Generace sněhových vloček je pejorativní označení lidí narozených zhruba v letech 1995 až 2010, užívané převážně novináři v pravicově orientovaných médiích. Označení cílí na lidi se zvýšenou citlivostí,RASCH, Martina. Vysoká citlivost není slabost. Je to vrozené, citlivější nervová soustava se snáz zahltí vjemy. In: Český rozhlas [online]. 19. květen 2021 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/vysoka-citlivost-neni-slabost-je-vrozene-citlivejsi-nervova-soustava-se-snaz-8494485 emocionálně méně stabilní, zaměřené na sebe a zároveň přesvědčené o své výjimečnosti. Britský list The Guardian označil slovo "sněhová vločka" za "definující urážku roku 2016", která se začala používat v důsledku Brexitu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016. Upozornil také na to, že tuto nadávku používají krajně pravicová média, například dezinformační médium Breitbart, pro které onoho času pracoval Trumpův volební stratég Steve Bannon.NICHOLSON, Rebecca. ‘Poor little snowflake’ – the defining insult of 2016. In: The Guardian [online]. 28. listopad 2016 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/science/2016/nov/28/snowflake-insult-disdain-young-people

Takzvaná generace sněhových vloček patří podle výše uvedené datace ke generaci Z. Jinde se o ní hovoří jako o generaci pozdních mileniálů, což by znamenalo, že patří ke generaci Y.WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/

Odbornice na psychické zdraví Shelly Haslam-Ormerod z Edge Hill University v anglickém hrabství Lancashire je kritičkou tohoto pejorativního označení, a ve svém článku vydaném v nezávislém médiu The Conversation z ledna 2019 upozornila na to, že nadávka stigmatizuje psychické obtíže mladých lidí v nejistém světě, a že i děti mladší 10 let byly v bulváru označovány jako "sněhové vločky". Je toho názoru, že označení napomáhá zvrátit pokrok v ohledu destigmatizace mentálního zdraví.HASLAM-ORMEROD, Shelly. ‘Snowflake millennial’ label is inaccurate and reverses progress to destigmatise mental health. In: The Conversation [online]. 11. leden 2019 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://theconversation.com/snowflake-millennial-label-is-inaccurate-and-reverses-progress-to-destigmatise-mental-health-109667

Charakteristika O síle mladých citlivých lidí prohlásil herec George Takei, známý především jako představitel Hikaru Sula ze série Star Trek, konzervativním užívačům tohoto označení: "Na 'sněhových vločkách' je ta věc, že jsou nádherné a jedinečné, ale ve velkých počtech se stávají nezastavitelnou lavinou, která vás pohřbí."PETERS, Mark. Some 'snowflakes' can take the heat. In: The Conversation [online]. 26. únor 2017 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.bostonglobe.com/ideas/2017/02/23/some-snowakes-can-take-heat/VbOYgFNkB08cXeXAj4u4lJ/story.html

Podle výzkumu Silvie Marcu z Instituto de Economía v Madridu, učiněného v roce 2024, se údajná křehkost "sněhových vloček" v post-pandemickém světě proměnila v touhu zregenerovat jej, a navrhuje pro ně označení "agenti sociální změny", přičemž technologické znalosti pomáhají lidem označovaným tímto pejorativním označením získat větší dosah a informovat tak širší veřejnost o nespravedlnostech. Marcu upozorňuje také na to, že termín "sněhová vločka" byl ve vědecké literatuře jen skoře analyzován.MARCU, Silvia. From “snowflake generation” to “agents of social change”: Recognizing the voice of Spanish young people in the post-pandemic era. In: Futures [online]. prosinec 2024 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016328724001836

Výzkumnice Amelia Talbot z Oxford University se svými kolegy v roce 2023 upozornila na to, že tato konceptualizace je stigmatizující, a argumentovala pro to, že označení "sněhová vločka" může negativně ovlivnit sociální pokrok, který byl učiněn v ohledu na důležitost péče o psychické zdraví a vyhledávání pomoci. Zvláště ohrožující je užívání tohoto termínu pro mladé ženy s úzkostmi.TALBOT, Amelia. The “snowflakes” of modern society: a qualitative investigation of female university students' anxiety about adulting. In: Journal of applied research in higher education [online]. 22. listopad 2023 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.emerald.com/jarhe/article-abstract/15/5/1675/190995/The-snowflakes-of-modern-society-a-qualitative?redirectedFrom=fulltext

Podle Frode Heldala a Tronda Stiklestada z Norwegian University of Science and Technology jsou lidé označovaní jako "sněhové vločky" schopni díky svým technologickým znalostem přicházet s kreativními způsoby, jakými řešit problémy, a jsou schopni se rychleji adaptovat na změny.HELDAL, Frode; STIKLESTAD, T.. Snowflakes – team learning as a tool; you are not better than your group. In: Proceedings from the Round Table [online]. 2022 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://fm.vse.cz/wp-content/uploads/eBook_sbornik_EHP_FINAL.pdf#page=117

Někteří příslušníci tzv. generace sněhových vloček údajně podle propagátorů tohoto označení trpí ve větším procentu než jejich předchůdci zvýšenou citlivostí a zaměřením na sebe sama. Mají vykazovat psychickou křehkost, slabou resilienci, snadno se urážejí. Mají věřit, že na základě své jedinečnosti mají nárok na zvláštní zacházení.

Mají mít podle propagátorů tohoto označení problém vyrovnat se s odlišnými názory nebo fakty, které nechtějí slyšet. Na některých amerických univerzitách studenti po vyučujících vyžadují tzv. trigger warnings – varování předem. Varování, že by je určité informace nebo obrazy mohly emocionálně poškodit a vyvolat v nich úzkost, strach nebo znechucení. Náboženské přednášky jsou proto uváděny varováním, že mohou obsahovat prvky násilí; budoucí archeologové jsou upozorňováni, že spatří kostry, veterináři, že součástí výuky jsou pitvy.

Více než jejich předchůdci údajně mají potřebovat „sněhové vločky“ rituály, které jim pomohou přejít do nové životní etapy. Předěl mezi školou a prací jim splývá, protože 70 procent studentů pracuje během studia, další mají placené praxe, takže maturitní večírek ani sláva spojená s promocí nepřinášejí „ten správný wow efekt“ vstupu do práce a do dospělosti. Proto se podle některých komentátorů měla přechodovým rituálem stát velká svatba. Nevěsty se na svatbu připravují mnoho měsíců jako kdysi na státnice a úzkostlivě dbají, aby vše bylo dokonalé. „Problém je, že holčičky této generace jsou od dětství závislé na pochvalách a hodnocení svým okolím. Nejprve chtějí samé jedničky, později červený diplom… Mají tedy pocit, že by měly dostat jedničku i z osobního života.“ uvádí předsedkyně Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Simona Weidnerová. Uvádí, že četné studie navíc došly k závěru, že u této generace svatební rituál působí – ať záměrně, či neúmyslně – jako zesilovač přechodového rituálu, protože s rozhodnutím vzít se získává pár potvrzený souhlas od množství přátel a široké rodiny.

Označení „sněhová vločka“ odkazuje k přesvědčení o vlastní jedinečnosti, protože se ví, že neexistují dvě shodné vločky, a zároveň k přílišné křehkosti.

Tito lidé mohou být podle propagátorů tohoto pejorativního označení významně závislí na digitálních technologiích, s nimiž odmalička vyrůstali. Pokud jim přestanou fungovat, mohou být frustrováni.

Silvia Marcu argumentuje, že mladí lidé jsou schopni překonat prvotní křehkost a stát se agenty změny. Navrhuje, aby byli uznáváni jako "příští generace změny" díky své kapacitě činit společenský pokrok a své touze po politické a společenské participaci.MARCU, Silvia. From “snowflake generation” to “agents of social change”: Recognizing the voice of Spanish young people in the post-pandemic era. In: Futures [online]. prosinec 2024 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016328724001836

Zjednodušující nálepka Podle sociologa Petra Lupače označit takto celou generaci je značným zjednodušením a nálepkou. Také označení „sněhová vločka“ považuje spíše za novinářskou záležitost a prodlužování diskuze o předchozí generaci mileniálů. Míra individualismu se podle některých studií skutečně zvýšila, ovšem několik studií to rozporuje. Uvádí, že by se dalo říci, že „…míra ohledu na sebe a míra individualismu je dnes vyšší než dřív, ale je to pochopitelné s ohledem na dobové trendy, jako je snižování počtu dětí v rodině. Rodiče mají děti v pozdějším věku, takže jsou protektivnější [více ochraňují], do toho nastoupila sociální média, hlavně Facebook, který dal dětem daleko větší svobodu ve výběru komunikačních partnerů, takže nejsou tolik konfrontovány s něčím, s čím nesouhlasí, a mohou se spíš orientovat na něco, co podporuje jejich názor.“

K pojmu „sněhová vločka“ Podle některých zdrojů pojem „sněhová vločka“ odkazující k člověku poprvé použil americký spisovatel Chuck Palahniuk v románu Klub rváčů (1996). Americký slovník Merriam-Webster však tuto informaci vyvrací a informuje o tom, že pojem byl původně v 60. letech 19. století užíván jako nadávka pro zastánce otroctví v Missouri. Lidé označovaní za "sněhovou vločku" byli bílí privilegovaní anti-abolicionisté, kterým záleželo více na životech osob bílé barvy pleti než na životech lidí s tmavou barvou pleti.Merriam-Webster. No, 'Snowflake' as a Slang Term Did Not Begin with 'Fight Club'. In: Merriam-Webster [online]. leden 2017 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.merriam-webster.com/wordplay/the-less-lovely-side-of-snowflake

Odkazy Reference

Literatura

ŠOLCOVÁ, Iva. Vývoj resilience v dětství a dospělosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 102 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2947-3. Kapitola 2, s. 11, 18. ŠPAČKOVÁ, Nina. Protektivní a rizikové faktory socializace dítěte. Brno, 2007. 74 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/eb4sc/ TARTER, Ralph E. & VANYUKOV, Michael. Re-visiting the validity of the construct of resilience. In: GLANTZ, Meyer D., ed. & JOHNSON, Jeannette L., ed. Resilience and development: Positive life adaptations. New York: Kluwer Academic Publishers, 1999, s. 85–100. 303 s. Longitudinal research in the social and behavioral sciences. ISBN 0-306-46123-4. WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/ WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. Reflex. 2020, roč. 31, č. 38, s. 20–21. ISSN 0862-6634.

Související články Helikoptérový rodič

Kategorie:Kulturní generace