Ludvík Fisher (pokřtěn Ludvík František Karel Fischer, 24. března 1880 Starý KolínMatriční záznam o narození a křtu Ludvíka Fishera farnost Starý Kolín – 19. února 1945 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign.MAG Z25, s. 63) byl český pediatr a gynekolog, dlouhodobě působící v zahraničí, především pak v Chicagu ve Spojených státech amerických, později vojenský lékař a československý legionář, významný člen tzv. Prvního československého odboje v USA. Roku 1915 působil jako předseda Národního sdružení v Českém komitétu zahraničním a je podepsán pod tzv. Pittsburskou dohodou. Stal jedním z nejdůležitějších zdejších spolupracovníků skupiny okolo Tomáše Garrigue Masaryka ve Spojených státech, která usilovala o vznik samostatného Československa.
Život
Mládí Narodil se na stanici státní dráhy ve Starém Kolíně nedaleko Kolína v Polabí do rodiny přednosty stanice Ludvíka Fischera a Anny, rozené Čermákové. Po absolutoriu základní a střední školy vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/271/?lang=cs Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Fischer Ludvík, 24. 3. 1880, Starý Kolín. Následně odjel pracovat a studovat do Berlína, posléze do Londýna a Oxfordu ve Spojeném království. Roku 1908 se přestěhoval do Spojených států a otevřel si gynekologickou a pediatrickou praxi v Chicagu, městě s velkou krajanskou komunitou Čechů a Slováků. Zde začal používat poangličtělou variantu svého jména, Fisher.
V USA náhled|Chicago, Illinois v roce 1910 Fisher se jakožto český vlastenec rovněž zapojil do života a struktur české komunity v Chicagu. Po vypuknutí první světové války roku 1914 se začal angažovat při vzniku, a následně se stal předsedou, tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku.náhled|vlevo|Setkání postav Prvního československého odboje ve Washingtonu D. C. (Fisher třetí zleva)
Od té doby stál v čele snah sjednotit české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa.
Český komitét zahraniční Roku 1915 byl pak Masarykem, Benešem a Štefánikem pro koordinaci krajanských center ustanoven Český komitét zahraniční. Dne 14. listopadu 1915 pak komitét vydal veřejné prohlášení, v němž formuloval svou snahu o založení samostatného československého státu. Kromě poslanců Říšské rady Masaryka a Josefa Düricha, a předsedy Ludvíka Fishera, prohlášení dále podepsali další členové chicagského sdružení Karel Pergler a v New Yorku působící Emanuel Voska, předseda Svazu československých spolků na Rusi Bohumil Čermák, předseda Českého komité ve Spojeném království Jan Sýkora a jeho tajemník František Kopecký, předseda Slovenské ligy v Americe Albert Mamatey a její tajemník Ivan Daxner, novinář a redaktor časopisu Čechoslovák v Petrohradě Bohdan Pavlů, za spolek Rovnost v Paříži Antonín Veselý a za Výbor české kolonie a českých dobrovolníků v Paříži malíř Josef Kupka. Z Českého komitétu zahraničního se následně utvořila Československá národní rada, jejímž přičiněním pak došlo ke vzniku československých legií v Rusku, Francii a v Itálii.
5. května 1918 dorazil do Chicaga T. G. Masaryk. Byl ke svému překvapení přijat jásajícími davy u Michiganského jezera v Chicagu a bezmála dvousettisícovým průvodem na jeho počest, byl žádán o projevy a zasypáván květinami. Fisher pomáhal Masarykovi v Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi místními Čechy a Slováky na podporu samostatného československého státu. K nim se připojili i představitelé Rusínů. Po sepsání Clevelandské dohody pak následně 31. května 1918 podepsali zástupci krajanů v Pittsburghu Pittsburskou dohodu (včetně Ludvíka Fishera osobně) o společném státu.
V armádě Fisher se v polovině roku 1918 dobrovolně přihlásil jako dobrovolník a vojenský lékař ke sboru československých legií ve Francii na Západní frontě, kam odcestoval. Svěřena zdravotnická správa československých legií ve Francii i v Itálii. náhled|Klášter Emauzy zničený při bombardovacím náletu USAAF na Prahu 14. února 1945
Po skončení války se Fisher přesunul do Prahy, kde stál u přeměny vojenské nemocnice Červeného kříže v pražském Karlíně na legionářskou zotavovnu, kterou řídil. Na základě pověření začal působit jako šéf zdravotní služby Československé armády na Ministerstvu národní obrany. Za své zásluhy byl oceněn řadou vojenských vyznamenání. Vydával odborné statě a překlady z angličtiny. Ovládal několik světových jazyků. Roku 1921 si oficiálně změnil příjmení na Fisher.
Po obsazení tzv. Druhé republiky armádou nacistického Německa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Fisher z Ministerstva propuštěn a penzionován. Jakožto vlastenec a důstojník se zapojil do organizace Obrana národa sdružující primárně někdejší vojáky československé armády v odbojové činnosti proti německým okupantům.
Úmrtí Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 letouny 8. letecké armády USAAF byl Fisher těžce zraněn. Byl převezen do nemocnice, kde po pěti dnech zraněním podlehl. Zemřel v Praze 19. února 1945 ve věku 64 let.
Vyznamenání 60px|řád Pr Československý válečný kříž 1914–1918 1919 60px|řád Pr Řád čestné legie 4. třída 1920 60px|řád Pr Revoluční medaile 1921 60px|řád Pr Medaile Vítězství 1922 60px|řád Pr Croix de guerre 1922 60px|řád Pr Pamětní medaile na válku 1914-1918 1924 60px|řád Pr Řád svatého Sávy 2. třída 1926 60px|řád Pr Řád za vojenské zásluhy 1. třída, červená 1927 60px|řád Pr Řád znovuzrozeného Polska 3. třída 1928
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Medvik.cz Válka.cz, Fisher Ludvík, vyznamenání
Kategorie:Čeští gynekologové Kategorie:Čeští pediatři Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Čeští vojenští lékaři Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Američané českého původu Kategorie:Čeští ředitelé nemocnic Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození 25. března Kategorie:Narození ve Starém Kolíně Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Lékaři z Prahy Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Osobnosti prvního československého odboje Kategorie:Oběti leteckých náletů Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie Kategorie:Češi v Chicagu