Karel Goszler (12. prosince 1865 Březno – 14. června 1936 Louny) byl český fotograf a zakladatel odbočky Klubu českých turistů v Lounech.
Životopis Goszler se narodil ve Březně v čp. 35. Dům byla celnice, jeho otec zde měl pronajatou hospodu. Narodil se s defektem – měl částečně ochrnutou pravou ruku a nohu. Do německé obecné školy chodil v místě bydliště, měšťanskou školu absolvoval v Lounech, kde se také natrvalo usadil. Profesně se věnoval finančnictví. Postupně pracoval v Okresní hospodářské záložně, v Nemocenské pokladně, v Severočeské záložně a nakonec v Občanské záložně, kde se vypracoval až na místo náměstka ředitele. (Dále jen Vostřel 2023). Kromě toho byl v letech 1912–1919 lounským městským knihovníkem.
Soukromý život Zprvu žil Goszler v Poděbradově ulici v Lounech. Dne 8. února 1919 se oženil s Kateřinou Arnoštovou ze Slavětína. Rok nato se jim narodil jediný potomek, syn Svatopluk. Od konce 20. let až do Goszlerovy smrti žila rodina ve vile čp. 1349 ve Smetanově ulici.Vostřel 2023, s. 103. V úmrtním listu je jako místo Goszlerova úmrtí uvedeno číslo 1849 na ulici 28. října, ačkoli následný záznam matrikáře naznačuje, že toto číslo budovy v roce 1936 neexistovalo.
Spolková činnost Goszler se od počátku aktivně zapojil do lounské spolkové činnosti. Působil v Sokole, Občanské besedě, Ústřední matici školské a Sadařském spolku.(Dále jen Vostřel 2024).
Nejdůležitějšími oblastmi jeho činnosti ale byly turistika a fotografování. Lounský odbor Klubu českých turistů byl založený 9. června 1894. O oblibě turistiky v Lounech svědčí, že v roce 1937 měl téměř tisíc členů. Na výborové schůzi 26. prosince 1897 byl Goszler poprvé zvolen do výboru klubu a hned byl zvolen jednatelem. Také pronesl první přednášku s názvem Obrázky z mé první cesty. V letech 1916–1922 předseda byl předsedou klubu, později náměstkem. Nakonec se stal jeho čestným předsedou.Vostřel 2023, s. 105. V roce 1902 založil skupinu, která opatřovala značkami turistické trasy. Významně se rovněž podílel na vybudování Ejemovy chaty na kopci Stříbrníku severně od Loun. Chata, slavnostně otevřená v roce 1911, patřila turistům. Goszler je rovněž většinovým autorem publikace o prvních třiceti letech klubu. Od roku 1926 vydával klub vlastní časopis Turistický obzor – Věstník KČST odborů Duchcov, Louny, Most, Rakovník a Teplice-Šanov, jehož byl vedoucím redaktorem. V roce 2013 byl přijat do síně slávy turistů Ústeckého kraje.
Fotografování Goszlerova činnost fotografa má nadregionální význam. Roku 1893 se stal v Praze členem Klubu fotografů amatérů. V roce 1895 spoluzakládal analogický klub v Lounech a o rok později se stal jeho předsedou. Klub byl součástí turistického klubu a stal se po Praze a Plzni třetím nejstarším svého druhu v Čechách.Vostřel 2023, s. 108. Klub také po určitou dobu vydával vlastní časopis s názvem Výkřiky z temnice.Vostřel 2024, s. 113 Goszler v naprosté většině fotografoval černobíle, některé fotografie koloroval. Už v roce 1909 pořídil několik barevných fotografií Loun, což byla tehdy zcela nová technika.Vostřel 2024, s. 11.
Hlavním Goszlerovým tématem byla příroda. Jeho fotografie kopců a přírody vůbec v okolí Loun mají vždy vypracovanou kompozici, vycházející z malířství. Protože začal fotografovat už v polovině 90. let, mají jeho snímky mimořádnou dokumentární hodnotu. Především v Lounech, ale i jinde často zachycují objekty, které už neexistují. V neposlední řadě jsou Goszlerovy fotografie nezastupitelným pramenem pro dějiny lounské turistiky. Zachycují oblečení, v nichž se členky a členové klubu vydávali na často dlouhé cesty, místa, která navštívili. Goszler zachytil i události, které známe jinak jen z historických pramenů. Goszlerovy fotografie využívali i vydavatelé pohlednic.
Většina Goszlerových fotografií se zachovala na skleněných diapozitivech. Jejich část, 394 kusů, daroval Goszlerův syn Svatopluk v roce 1968 do Okresního muzea v Lounech. Většinu z nich Goszler koloroval.Vostřel 2023, s. 112–113. V roce 2019 muzeu dlouhodobě zapůjčil Goszlerův vnuk Svatopluk Goszler dalších více než 1100 skleněných desek.Vostřel 2024, s. 6. Hlavní podíl na jejich skenování a digitalizaci má spolupracovník muzea, chirurg Bořek Zasadil. Kurátor muzea Martin Vostřel snímky lokalizoval a zařadil je do historického kontextu.
V muzeu a Galerii Benedikta Rejta byly postupně uspořádány dvě výstavy Goszlerových fotografií. V roce 2024 měl premiéru film Josefa Císařovského s názvem Barevný svět Karla Goszlera.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Barevný svět Karla Goszlera, dokument Josefa Císařovského, iVysílání.cz, 2025 https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=90&title=oblastni_sin_slavy_-_nejstarsim_je_karel_goszler https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=274 Zpráva o výstavě Goszlerových fotografií v Galerii Benedikta Rejta v Lounech Video ke Goszlerově expozici v Oblastním muzeu v Lounech
Kategorie:Členové Klubu českých turistů Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Narození 12. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 14. června Kategorie:Muži Kategorie:Umělci z Loun Kategorie:Úmrtí v Lounech Kategorie:Narození ve Březně (Postoloprty)