František Maria Jan hrabě Folliot de Crenneville-Poutet ( Franz Maria Johann Graf Folliot de Crenneville-Poutet; 22. března 1815 Šoproň – 22. června 1888 Gmunden) byl rakouský generál francouzského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, zastával velitelské funkce v různých částech monarchie, uplatnil se také jako diplomat. V letech 1859–1867 byl generálním pobočníkem císaře Františka Josefa a nakonec v letech 1867–1884 zastával funkci císařského nejvyššího komořího. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské panské sněmovny.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Folliot de Crenneville Pocházel ze staré francouzské rodiny, která od roku 1530 užívala hraběcí titul. Narodil se jako třetí syn Ludvíka Karla Folliota de Crenneville (1765–1840),Rodina Ludwiga Karla Folliota na webu geni.com dostupné online který po Velké francouzské revoluce přesídlil do Rakouska a dosáhl hodnosti generála jezdectva. František absolvoval vídeňskou Tereziánskou akademii a poté krátce studoval na námořní akademii v Benátkách (1830–1831), ale v roce 1831 vstoupil do armády. Krátce nato byl povýšen na poručíka, v roce 1841 byl jmenován c. k. komořím. Během revolučních let 1848–1849 bojoval v Itálii již v hodnosti plukovníka a císařského pobočníka. V roce 1850 dosáhl hodnosti generálmajora a od roku 1853 byl velitelem v Livornu. V závěru krymské války byl pověřen zvláštní diplomatickou misí do Francie, kde měl u císaře Napoleona III. obhajovat rakouské zájmy (1855). Tehdy také z Paříže odvezl rodinné dokumenty, které se staly základem rodového archívu uloženého dnes ve Vídni.
V roce 1857 byl povýšen na polního podmaršála a v letech 1857–1859 zastával funkci vrchního velitele v Kluži (Kolozsvár) v Sedmihradsku. V závěru neúspěšného tažení v Itálii v roce 1859 se vyznamenal obratným ústupem 5. armádního sboru. Namísto v nemilosti odvolaného hraběte Grünna byl jmenován císařovým generálním pobočníkem (1859–1867),ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 27 ISBN 80-86781-08-9Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861, Gotha, 1861; s. 265–266 dostupné online Jako generální pobočník a ředitel císařovy vojenské kancelářeMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1859; Vídeň, 1859; s- 45 dostupné online měl podíl na reformách v armádě, v roce 1867 dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra.Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online V letech 1867–1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora. V této funkci se zasloužil o uspořádání a katalogizaci habsburských uměleckých sbírek, sbírkový fond také obohatil četnými cestami po evropských zemích. V roce 1884 ze zdravotních důvodů na funkci rezignoval a odešel do soukromí. Poslední léta života strávil v Gmundenu, kde také zemřel. Jeho sídlem zde byla Villa Crenneville, známá v 19. století též pod názvem Bergschlössl, kterou koupil v roce 1867. Jeho hrob se nachází ve vesnici Altmünster poblíž Gmundenu.
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Polní zbrojmistr a nejvyšší komoří Franz Folliot de Crenneville (1876) náhled|vlevo|Hrob Franze Folliota de Crenneville v Altmünsteru V roce 1840 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 96 dostupné online a jako císařský generální pobočník obdržel v roce 1859 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 105 dostupné online V roce 1867 byl dekorován rakouským nejvyšším vyznamnenáním Řádem zlatého rouna,Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online ve funkci dlouholetého císařského nejvyššího komořího získal také řadu ocenění od zahraničních panovníků. Mimo jiné byl také kancléřem Leopoldova řádu a čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání Franze Folliota de Crenneville in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 14–15 dostupné online Od roku 1860 byl čestným majitelem 75. pěšího pluku dislokovaného v Praze.Přehled majitelů pěšího pluku č. 75 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 528 dostupné online V roce 1875 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1881) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1867) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1862) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1848)
Zahraničí 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů rytíř Řádu Bílého orla I. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice s brilianty (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu růže (Brazílie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Císařského řádu Guadalupe (Mexiko) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu slona (Dánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu nizozemského lva (Nizozemí) 60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů Řád Pia IX. (Papežský stát) 60x60pixelů Nejvyšší řád Kristův (Papežský stát) 60x60pixelů Řád sv. Januaria (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů Řád Ludvíkův (Hesensko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko) 60x60pixelů Nasavský domácí řád zlatého lva (Nizozemí) 60x60pixelů Řád Adolfa Nasavského (Nasavsko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko)
Rodina náhled|vpravo|Manželka Hermína, rozená hraběnka Chotková (1815–1882) Po úmrtí své matky Viktorie, rozené de Poutet (1789–1887) požádal o rozšíření rodového jména a od roku 1887 se svými potomky užíval příjmení Folliot de Crenneville-Poutet. V roce 1844 se na zámku Dolná Krupá oženil s hraběnkou Hermínou Chotkovou (1815–1882), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, z uherské linie starobylého českého rodu Chotků.Rodokmen Chotků dostupné online Narodilo se jim pět synů, tři z nich dosáhli dospělosti.
1. Hermann (12. 7. 1846 Dolná Krupá – 13. 5. 1847 Vídeň) 2. Viktor (12. 7. 1847 Dolná Krupá – 28. 9. 1920 Gmunden), diplomat, vyslanec v Maroku a generální konzul v Tunisu, manž. 1882 hraběnka Isabella z Wydenbrucku (6. 5. 1862 Wiesbaden – 21. 2. 1936 Salcburk) 3. Otto (31. 10. 1853 Dolná Krupá – 6. 3. 1854 tamtéž) 4. Heinrich Otto (9. 2. 1855 Florencie – 4. 11. 1929 Vídeň), diplomat, generální konzul v Oděse, Tbilisi a Liverpoolu, manž. 1888 Rosalie von Glaser (8. 5. 1860 Vídeň – 1931) 5. Franz (2. 5. 1856 Parma – 17. 10. 1935 Nördlingen), c. k. plukovník, komoří, rytíř Maltézského řádu, manž. 1895 hraběnka Hermína Zichyová z Vaszonykeö (4. 4. 1866 Budapešť – 17. 2. 1938 Salcburk)
Františkovi starší bratři Karel (1811–1873) a Ludvík (1813–1876) sloužili také v rakouské armádě. Ludwig dosáhl hodnosti c. k. generála jezdectva a byl guvernérem v Sedmihradsku (1861–1867). Jejich švagr hrabě Julius von Falkenhayn (1829–1899) byl dlouholetým rakouským ministrem zemědělství. Franzovi švagři z rodu Chotků Otto (1816–1889) a Rudolf (1822–1903) vlastnili statky v Uhrách a Čechách a zasedali v uherské panské sněmovně.
Odkazy Reference
Literatura Ottův slovník naučný; díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998), s. 344 ISBN 80-7185-057-8 URBAN, Otto: František Josef I.; Praha, 1991; 342 s. ISBN 80-204-0173-3 RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti, Trnavská univerzita Trnava, 2021; (kapitola Hermína Choteková a vetva Folliot de Crenneville, s. 43–69) ISBN 978-80-568-0428-5 Externí odkazy Franz Folliot de Crenneville in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950; Wien, 1959; díl 2., s. 335 dostupné online Franz Folliot na webu rakouského parlamentu dostupné online Služební postup Franze Folliota in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918''; Wien, 2007; s. 47 dostupné online
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti krymské války Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu růže Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Pia IX. Kategorie:Nositelé Nejvyššího řádu Kristova Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Řádu Adolfa Nasavského Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 22. března Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození v Šoproni Kategorie:Úmrtí 22. června Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí v Gmundenu Kategorie:Muži