Rudolf z Emsu, také Rudolf von Ems (1200 Hohenems, Vorarlbersko – 1254 Itálie) byl středověký německý (resp. rakouský) literát, básník epik.
Život vlevo|150px|náhled|Rodový erb pánů z Emsu, 15. stol. Rudolf pocházel z významného šlechtického rodu pánů z Emsu (povýšeného v roce 1560 do stavu říšských hrabat z Hohenemsu), ve Vorarlbergu při západní hranici Rakouska, někdy označovaném za švýcarské území kantonu Graubünden, nebo za německé území.Die Grafen von Hohenems Tam se narodil a jako začínající literát vstoupil do služeb hrabat z Montfortu na sousedním panství. Pro toto období bylo typické, že literáti objížděli panská sídla a svá díla předváděli. Rudolfova literární tvorba se datuje mezi léta 1220 a 1254, ale stále není zcela probádáno, kudy cestoval a která další nezvěstná díla mohl napsat. 140px|vlevo|náhled|Ruina hradu Alt-Montfort Rudolf z Emsu pravděpodobně doprovázel krále Konráda IV. Štaufského na jeho italské cestě, tam zemřel a není známo, kde byl pohřben.
Literární dílo 270px|náhled|Ze Světové kroniky: Král David mezi literáty a hudebníky; kolem 1340, Ústřední knihovna Curych Rudolf se sám označil za pokračovatele Gottfrieda ze Štrasburku, jehož Tristana citoval. Der guote Gêrhart – Rudolfovo nejstarší známé dílo. Vypráví příběh o smrti dobrého muže Gerharda, zpracovaný pravděpodobně podle latinských předloh. Barlaam a Josafat (online), pochází z let 1225–1230; je původně starořeckou ságou o indickém královském synovi, obráceném na víru. Román o Alexandrovi – napsal kolem roku 1240, ale nedokončil. Má 21 000 veršů. Použil archetyp rytířského románu o hrdinném králi Alexandru Velikém, podle Curtia Rufa a Gualtera de CastellioneOttův slovník naučný I., Praha 1888, s. 811–813., posloužil za vzor pozdějším eposům. Weltchronik (Světová kronika)(online) – Rudolfovo poslední dílo, s věnováním králi Konrádovi IV. Štaufskému. První německojazyčná kronika, která je kompilací několika starších prací, obsahuje bibli v lidové verzi Vulgata, následuje Historia Scholastica, kterou napsal Petr Comestor, Imago Mundi (Obraz světa) napsal Honorius Augustodunensis (před rokem 1151) a Pantheon Gottfried von Viterbo. Mezi dochovanými rukopisy tohoto díla zaujímá důležité místo iluminovaný rukopis, sestavený v Praze ve třetí čtvrtině 14. století v okruhu královského dvora císaře Karla IV.; nyní uložený v Zemské knihovně ve Fuldě. Willehalm von Orlens, pravděpodobně popisuje život normanského krále Viléma Dobyvatele(online)
Význam pro české země Znalost díla Rudolfa z Emsu se předpokládá již na dvorech posledních Přemyslovců (Přemysla Otakara I. a II., Václava II.) a není vyloučeno, že jako potulný literát na českých hradech pobýval. Obliba jeho literárních děl trvala i v době lucemburské, jak svědčí nejvýznamnější iluminovaný rukopis Rudolfovy Světové kroniky z dvorského prostředí Karla IV.
Odkazy
Reference
Bibliografie Angelika Odenthal: Rudolf von Ems. Eine Bibliographie. Gabel, Köln am Rhein 1988. ISBN 3-921527-14-7. Riegrův slovník naučný, František Ladislav Rieger (editor), díl 7. Vydal I. L. Kober, Praha 1868, s. 786–787.
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Rakouští středověcí básníci Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky Kategorie:Narození ve 12. století Kategorie:Narození v Hohenemsu Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1254 Kategorie:Muži