Henry Goulburn (19. března 1784 Londýn – 12. ledna 1856 Betchworth House, Surrey) byl britský státník. Přes čtyřicet let byl poslancem Dolní sněmovny, patřil k blízkým přátelům a spolupracovníkům Roberta Peela. Během své dlouholeté politické kariéry zastával funkce v několika vládách, byl ministrem pro Irsko (1821–1827), ministrem vnitra (1834–1835) a dvakrát ministrem financí (1828–1830, 1841–1846).
Životopis Pocházel z obchodnické rodiny, narodil se jako nejstarší syn Munbee Goulburna (1756–1790),Mumbee Goulburn dostupné online bohatého plantážníka. Po matce Susannah byl potomkem šlechtické rodiny Chetwyndů. Otec vlastnil pozemky na Jamajce, statky v Gloucestershire a také dům v Londýně. Henry studoval soukromě, poté absolvoval univerzitu v CambridgeHenry Goulburn v databázi absolventů Cambridgeské univerzity dostupné online . Po dosažení plnoletosti převzal otcovské dědictví, které bylo zatíženo značnými dluhy, i když výnosy z cukrových plantáží na Jamajce činily několik tisíc liber ročně. V letech 1808–1856 byl poslancem Dolní sněmovny za stranu toryů, od roku 1831 zastupoval v parlamentu prestižní volební obvod cambridgeské univerzityHenry Goulburn na webu britského parlamentu dostupné online . Kariéru ve státních úřadech zahájil jako státní podsekretář vnitra (1810–1812), poté byl dlouholetým státním podsekretářem války a kolonií (1812–1821), mezitím byl v roce 1814 jedním z delegátů při uzavření mírové smlouvy v USA po skončení britsko-americké války.
V Liverpoolově vládě zastával funkci státního sekretáře pro Irsko (1821–1827), od roku 1821 byl též členem irské Tajné rady. Ve Wellingtonově vládě byl ministrem financí (1828–1830), podařilo se mu snížit státní dluh a jeho úřadování přineslo také zásadní změnu v obchodu s pivem. V letech 1834–1835 byl krátce ministrem vnitra a v druhé Peelově vládě byl znovu ministrem financí (1841–1846). I když část jeho kompetencí na sebe přebíral premiér Peel, Goulburn se opět podílel na snižování státního dluhu. Ve spolupráci s Peelem prosadil zrušení obilních zákonů. Po rezignaci vlády zůstal do smrti poslancem, mimo jiné byl členem Královské společnosti a v roce 1834 obdržel čestný doktorát v Oxfordu.
Plantážník Goulburnovo rodinné dědictví zahrnovalo několik cukrových plantáží na Jamajce, přičemž nejvýznamnější z nich byl statek Amity Hall ve farnosti Vere, dnešní farnosti Clarendon. V době, kdy Goulburn statky zdědil, byla na cukrových plantážích stále využívána otrocká práce. Goulburn sám Jamajku nikdy nenavštívil kvůli svému zdraví a politické práci. Spoléhal se na právní zástupce, kteří jeho statky spravovali jeho jménem. Jeden z nich, Thomas Samson, zastával vedoucí funkci na statku v letech 1802–1818 a získal si pověst krutého zacházení s Goulburnovými otroky. Do roku 1818 se příjem z jeho jamajských statků snížil na polovinu, na méně než 3 000 liber, „ačkoli se utěšoval tím, že se patrně zlepšily podmínky jeho otroků.“
V roce 1818 byl jeho bratr vyslán, aby zkontroloval jamajskou cukrovou plantáž. Thomas Samson byl již předtím propuštěn. Henry Goulburn napsal Samsonovi v červnu 1818:„Od návratu mého bratra do Anglie jsem s ním velmi podrobně hovořil o správě mého statku na Jamajce, o stavu černochů a o dalších záležitostech s tím souvisejících, kterým jsem dosud pro nedostatek osobní kontroly nad majetkem rozuměl jen nedokonale. Výsledkem těchto rozhovorů bylo mé přesvědčení, že pokud jde o černochy na statku, systém, který jste dosud používal, byl založen zcela na mylných zásadách, které (ačkoli se, jak věřím, příliš často uplatňují na většině jamajských statků) nikdy nemohu schvalovat, protože je nepovažuji za slučitelné s povinností, kterou mám vůči černochům, kteří mi patří…
Nedávno jste se stal vlastníkem značného majetku, což činí správu mého statku pro vás méně důležitou, pokud vůbec, a proto vaše odvolání z Amity Hall pro vás nemůže představovat finanční újmu.“
Rodina Jeho manželkou byla od roku 1811 Jane Montagu z rodu baronů z Rokeby. Jejich jediný předčasně zemřelý syn Henry Goulburn (1813–1843) byl absolventem univerzity v Cambridge a právníkem.
V roce 1816 koupil panství Betchworth House (Surrey), které jeho rodině patřilo do roku 1980.
Z doby jeho působení na ministerstvu kolonií pochází pojmenování města Goulburn v Novém Jižním Walesu.Henry Goulburn na Australian Dictionary of Biography dostupné online
Henryho mladší bratr Edward Goulburn (1787–1868) byl právníkem, působil v několika městech jako soudce a uplatnil se jako spisovatel.Edward Goulburn na webu thepeerage dostupné online Další bratr Frederick Goulburn (1788–1837) sloužil v armádě a jako koloniální úředník působil v Austrálii.
Odkazy
Reference
Literatura JENKINS, Brian: Henry Goulburn, 1784–1856: A Political Biography; 1996
Externí odkazy
Henry Goulburn na Ecnyclopedia Britannica dostupné online
Kategorie:Britští politici Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:Ministři financí Spojeného království Kategorie:Ministři vnitra Spojeného království Kategorie:Britští otrokáři Kategorie:Konzervativci Kategorie:Členové Konzervativní strany (Spojené království) Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Absolventi Univerzity v Cambridgi Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Viktoriánské období Kategorie:Narození v roce 1784 Kategorie:Narození v Londýně Kategorie:Narození 19. března Kategorie:Úmrtí v roce 1856 Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí v Surrey Kategorie:Muži