Delphine de Vigan (* 1. března 1966) je francouzská spisovatelka.
Život a dílo Delphine de Vigan psala své první čtyři romány po nocích, protože ve dne pracovala pro společnost v Alfortville, která se zabývala průzkumem veřejného mínění. Její první publikovaná práce Jours sans faim (2001) vyšla pod pseudonymem Lou Delvig, ale od té doby psala pod svým vlastním jménem.
Její průlomovou prací byla No et moi (2007), která v roce 2009 získala Mezinárodní cenu Rotary a prestižní francouzskou cenu Prix des libraires; román byl přeložen do dvaceti jazyků a roku 2010 byl zfilmován režisérem Zabou Breitmanem (No et moi). Po úspěchu této knihy se začala věnovat pouze literatuře.
Léta 2011 vydala román Rien ne s'oppose à la nuit (Noc nic nezadrží), který pojednává o rodině vyrovnávající se s bipolární poruchou ženy; kniha získala několik francouzských literárních cen, včetně ceny Prix du roman Fnac, ceny Roman France Télévisions, Grand prix des lectrices de Elle a Prix Renaudot des lycéens.
Dílo
Romány Jours sans faim (Dny bez hladu), Éditions Grasset, 2001 (pod pseudonymem Lou Delvig) Les Jolis Garçons (Pěkní chlapci), JC Lattès, 2005 Un soir de décembre, Jean-Claude Lattès, 2005 No et moi (No a já), Jean-Claude Lattès, 2007 (No and me, Bloomsbury 2010) Sous le manteau, Flammarion, 2008 (contributor) Les Heures souterraines (Ani později, ani jinde), Jean-Claude Lattès, 2009 (Underground Time, Bloomsbury 2011) Rien ne s'oppose à la nuit (Noc nic nezadrží), Jean-Claude Lattès, 2011 (Nothing Holds Back the Night, Bloomsbury 2014) D'après une histoire vraie (Podle skutečného příběhu: román), Jean-Claude Lattès, 2015 (Based on a True Story, Bloomsbury 2017) Les Loyautés (Pouta), Jean-Claude Lattès, 2018 (Loyalties, Bloomsbury 2019) Les Gratitudes (Vděk), Jean-Claude Lattès, 2019 (The Children Are Kings, 2022) Les enfants sont rois (Děti nade vše), Gallimard, 2021.
Scénáře Budeš můj syn (Tu seras mon fils, 2011; s Gillesem Legrandem)
Ocenění Důstojník Řádu umění a literatury (10. 2. 2016).
České překlady Ani později, ani jinde, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2011. Noc nic nezadrží, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2012. Podle skutečného příběhu, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2016. Pouta, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2018. Vděk, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2019. Děti nade vše, překlad Alexandra Pflimpflová; Praha: Odeon, 2021.
Rozhlasové zpracování 2020 Delphine de Vigan: Pouta, sedmidílná četba na pokračování, účinkují: Mikuláš Převrátil, Jana Stryková; z překladu Alexandry Pflimpflové pro rozhlas připravila Marina Feltlová; režii měl Dimitrij Dudík.
Dramatizace 11. listopadu 2023 uvedlo pražské divadlo Viola v české premiéře divadelní adaptaci novely Vděk. V režii Martiny Kinské (spolu s Janem Rejžkem je autorkou adaptace) hrají Klára Cibulková, Anna Kameníková a Ladislav Hampl.
Odkazy
Reference
ŠŤÁSTKA, Tomáš; VOJTĚCHOVSKÝ, Jan. VIDEO: Cibulková roli o afázii konzultovala s neurochirurgem i logopedkou. Fotografie Jarmila Štuková; Kultura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 26. prosinec 2023 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Kategorie:Francouzské spisovatelky 21. století Kategorie:Důstojníci Řádu umění a literatury Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození v roce 1966 Kategorie:Narození 1. března Kategorie:Narození v Boulogne-Billancourtu Kategorie:Ženy