl roku 1408 ve službách vévody Jeana de Berry (dar schránky na vonné látky zdobené malbou) a roku 1416 byl autorem výzdoby katedrály v Bourges při vévodově pohřbu.

Známá díla 1364 jelen jako symbol královy spravedlnosti, královský palác v Paříži 1365 výzdoba korunovačních trůnů 1367 audienční sál, Louvre 1380 diptych kruhových obrazů spojených pantem 1375–1380 Parament z NarbonneParis, 1400, pp. 45-46 vitráž Madona s dítětem v EvreuxParis, 1400, p. 203Perkinson S, 2009, p. 199 1390 Bolestný Kristus, Très Belles Heures de Jean de Berry Très belles heures de Notre-Dame – iniciály a výzdoba okrajů a spodní strany stránek, většina miniatur s P. Marií, (spolupracoval Jean Petit, alias Pseudo-Jacquemart, pokračovali bratři z Limburku, dílna Jana van Eycka) Turijn-Milaan-Getijdenboek (některé z prvních iluminací v knize) Heures de René d'Anjou náhled|758 px|střed|Parement de Narbonne

Iluminace

Reference

Literatura Colum P. Hourihane (ed.), The Grove Encyclopedia of Medieval Art and Architecture, Vol. 2, Oxford University Press 2012, pp. 471–472 Stephen Perkinson, The Likeness of the King: A Prehistory of Portraiture in Late Medieval France, 352 pp, University of Chicago Press 2009, , pp. 198–208 Paris, 1400: les arts sous Charles VI. (Exposition présentée à) Paris, Musée du Louvre, 22 mars–12 juillet 2004 Susie Nash, "The Parement de Narbonne : Contexte and Technique", in The Fabric of Images, sous la direction de C. Villlers, Londres, Archetype Publications, 2000, pp. 77–87. Charles Sterling, La Peinture médiévale à Paris, Bibliothèque des Arts 1990, Philippe Henwood, Jean d´Orleáns, peintre du rois Jean II, Charles V et Charles VI (1361–1407), Gazette des Beaux Arts, 95, 1980, 137–140 Bernard Prost, Recherches sur les peintres du Roi antérieures au règne de Charles VI in Études d’histoire du Moyen Age, 1975 Henri Bouchou e.a., Les primitifs Français 1292–1500, complément documentaire du catalogue de l’exposition, 1904, Paris, Librairie Georges Barranger

Externí odkazy

Louvre: The Narbonne Altarcloth

Kategorie:Francouzští malíři Kategorie:Iluminátoři Kategorie:Narození v roce 1361 Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži