Antonia Dickertová-Noháčová (7. října 1862 Praha – 12. května 1946 Praha) byla česká pedagožka, spisovatelka a překladatelka.
Životopis Rodiče Antonie byli: Josef Nohačz (1836–1913) a Josefa roz. Bauschová.(1833–1876). Měla čtyři sourozence: Josefa (1860–1917), Karolínu Ženíškovou (1866–1938), Emilii (1868) a Eduarda (1873). Po smrti matky se otec r. 1876 oženil s Barborou Pešantovou, se kterou měl 9 dětí.
Antonia studovala ve Vídni a ve Švýcarsku. Působila jako ředitelka Ústavu řečí a hudby v Buenos Aires. Tam se roku 1898 provdala za říšsko-německého důstojníka Dickerta. Po manželově smrti (1907) se vrátila do Prahy.
Zde působila jako soukromá učitelka francouzštiny, němčiny, španělštiny a portugalštiny. Na Karlově univerzitě se roku 1920 stala první ženou-lektorkou. Vyučovala i na Ruské národní univerzitě a na Vysoké škole obchodní. Byla členkou Ústavu španělského a Ústavu iberoamerického, autorkou španělských spisů o Československu a překladatelkou mj. Jaroslava Vrchlického a Julia Zeyera do španělštiny.
V Praze XII bydlela na adrese Kanálská 1.
Dílo
Spisy Música Checa – 1924 La Industria Checoslovaca (1928) Checoslovaquia – 1930 Masaryk
Překlad Spis o nových zemích a o Novém světě; bibliofilie; souběžný anglický a španělský text – Amerigo Vespucci [Mikuláš Bakalář činný 1498–1513]; Cyrill Antonín Straka; překlad anglický pořídil H. J. Cheshire, španělský Antonia Dickertová; typografická úprava Karel Durynk; výtisky na japonu a na papíře holandském jsou číslovány a svázány do kůže Antonínem Škodou podle návrhu Karla Votlučky. Praha: Vincenc Svoboda a Antonín Škoda, 1926
Odkazy
Reference
Literatura Osobní spis Antonie Dickertové-Noháčové – Ústav dějin a archivu UK
Externí odkazy
Matrika narozených: Karolína Noháčová
Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:České pedagožky Kategorie:Spisovatelky Kategorie:České překladatelky Kategorie:Ženy