náhled|vpravo|Josef Kratochvil na tablu vyučujících bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v roce 1928 náhled|vpravo|Hrob Josefa Kratochvila Josef Kratochvil (9. března 1882, Dolní KouniceMatriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Kounice – 7. dubna 1940, Brno) byl český (resp. moravský) křesťanský filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog.

Život Narodil se v Dolních Kounicích jako syn kováře Aloise Kratochvila a Kateřiny, rozené Bajerové. V deseti letech ztratil otce. Vystudoval české gymnázium v Brně (už během středoškolského studia přispíval do studentských časopisů). Maturoval s výborným prospěchem v roce 1901, poté začal studovat v brněnském bohosloveckém učilišti. Díky jeho nadání ho brněnský biskup František Bauer poslal studovat na Gregoriánskou univerzitu v Římě. Zde se věnoval studiu filozofie a přírodních věd, 1. července 1904 se stal magistrem filozofie. Vzhledem k tomu, že necítil povolání ke kněžství, po návratu z Říma se zapsal na Karlovu univerzitu na studia klasické a moderní filologie a filozofie. V roce 1905 na dva roky přerušil studia, aby si jako vychovatel v rodině hraběte Leopolda ze Šternberka v Častolovicích nad Orlicí vydělal na další studium. V roce 1908 založil s literárním historikem Vilémem Bitnarem a malířem Emilem Pacovským revui Meditace („k pěstování křesťanské filozofie moderní metodou a v úzkém vztahu k mystice“). Vysokoškolská studia dokončil v roce 1909, získal aprobaci pro vyšší střední školy z jazyka německého a francouzského a filozofie.

V únoru 1910 byl jmenován profesorem reálného gymnázia v Příboru. V říjnu téhož roku se zde oženil s dcerou ředitele školy Anežkou (Anuší) Simonidesovou (2. listopadu 1890 Kroměříž – 14. listopadu 1977). Zde učil do roku 1919, kdy se stal pracovníkem brněnské Zemské a univerzitní knihovny (posléze jako vrchní rada archivní služby). V roce 1924 získal doktorát filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dizertace Kolísání pozornosti a pokus o jeho výklad). Od roku 1925 přednášel jako soukromý docent dějiny filozofie na Teologické fakultě této univerzity. V roce 1919 byl navržen na mimořádného profesora křesťanské filozofie na teologické fakultě bratislavské univerzity. Tato fakulta však nebyla zřízena. Převážnou část svých prací věnoval dějinám filozofie. V roce 1929 vydal Filosofický slovník, ve kterém vysvětlil nejdůležitější filozofické pojmy i stručná data o nejvýznamnějších představitelích oboru. Publikace vyšla postupně ve čtyřech vydáních. Další dílo – Základy filosofie věků – jsou prvním českým pokusem o přehledné zpracování systematické filozofie.

Působil ve Spolku katolických profesorů (spoluzakladatel a předseda) a Masarykově Akademii práce (1929).

V lednu 1940 byl zatčen gestapem, na následky výslechů zemřel začátkem dubna téhož roku. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 28, hrob č. 75.

Ocenění V roce 1925 jmenován čestným členem Papežské akademie sv. Tomáše Akvinského, o pět let později byl jmenován čestným občanem Dolních Kounic.

Bibliografie Vývoj problému Boha ve filosofii řecké před Sokratem, 1905; Filosofa Seneky rozhovor o duševním klidu, 1907; Filosofa Seneky rozprava o krátkosti života, 1907; Záhada spiritismu, 1907; Dnešní otázky filosofické, 1908; Pojem a význam mystiky, 1908; Rozpravy filosofické, 1908; Záhada Boha ve filosofii antické, 1908, 1920; , Libri Nostri (OCR verze) Úvod do filosofie, 1911, 21920; Časové úvahy filosofické, 1913; Věda a víra ve filosofii středního věku, 1914; Otázky a problémy, 1916; Filosofické essaye, 1920; Filosofie středního věku, 1924; Katolík a politika, 1924; Přehledné dějiny filosofie, 1924; Základní myšlenky křesťanského solidarismu, 1924; Filosofická propedeutika, 1925; Problém mystické intuice ve filosofii středního věku, 1925; Filosofie starověká, 1927, 1935 (Meditace věků I); Nové filosofické essaye, 1927; Filosofický slovník (s K. Černockým), 1929, 1937 (s K. Černockým, O. Charvátem); Filosofie středního věku, 1929 (Meditace věků II); Filosofie novověká, 1930 (Meditace věků III); Novoscholasticismus, 1930; Otázky pedagogické, 1930; Náboženství Kristovo a světový názor, 1931; Sv. Augustina Rozhovor o blaženém životě, 1931; Základní směrnice křesťanské nauky sociální, 1931; Filosofie nejnovější, 1932 (Meditace věků IV); Náboženství Kristovo a protikřesťanská filosofie, 1932; Základy filosofie věků, 1932; Křesťan a veřejný život, 1933; Problém politické moci ve filosofii scholastika XVI. století F. Suareza, 1933; Katolicismus a sociální otázka, 1934; Záhada mystického nazírání v novější scholastice, 1936; Filosofický slovník (1937) , Libri Nostri (OCR verze) Přehled vývoje české filosofie, 1938; Příručka dějin filosofie, 1938; Rukověť filosofie, 1939; Dějiny filosofie I–II, 1939, 1940.

Časopisecké příspěvky:

články v časopisech Archa , Archiv literární, Časopis katolického duchovenstva , Hlídka, Museum, Nový obzor, Nový věk, Nový život, Studentská hlídka, Vychovatelské listy.

Odkazy

Reference

Literatura Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvil 1882–1940, ed. Adolf Gajdoš, 1941

Externí odkazy

Profil na webu FF MU Filozof PhDr. Josef Kratochvil knihovníkem Hrob Josefa Kratochvila na portále BillionGraves.com

Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Osobnosti brněnské diecéze Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození v Dolních Kounicích Kategorie:Úmrtí 7. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži