Marian Bogusz (25. března 1920, Pleszew – 2. února 1980, Varšava) byl polský malíř, sochař, scénograf a pedagog. Je považován za jednu z nejdůležitějších osobností polského umění a klíčového organizátora uměleckého života v Polsku v letech od konce druhé světové války až do roku 1980.
Život Za války byl internován v koncentračním táboře Mauthausen, kde se spřátelil se Zbyňkem Sekalem. Po osvobození tábora zde 4. dubna 1945 uspořádali výstavu s dalším polským spoluvězněm Zbigniewem Dłubakem. Po válce v letech 1946–1948 studoval malbu na Akademii výtvarných umění ve Varšavě (Akademia Sztuk Pięknych w Warszawie) v ateliéru Jana Cybise a Jana Sokołowského.
Bogusz byl významným organizátorem uměleckého dění a přispěl k poválečnému rozvoji polského avantgardního umění. Podílel se na přípravě tří výstav moderního umění (Krakov 1948–49, Varšava 1957 a 1959). Koncem roku 1954 spolu s Andrzejem Zaborowskim , Zbigniewem Dłubakem , Barbarou Zbrożynou a Kajetanem Sosnowskim založil avantgardní skupinu Grupa 55. O rok později, v roce 1956, spoluzaložil v klubu Krzywe Koło ve Varšavě galerii současného umění Galeria Krzywe Koło (Galeria Sztuki Nowoczesnej Krzywe Koło), ve které v červnu 1958 vystavovalo osmnáct členů skupiny Máj 57.
Jeho kontakty s českým prostředím pokračovaly i v 60. letech (Tvůrčí skupiny Konfrontace a Parabola). Roku 1962 vystavoval v Galerii Krzywe Koło Vladimír Boudník a proběhla zde výstava Argumenty 62, kde společně s polskými výtvarníky představili svá (v Československu v té době zakázaná) abstraktní díla Jiří Balcar, Josef Istler, Jan Koblasa, Mikuláš Medek, Robert Piesen a Aleš Veselý.
V 60. letech spolu s Jerzym Fedorowiczem zahájil 1. koszalińský plenér v Osiekách (1963). Kromě toho spoluorganizoval 1. bienále prostorových forem v Elblągu (1965) a v době svého působení na vysoké škole v Lublinu inicioval Lublinská umělecká setkání (1976–1978).Marcel Fišer, 2011, s. 38-39 Symposia byla programově doprovázena teoretickými přednáškami a jejich deklarovaným cílem bylo držet krok s aktuálním vývojem ve světě. Na dva ročníky sympozií v Elblągu navázal polsko-dánský projekt v dánském Aalborgu, který rovněž organizoval Bogusz. Do Osiek a Elblągu pozval řadu českých a slovenských autorů. Z perspektivy polských dějin umění Biennale Form Przestrzennych w Elblągu otevřelo diskusi na téma přítomnosti umění ve veřejném prostoru. V roce 1965 bylo zrealizováno až 50 objektů a nikde doposud ani v Polsku, a ani ve světe, až na pár vzácných výjimek, není možné obdivovat výsledek takto výjimečně kompaktního a důsledně uskutečněného uměleckého záměru, který i po uplynutí téměř padesáti let od jeho vzniku úspěšně odolává urbanistickému rozvoji města.
Účast Eduarda Ovčáčka na Biennale Form Przestrzennych v Elblągu přímo inspirovalo podobnou akci v Ostravě, o čemž svědčí i převzetí názvu (Mezinárodní sympozium prostorových forem). Účast na sympoziu v Osiekách v roce 1965 a přátelství s Boguszem zase podnítilo k podobné organizační aktivitě Františka Kyncla, která pak vyústila v pardubické sochařské sympozium v umělé hmotě Artchemo.
Bogusz byl roku 1970 účastníkem uměleckého sympozia Wroclaw '70 a prvního (a zároveň posledního) ročníku Mezinárodního malířského sympozia v Roudnici nad Labem,Jaromír Zemina, Miloš Saxl, Alena Potůčková, Andrea Turjanicová, Vzpomínka na 1. mezinárodní malířské symposium Roudnice '70, 2010 a roku 1978 Mezinárodního trienále kresby ve Vratislavi. Bogusz byl zastoupen v soukromé sbírce Jiřího Koláře a jeho díla vlastní několik českých galerií. Na výstavě polského abstraktního umění v Muzeu umění Olomouc roku 2018 patřil k vrcholům celé přehlídky.Nejvýznamnější polští malíři na jednom místě v jeden čas a poprvé v Česku, Muzeion 3, 2018, s. 24-25
Dílo Zkušenost z koncentračního tábora měla rozhodující vliv na jeho přístup k umění. Počátky Boguszovy vlastní tvorby sahají do konce 40. let a byly zprvu inspirovány ruskou avantgardou 20. let. V době, kdy polskému umění dominoval socialistický realismus, se zabýval scénografií a výstavnictvím. Na počátku činnosti skupiny Grupa 55 přišel Bogusz se svou vlastní verzí realismu. Dával svému dílu metaforický smysl a kombinoval expresivitu jazyka, výraznou deformaci figur, objektů a architektury.Aleksander Wojciechowski, Polské malířství v letech 1945-1955, Výtvarná práce, 4, 7, 1956/04/20 Tehdy vznikly některé z nejslavnějších obrazů polského umění tohoto období: „Berlín – 1955“, „Helena Weigel jako Matka Kuráž Brechta a Matky Maxima Gorkého“, „Honeggerova liturgická symfonie“, „Einstein“ a poetická kresba „Slunce vzalo záři z mé lampy“.
Bogusz stále hledal nové výrazové prostředky a jednotlivé fáze jeho tvorby trvaly vždy jen krátce – dva nebo tři roky. V šedesátých letech se zabýval strukturální abstrakcí, zaměřoval se na působení reliéfních struktur, textury a barvy. Abstraktní kompozice ze 70. let byly pokusem syntetizovat dřívější práce s konceptem kompozic založených na klasických geometrických tvarech. Jeho experimenty s malířským prostorem dosáhly plného vyjádření v asamblážích na leštěném hliníkovém plechu. Na sympoziu v Roudnici (1970) experimentoval s malbou kouřem.
Velká část jeho uměleckého díla (74 obrazů a 144 děl na papíře) je v Regionálním muzeu v jeho rodném městě Pleszew. Většinu této sbírky věnovala manželka umělce Eulalia Bogusz, která zemřela v roce 1990.MARIAN BOGUSZ - malarstwo i rysunek, 2009
Zastoupení v českých sbírkách Národní galerie v Praze Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem Galerie výtvarného umění v Ostravě Památník Lidice
Výstavy (výběr) 1959 Wystawa Malarstwa Phases, Galeria Krzysztofory, Krakov 1962 Argumenty 1962, Galeria Sztuki Nowoczesnej Krzywe Koło, Varšava 1965 1. biennale form przestrzennych Elblag, Galeria El, Elbląg 1970 Výsledky mezinárodního malířského sympozia v Roudnici nad Labem, Galerie Československý spisovatel, Praha 1978 Międzynarodowe triennale rysunku / The International Drawing Triennial, Muzeum Architektury we Wrocławiu, Vratislav 2001/2002 Jiří Kolář sběratel / Jiří Kolář the Collector, Veletržní palác, Praha 2010 Vzpomínka na 1. mezinárodní malířské symposium Roudnice '70, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem 2015 Schránka pro ducha, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) 2018 Abstrakce.PL: Abstrakce v polské malbě 1945–2017, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
Reference
Literatura Bożena Kowalska, Bogusz – artysta i animator, Muzeum Regionalne w Pleszewie, Pleszewskie Towarzystwo Kulturalne, 2007 Milan Knížák, Tomáš Vlček (eds.), 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze, Národní galerie v Praze 2009, ISBN 978-80-7035-407-0 Jaromír Zemina, Miloš Saxl, Alena Potůčková, Andrea Turjanicová, Vzpomínka na 1. mezinárodní malířské symposium Roudnice '70, kat. 54 s., Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2010, ISBN 978-80-85053-95-1 Milan Knížák, Tomáš Vlček (eds.), Mezinárodní umění: Katalog stálé expozice Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze, 2011, ISBN 978-80-7035-475-9 Marcel Fišer, Výtvarná sympozia v šedesátých letech, dizertační práce, ÚDU, FF UK, Praha 2011 Alena Potůčková, Nina Moravcová Michlovská (eds.), 50 uměleckých děl ze sbírek Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem / 50 Artworks from the Collections of the Gallery of Modern Art in Roudnice nad Labem, 2014, ISBN 978-80-87512-38-8 Alena Potůčková, Nina Moravcová Michlovská, Schránka pro ducha: Výstava k 50. výročí otevření Galerie moderního umění, 60 s., Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2015, ISBN 978-80-87512-42-5 Beata Gawrońska-Oramus (ed.), Abstrakce.PL: Abstrakce v polské malbě 1945–2017 / Abstrakcja w malarstwie polskim 1945–2017 / Abstract Art in Polish Painting 1945–2017, 565 s., Muzeum umění Olomouc 2018, ISBN 978-80-88103-35-6
Externí odkazy
Kategorie:Polští malíři Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 25. března Kategorie:Narození ve Velkopolském vojvodství Kategorie:Úmrtí v roce 1980 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Muži