Vladimír Fultner, křtěný Vladimír Karel Václav, (28. července 1887 Hradec KrálovéSOA Zámrsk, Matrika narozených 1877-1897 v Hradci Králové, sign.51-6655, ukn. 3052, str.260. Dostupné online – 2. října 1918 Záhřeb) byl český architekt. Působil především na Královéhradecku.
Život Vladimír Fultner se narodil v Hradci Králové a po maturitě na tamější reálce odešel v roce 1904 studovat architekturu na pražské technice. Mezi jeho profesory patřili Josef Schulz a Jan Koula, mezi spolužáky pak Pavel Janák, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Emil Králík, Ludvík Kysela, Jaroslav Stockar, Vladimír Zákrejs, Oldřich Tyl, Josef Rosipal a další. Zatímco vzdělávací program Fultner považoval za historizující, v práci spolužáků nacházel inspiraci. Školu však nakonec nedokončil.
V letech 1908–1909 pracoval Fultner na malých návrzích například pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze, výstavu malíře Josefa Navrátila v pražském Rudolfinu nebo pro výrobce pian Petrof. Jeho dva návrhy pian byly zřejmě inspirovány podobnými výtvory Josepha Marii Olbricha a Otto Wagnera.
V architektuře se Fultner začal prosazovat v roce 1909, a to za podpory svého strýce Antonína Hanuše, hradeckého velkoobchodníka s kůžemi, který mu zadal zakázku na přestavbu svých tří domů. Na realizaci je patrná inspirace Olbrichovou darmstadtskou školou (výrazně vertikální kompozice, geometricky secesní dekor). V letech 1909–1910 se Fultner věnoval návrhům dvou rodinných domů, Píšovy a Charvátovy vily ve Střelecké ulici v Hradci Králové. Od roku 1910 pracoval na návrzích velkých objektů: Živnostenského domu, Hanušova obytného domu, Špalkova obchodního domu. Fultnerovu slibně nastartovanou kariéru zastavil až v roce 1912 výrazný útlum stavebního ruchu v Hradci Králové. Fultner navíc od stylu secese přešel, zřejmě pod vlivem Josefa Gočára, ke kubismu – v roce 1913 publikoval v časopisu Styl několik kubistických projektů – pro tento druh uměleckého vyjádření ale nenašel v Hradci Králové uplatnění. Vila Čerychových, zbudovaná v roce 1913 v Jaroměři, pak obsahuje i řadu kubistických prvků.
Fultner po roce 1913 na krátko přesídlil zpět do Prahy, kde studoval. S počátkem první světové války ale nastoupil do vojenské služby. Zemřel 2. října 1918 ve vojenské nemocnici v Záhřebu.
Dílo Hanušův dům v Hradci Králové (1909–1911) vila Václava Píši v Hradci Králové (1909–1910) vila Václava Charváta v Hradci Králové (1909–1910) Špalkův obchodní a obytný dům v Hradci Králové (1910–1911) Živnostenský dům v Hradci Králové (1910–1911) hrobka Ludvíka Lederera v Jaroměři, ve spolupráci s Otakarem Španielem (1911) náhrobek Doubravky Šímové na Ústředním hřbitově v Brně, ve spolupráci s Otakarem Španielem (1911) Hanušův obytný dům v Hradci Králové (1911–1912) vila Otakara a Karly Čerychových v Jaroměři (1912–1913) náhrobek rodiny Koníčkovy na hřbitově U Všech svatých v Kutné Hoře, spolupráce s Ladislavem Kofránkem (1912–1913) náhrobek rodiny Prášilovy na Vinohradském hřbitově v Praze, spolupráce s Ladislavem Kofránkem (1912–1913)
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
revuePandora, Tomáš Martinec – Vladimír Fultner a jeho architektonický odkaz
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Umělci z Hradce Králové Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození 28. července Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Úmrtí 2. října Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Muži