náhled|Dělnice v USA, rok 1942 Ekonomie práce je obor ekonomie, který zkoumá trh práce a jeho vztahy k ostatním ekonomickým činitelům. Základním zájmem je popis zákonitostí vztahů dodavatele práce (pracovníků, zaměstnanců) a žadatelů o služby práce (zaměstnavatelů), především ve vztahu k faktorům, jako jsou mzdy, zisky, zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Specifičnost těchto vztahů vyplývá z toho, že firmy, které na trhu obvykle bývají na straně nabídky, jsou na trhu práce na straně poptávky, a běžní lidé, obvykle konzumenti, jsou zde na straně nabídky, což vede k jistým specifikům a neobvyklostem.
V ekonomii práce se uplatňují jak analýzy mikroekonomické (studují roli jednotlivců a jednotlivých firem na trhu práce), tak makroekonomické (zkoumají vzájemné vztahy mezi trhem práce, trhem se zbožím, peněžním trhem a zahraničním obchodem). Velkým tématem makroekonomie práce je nezaměstnanost a její různé druhy.
Ekonomie práce: Heterodoxní a Post-Keynesovská perspektiva
Uvedení k Post-Keynesovské ekonomii Postkeynesovství staví do kontrastu liberální definici ekonomie Lionela Robbinse (neoklasická ekonomie) s „heterodoxní definicí ekonomie: studium tvorby sociálního přebytku a sociální distribuce zdrojů společnosti“. Podle Pasinettiho jsou jádrem „keynesovské revoluce“ tyto principy, které determinují jiný pohled na ekonomii práce:
Realita (a ne jednoduše abstraktní racionalita) jako výchozí bod ekonomické teorie. Ekonomická logika s vnitřní konzistentností (a nejen formální přesností). Malthus a klasici (ne Walras a marginalisté) jako hlavní inspirativní zdroj v historii ekonomického myšlení. Neergodické (místo stacionárních, nadčasových) ekonomické systémy. Kauzalita versus vzájemná závislost. Makroekonomie před mikroekonomií. Disequilibrium a nestabilita (ne rovnováha) jako normální stav průmyslových ekonomik. Nutnost nalezení vhodného analytického rámce pro řešení technických změn a hospodářského růstu. Silný, hluboce pociťovaný sociální zájem.
Post keynesiánský pohled na trhy práce (princip efektivní poptávky) jsou v rozporu s názorem neoklasické ekonomie (Sayův zákon trhu). Lidé drží peníze kvůli nejistotě a toto chování vede k problémům s poptávkou a nezaměstnanosti, protože firmy nemohou vyrábět peníze. Paul Davidson to popisuje tak, že peníze nerostou na stromech. Primární příčinou nezaměstnanosti je nedostatek efektivní poptávky a absence pracovních míst. Stát má doplnit poptávkovou politiku o nabídkovou politiku skrze strukturální (průmyslovou, regionální a sociální) politiku. +Porovnání neoklasické a heterodoxní ekonomie na zaměstannostLiberální ekonomieÚroveň zaměstnanosti práce je jen jednoduchá funkce křivek nabídky a poptávky po práci, kde je poptávka produktem mezních příjmů faktoru práce a nulová nezaměstnanost znamená očištěný trh práce.Heterodoxní eknomieAgregátní poptávka řídí produkci a úroveň zaměstnanosti. Produkce ve světě PKE téměř vždy probíhá pod plnou výrobní kapacitou, kde jsou konstantní mezní náklady. Ceny jsou jednoduše tvořeny systémem „nákladů plus“ nebo „přirážky“ k nákladům (marže), které jsou určovány tržní silou a tím, zda jste na trhu „cenovým lídrem“ nebo „příjemcem ceny“. Nabídka reaguje na růst poptávky a Akumulace kapitálu je funkcí očekávaného růstu poptávky; stejně jako práce. Post keynesiánská ekonomie tvrdí, že trhy práce se nemusí nutně chovat dobře, že mzdová sazba není obyčejná „cena“ a že snižování mezd může mít na hospodářskou aktivitu zvrácené účinky v rozporu s neoklasickou teorií. Mzdy nejsou stanoveny s ohledem na marginální produkt práce, ale stanovení mezd je ovlivněno pojmem spravedlnosti a sociálních norem a tyto faktory mohou ovlivnit všechny atributy práce. +Duální hypotéza trhu práceCentrumMzdy a produktivita vysoké, náklady na odbornou přípravu pracovníků jsou vysoké a existuje vyšší stupeň odborové organizacePeriferieMzdy obecně nízké, vyžaduje se jen málo školení a vysoký obrat
Doporučení pro hospodářskou a sociální politiku Post keynesiánci zaujímají k politice nezaměstnanosti odlišný přístup a odmítají liberální pojetí ekonomie blahobytu, protože věří, že dokonalý trh práce je mýtus. U Post Keynesianů jsou to změny zaměstnanosti, které vedou ke změnám reálných mezd a nikoliv obráceně. Nezaměstnanost může nastat, i když jsou mzdy flexibilní a trhy práce konkurenceschopné. Důvodem je, že mzdová sazba se používá spíše k určení úrovně hodin práce než k vyčistění trhu práce.
Post-keynesovci popisují současný ekonomický systém za Globálně-manažerský financializující kapitalismus. Pro tuto stávající formu kapitalismu jsou typické tyto fenomény, kde společnost odstupňovaných nerovností je nahrazena společností naprosté nesouměřitelnosti: +Globálně-manažerský kapitalismusMakroStagnující ekonomický růst po roce 1980, stagnující nebo klesající skutečné mzdy mimo horních 10 procent příjmových vrstev (a zejména v rámci horního 1 procento), podstatný růst nestability ekonomik a ekonomické nerovnosti, s bezprecedentní expanzí finančního průmyslu a různých exotických finančních aktiv do všech oblastí lidského života a strukturální rozpočtové deficity.MikroV následujících dekádách bude zautomatizována až polovina stávajících pracovních míst bez náhrady. Technologiemi poháněné štěpení pracovního trhu na vysoce kvalifikovaná, výborně placená pracovní místa, která nepůjde zautomatizovat, na straně jedné a nízko kvalifikovaná, špatně placená, prekarizovaná (v důsledku reforem "flexibilizace") místa na straně druhé, která se zautomatizovat nevyplatí. Vše mezi tím, a tím i střední vrstvy společnosti, v podstatě zmizí.Práce Uplatnění umělé inteligence (Průmysl 4.0), které může vést k technologické nezaměstnanosti. GIG ekonomika: Rostoucí počet pracovníků již není zaměstnán v „zakázkách“ s dlouhodobými smlouvami se společností na obou určitou/neurčitou, ale je najímán v rámci tzv. „flexibilních“ uspořádání jako „nezávislí dodavatelé“ nebo „konzultanti“, kteří pracují pouze na dokončení konkrétního úkolu nebo po definovanou dobu a bez užšího spojení se svým zaměstnavatelem. Časová a prostorová flexibilizace práce, kde se stírají rozdíly mezi závislou činností a podnikáním, technologie kladou nové nároky na ochranu zdraví zaměstnaných a fragmentarizace trhu práce ztěžuje odborovou činnost. Růst pololegální sféry zaměstnávání jenž vytěsňuje zaměstnance do pozice prekarizovaného živnostníka bez sociálních práv. Globalizace, demografické a klimatické změny tlačí na chudé, privatizaci penzí, zdravotnictví a školství. Outsourcing nutí mateřské země k vlastnímu snižování mzdové hladiny. Expanzivní poptávková politika, vyšší regulace trhu práce a vyšší růst reálných mezd mohou mít příznivé účinky na produktivitu, růst a zaměstnanost. +Post-Keynesovská doporučeníNabídková Průmyslová, regionální a sociální (např. skrz Job guarantee program)PoptávkováAktivní fiskální, kde by expanze poptávky měla snížit nezaměstnanost a pomoci napravit rovnováhu (rozdělení moci) sil mezi kapitálem/rentou a prací.InflačníCílená příjmová a daňová politika (např. podpora minimálních mezd s progresivními daněmi)Platební bilanceMezinárodní koordinace expanze poptávky a kontrola spekulací s měnami, kde by se neprohlubovala propast v zadlužování státu (čistá investiční pozice) Růst produktivity práceReforma vztahů na pracovišti, řízení lidských zdrojů a reformy corporate governance od liberálně-predátorské wall-street shareholder filosofie (logika "zmenšování a distribuce") k logice zachovat a investovat (tzv. post-keynesovská Dlouhá správa věcí veřejných).Politický režimStrach z nezaměstnanosti má být nahrazen pozitivními opatřeními průmyslové demokracie jako hlavní motivace pro angažovanost v práci a v politické demokracii.Finanční systémFinanční systém by měl být reformován tak, aby eliminoval diskriminaci jiných forem vlastnictví (družstva, apod.) a podporoval sociálně žádoucí projekty.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Podobory ekonomie Kategorie:Práce Kategorie:Výroba