Univerzita v Záhřebu (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Jde o největší a nejstarší univerzitu v zemi. V roce 2019 měla přibližně 70 000 studentů. Záhřebská univerzita je také významnou výzkumnou institucí s podílem přes 50 procent univerzitního výzkumu v Chorvatsku.

Dějiny

Akademie V září 1669 byla založena jezuitská akademie Neoacademia Zagrabiensis z iniciativy císaře Leopolda I., zároveň chorvatského krále.Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.

Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 dostala akademie novou strukturu, a to včetně rozsáhlé knihovny. V roce 1776 instituci povýšila Marie Terezie na Královskou akademii věd (lat. ) s fakultami filozofie, teologie a práva. Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685. Někdejší fakulty politických věd se stala součástí právnické fakulty.

Univerzita Struktura akademie byla do značné míry zachována až do roku 1874. V roce 1861 navrhl římskokatolický biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatský parlament zřízení univerzity v Záhřebu dříve, včetně císaře Františka Josefa I. podepsaného ve stejném roce dekretem, a 5. ledna 1874 byl ratifikován také parlamentem.

Slavnostní zahájení provozu pod názvem Univerzita Františka Josefa I. v Záhřebu proběhlo 19. října 1874. Univerzita je třetí nejstarší v maďarské části rakousko-uherské dvojmonarchie.Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41. Od doby založení studovalo na univerzitě více než 200 000 studentů, kteří získali diplom, a více než 8 000 postgraduálních studentů Ph.D. 19. září 2008 bylo podáno trestní oznámení na podezření z korupce u některých profesorů na obchodní a dopravní fakultě. Ti měli ve velkém měřítku dávat dobré hodnocení u zkoušek a umožňovat nezákonně obcházení vstupních testů. Policie provedla 100 prohlídkami a 21 osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými byla také Deša Mlikotin Tomićová, předsedkyně protikorupčního výboru v chorvatském parlamentu.

Při zemětřesení na v roce 2020 byly poškozeny budovy lékařské fakulty a právnické fakulty. Zbrajanje štete. In: novilist.hr. 23. März 2020, abgerufen am 24. März 2020 (kroatisch).

Mezinárodní spolupráce vpravo|náhled| Velká aula univerzity Univerzita ve svých strategických dokumentech „Iskorak 2001“ a „Mezinárodní mise a politika“ (International mission and policy) vyjádřila svou vůli k mezinárodní spolupráci. V květnu 2005 přijal Senát strategický plán, který stanoví cíle, kterých chce univerzita dosáhnout. V květnu 2007 přijal Senát prohlášení na podporu mezinárodních výměnných programů. náhled| Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace

Fakulty Agronomická fakulta Fakulta architektury Báňská fakulta, geologie Fakulta chemická Fakulta elektrotechnická Lesnická fakulta Fakulta geodézie Fakulta grafická Fakulta informatiky Fakulta katolické teologie Kineziologická fakulta Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie Fakulta strojního inženýrství Matematická fakulta Fakulta medicíny Hutní fakulta Fakulta učitelského vzdělávání Fakulta farmakologie a biochemie Fyzikální fakulta Filozofická fakulta Fakulta politologie Právnická fakulta Fakulta stavby lodí Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace Fakulta sportovních věd Fakulta textilní technologie Fakulta veterinárního lékařství Fakulta dopravní Ekonomická fakulta Stomatologická fakulta

Akademie Akademie múzických umění Záhřebská akademie umění Záhřebská hudební akademie

Osobnosti spojené s univerzitou (řazeno chronologicky) Štefan Moyzes (1797–1869), slovenský katolický duchovní, pedagog a politik Ivan Mažuranić (1814–1890) spisovatel, politik Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), teolog, biskup, spisovatel a vlastenec Jan Jaromír Hanel (1847–1910), český právník a historik Vincenc Dvořák (1848–1922), český fyzik a profesor František Sláma (1850–1917), český politik Andrija Mohorovičić (1857–1936), geofyzik, meteorolog Osman Nuri Hadžić (1869–1937), bosenskohercegovský spisovatel Stjepan Radić (1871–1928), politik Melko Čingrija (1873–1949) poslanec rakouské říšské rady, guvernér státní banky Milan Begović (1876–1948), spisovatel Ivan Ribar (1881–1968), jugoslávský politik Ibrahim Hadžiomerović (1886–?), bosenskohercegovský právník a politik Stevan Moljević (1888–1959), srbský četnik Ante Pavelić (1889–1959), právník, politik Tin Ujević (1891–1955), filozof, básník Husein Alić (1892–1962), bosenskohercegovský politik a pedagog Anto Babić (1899–1974), bosenskohercegovský historik a pedagog Alija Nametak (1906–1987), bosenskohercegovský spisovatel, novinář a folklorista Đuro Kurepa (1907–1993), srbský matematik Edhem Čamo (1909–1996), bosenskohercegovský veterinář a pedagog Eduard Čalić (1910–2003), historik Vladimir Bakarić (1912–1983), komunistický politik Enver Čolaković (1913–1976), bosenskohercegovský spisovatel Rudi Supek (1913–1993), filosof a sociolog Sergej Kraigher (1914–2001), slovinský politik Vjenceslav Richter (1917–2002), architekt Franjo Kuharić (1919–2002), arcibiskup-metropolita záhřebský a kardinál, čestný člen Chorvatské akademie věd a umění. Franjo Tuđman (1922–1999), důstojník, historik, politik, prezident Savka Dabčević-Kučar (1923–2009), ekonomka a politička Sulejman Kapić (1925–1998), filmový producent Miko Tripalo (1926–1995), komunistický politik Josip Vrhovec (1926–2006), komunistický politik Jugoslávie Slavko Goldstein (1928–2017), scenárista, spisovatel, střihač a politik Branko Horvat (1928–2003), ekonom Ivan Štraus (1928–2018) bosenský architekt Andrija Mutnjaković (* 1929), architekt Boris Magaš (1930–2013), architekt Dragutin Pavličević (* 1932), historik Stjepan Mesić (* 1934), právník, politik Hrvoje Šarinić (1935–2017), chorvatský politik Anđelko Runjić (1938–2015), komunistický politik, možnil přechod k demokracii v Chorvatsku Bruno Bušić (1939–1978), vydavatel Munib Maglajlić (1945–2015), bosenskohercegovský pedagog a literární historik Slobodan Praljak (1945–2017), chorvatský důstojník a režisér Pavao Pavličić (* 1946), spisovatel, jazykovědec Zlatko Mateša (* 1949), politik Dubravka Ugrešićová (1949–2023), spisovatelka Davorin Kračun (* 1950), slovinský ekonom a politik Dževad Karahasan (1953–2023), spistovatel Jadranka Kosor (* 1953), novinářka, politička Srđa Trifković (* 1954), srbsko-americký politiolog a historik Ranko Vilović (* 1957), právník a diplomat Aleksandar Žiljak (* 1963), spisovatel science fiction, překladatel a ilustrátor Zoran Milanović (* 1966), právník, politik Blaženka Divjak (* 1967), politik a ministr vědy a vzdělávání Zvonimir Boban (* 1968), fotbalista, historik Dejan Jović (* 1968), srbsko-chorvatský politolog Vedran Mlikota (* 1969) divadelní, televizní a filmový herec https://www.biografija.com/vedran-mlikota/ Andrej Plenković (* 1970), politik a diplomat Josip Zovko (1970–2019) divadelní, televizní a filmový herec a režisér https://www.slobodnadalmacija.hr/kultura/clanak/id/8798/zovko-rezira-zovka Zlatko Hasanbegović (* 1973), historik a politik Ivica Kostelić (* 1979), sportovec, filozof

Reference

Externí odkazy

Oficiální web Záhřebské univerzity (chorvatsky)

Kategorie:Vzniklo 1669 Kategorie:Vysoké školy v Chorvatsku Kategorie:Pojmenováno po Františku Josefovi I.