Válka v Tigraji () byla občanská válka v etiopském regionu Tigraj a přiléhajících oblastech. Konflikt vypukl v noci ze 3. na 4. listopadu 2020. Jednotky loajální regionální vládě bojují s federální armádou (Etiopské národní obranné síly, ENDF). Na straně federální armády se bojů účastní i federální policie, regionální policie a ozbrojené milice ze sousedních regionů Amharsko a Afarsko, a v neposlední řadě též armádní jednotky ze sousední Eritreje (Eritrejské obranné síly, EDF). Tigrajské jednotky byly posilovány armádními přeběhlíky i civilními dobrovolníky a transformovaly se do Tigrajských obranných sil (TDF).Ethiopia Insight, 27 April 2021: René Lefort: Ethiopia's vicious deadlock Obě strany se patrně během konfliktu dopustily válečných zločinů.
Pozadí konfliktu náhled|upright=0.9|vlevo|Tigraj na mapě Etiopie Od skončení občanské války v roce 1991 dominovala etiopské politické scéně Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF), koalice stran založených na etnické bázi pod vedením Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF). Zakladatelem a nejvlivnější osobností TPLF byl Meles Zenawi, který byl premiérem Etiopie až do své smrti v roce 2012.
Dne 2. dubna 2018 byla kdysi mocná TPLF odstavena od vlivu ve federální vládě, v reakci na rostoucí nespokojenost veřejnosti unavené 27 lety vlády té samé politické garnitury. Při interní volbě předsedy EPRDF zástupci z Amharska, Oromie a SNNL volili Abiyho Ahmeda proti vůli TPLF, která se do křesla snažila prosadit Shiferawa Shiguteho. Zástupci TPLF se po prohrané volbě a vyobcování z vlády stáhli do Tigraje, kde vládli následující tři roky za neustálých sporů s federální vládou.Jonathan Fisher, Meressa Tsehaye Gebrewahd, ‘Game over’? Abiy Ahmed, the Tigrayan People's Liberation Front and Ethiopia's political crisis, African Affairs, Volume 118, Issue 470, January 2019, Pages 194–206, https://doi.org/10.1093/afraf/ady056 Regionální vláda například znemožnila federální policii zatknout Getachewa Assefu, bývalého předsedu etiopské tajné služby (NISS) a člena exekutivy TPLF.
Dne 1. prosince 2019 premiér Abiy Ahmed sjednotil strany z EPRDF a několik doposud opozičních stran do své nově vzniklé Strany prosperity. TPLF nabídku začlenit se odmítla a obvinila premiéra z ilegální uzurpace moci poté, co všeobecné volby plánované na 29. srpna 2020 odložil z důvodu pandemie covidu-19.
Po odmítnutí nabídky k začlenění do nově zformované Strany prosperity přestala být TPLF definitivně součástí vládnoucí koalice. Během roku 2020 napětí mezi federální vládou a Tigrajci postupně eskalovalo až do listopadové intervence federální armády do regionu.New Business Ethiopia, 19 February 2020: Abiy meets Prosperity Party leaders from Tigray Premiér Abiy, který je oromského původu, obviňoval členy TPLF v regionální vládě z podkopávání jeho autority. Tigrajští vůdci naopak jako hlavní důvod pro vypuknutí konfliktu označili odmítnutí federální vlády uznat výsledky regionálních voleb v Tigraji uspořádaných místní administrativou v září 2020 (v řádném termínu pro konání těchto voleb – podle rozhodnutí federální volební komise ovšem veškeré volby v Etiopii, včetně těchto, měly být odloženy v důsledku pandemie covidu-19). Federální vláda označila zářijové volby v Tigraji za nezákonné a aktivně bránila zahraničním novinářům cestovat do Tigraje volby dokumentovat.
Dobré vztahy mezi Abiym Ahmedem a eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim, který se v Tigraji netěší dobré pověsti, rovněž nepřispívaly ke snížení napětí mezi federální vládou a regionem. Jako součást "bezpečnostní dohody" mezi Abiym a Isaiasem byly elitní etiopské jednotky přemístěny na základnu Gherghera poblíž eritrejského hlavního města Asmara, údajně v rámci plánu "vymazat TPLF z existence". Koncem října oznámila Etiopská komise pro usmíření, že se pokoušela přimět federální vládu a TPLF k jednání, snahy však ztroskotaly na předběžných podmínkách, kladených oběma stranami.
V době rostoucího napětí zabránila tigrajská vláda generálovi jmenovanému Abiym, aby se ujal přiděleného postu. Dne 3. října 2020 federální parlament navrhl zařazení TPLF na seznam teroristických organizací.
Etiopská ústava a její role v konfliktu Podle článku 39.1 etiopské Ústavy z roku 1995 „každý národ, národnost a lid v Etiopii má bezpodmínečné právo na sebeurčení, včetně práva na osamostatnění“.
Článek 62.9 dává Komoře federace (horní komora etiopského parlamentu) právo „nařídit federální intervenci v případě, že některý federační stát (jeho vláda) jednají v rozporu s Ústavou a ohrožují tak ústavní pořádek“.
Koncem září 2020 prohlásila TPLF, že podle Ústavy končí mandáty členů Komory federace, Komory lidových zástupců (dolní komora parlamentu) a vlády k 5. říjnu 2020 a veškerá rozhodnutí přijatá těmito orgány po 5. říjnu proto bude považovat za neústavní. TPLF navrhla vytvoření přechodné úřednické vlády v souladu s plánem, který na Facebooku publikovala Koalice etiopských federalistických sil.
Průběh konfliktu náhled|upright=1.1|vlevo|Zaznamenané incidenty během prvních sedmi měsíců války: bitvy, přepady, letecké útoky, útoky dronů a ostřelování
Rané boje Dne 4. listopadu 2020 Etiopské národní obranné síly zahájily vojenskou operaci proti Tigrajské lidové osvobozenecké frontě. Operace byla zahájena poté, co etiopský premiér Abiy Ahmed prohlásil, že TPLF napadlo federální vojenskou základnu. Tigraj požádala o zásah Africkou unii. Operace směřuji proti tigrajské vládě, kterou považuje federální vláda za nezákonnou, a jednání s Tigrají podmiňuje etiopský premiér odstavením TPLF od moci a zničením jejího zbrojního arzenálu.
Dne 12. listopadu vyjádřila etiopská vláda obavy, že by se mohl konflikt rozšířit i do dalších států Etiopie, když zadržela 150 etnicky různorodých osob podezřelých ze snah „rozsévat strach a teror“ po celé zemi. Premiér Etiopie přitom setrvával v odmítavém postoji vůči návrhům ze zahraničí, aby inicioval jednání s představiteli Tigraje. Informační i dopravní pojení s Tigrají bylo přerušeno a miliony lidí tak neměly přístup k pohonným hmotám nebo jídlu. Před obchody se tvořily fronty na chléb a pohonné hmoty byly dostupné na příděl. OSN a další organizace naléhavě varovaly před humanitární katastrofou. Invaze zapříčinila za týden exodus téměř 10 tisíc uprchlíků do sousedního Súdánu a súdánské úřady nápor uprchlíků nezvládaly. Odhadovaly přitom, že na jejich území přijde až 200 tisíc lidí. V Tigraji uvízlo více než 1 000 různých občanů cizích zemí.
Přes noc na 14. listopad byly hlášeny raketové útoky na letiště v Gondaru a Bahir Dar, za které bylo odpovědné TPLF. Letiště v Gondaru bylo lehce poškozeno a útok na letiště v Bahiu Dar selhal, protože byl minut cíl. Téhož dne Tigrajská lidově osvobozenecká fronta zaútočila raketami na Asmaru, hlavní město sousední Eritreje.
K 19. listopadu už ze země uprchlo 36 tisíc uprchlíků. Etiopie stále odmítala nabídky na zprostředkování příměří a mluvčí etiopské vlády pro krizi v Tigraji Redwan Hussein požádal o strpení s tím, že jde o krátkodobou operaci. Etiopie vyzvala TPLF ke kapitulaci, ale ta třídenní prostor nevyužila a pokračovala v bojích. Potom ztratila dvě města a správní středisko Mekele čelilo raketové palbě. Obě strany se obviňovaly z vyzbrojování s pomocí zahraničí. náhled|Situace v Tigraji v listopadu 2020 20. listopadu zaútočila TPLF třemi raketami na letiště v hlavním městě Bahir Dar sousedního etiopského státu Amhara, ale útok si nevyžádal žádné škody ani oběti. Zesílila však obava, že by mohl konflikt přerůst hranice Tigraje. 23. listopadu TPLF přiznala už třetí útok na toto letiště. K 24. listopadu už před konfliktem uteklo do Súdánu 40 tisíc obyvatel Tigraje.
V noci na 26. listopadu OSN informovala, že region zůstává odstřižen od zbytku země, vysídleno je přes milion lidí a dochází tam peníze, potraviny i palivo. Jídlo pro téměř 100 tisíc uprchlíků z Eritreji podle zprávy dojde za týden. Více než 600 tisíc lidí tento měsíc nedostalo potravinovou pomoc, která byla blokována ve skladech v Mekele. OSN označilo situaci za vážnou. AP několik hodin po vypršení ultimáta na složení zbraní v řadách TPLF informovalo, že se očekává útok federálních vojsk na hlavní město Mekele a premiér Ahmed uvedl, že bude zahájena konečná fáze ofenzivy. Množily se zprávy, které nebylo kvůli odříznutí regionu od světa možné ověřit, že federální vojáci vraždí civilisty. Human Rights Watch varovala, že úmyslným blokováním humanitární pomoci je porušováno mezinárodní právo.
Pád Mekele Dne 23. listopadu etiopská armáda dosáhla okraje města a oblehla jej. Armádní mluvčí Dejene Tsegaye oznámil, že armáda bude město ostřelovat z děl a vyzval civilní obyvatelstvo k evakuaci. Mnoho místních obyvatel Mekele opustilo již v předešlých dnech v důsledku leteckých útoků na město a okolí, přesto značná část obyvatelstva ve městě stále zůstávala.
I přesto, že lídři TPLF i vojenské jednotky rebelů Mekele ještě před příchodem armády opustili, vládní jednotky zahájily na město 28. listopadu útok, kterému předcházela avizovaná těžká dělostřelecká palba. Ještě týž večer premiér Abiy Ahmed oznámil, že armáda má město plně pod kontrolou. Zabito bylo 27 civilistů, dalších 100 bylo zraněno. TPLF vyjádřila odhodlání pokračovat v boji. O dva dny později Abiy jakékoli ztráty na životech mezi civilisty popřel. náhled|250x250px|Následky leteckého útoku na Mekele
Armáda začala hledat skrývající se vůdce a členy TPLF a podle premiéra osvobodila několik tisíc vojáků ze severního velitelství sídlícího v Tigraji. Region byl stále odříznut od světa a žádné informace tak nebylo možné ověřit, během konfliktu se přitom často verze Tigraje a federální vlády rozcházely. Vedení TPLF obvinilo Eritreu, že její vojáci vnikají na území Tigraje, ničí uprchlické tábory a odvlékají do Eritreje lidi, kteří tamodtud uprchli. 27. listopadu byla přitom nejméně jedna raketa odpálena z Tigraje na hlavní město Eritreje Asmaru. Situace byla vážná i v Súdánu a šéf Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že Súdán bude potřebovat 150 milionů dolarů na 6 měsíců dodávek vody, přístřeší a zdravotních služeb pro uprchlíky z Etiopie. V zemi bylo už 43 tisíc uprchlíků a 500 až 600 jich přibývalo dříve každý den. Tento počet ale omezily hlídky etiopské armády na hranicích.
Ústup TPLF a guerillová válka Poté, co etiopské jednotky obsadily Mekele a další větší města loajální k TPLF, jednotky TPLF se stáhly do horských oblastí Tigraje, kde zahájily reorganizaci pod hlavičkou Tigrajských obranných sil (Tigray Defence Forces, TDF). Rovněž byly opevňovány pozice držené ve venkovských oblastech. TPLF přešla na guerillové vedení války v podobě výpadů z táborů v horách. V polovině prosince se bojovalo například v místech jako Hagere Selam, Samre, Dogu’a, Kolla Tembien, May Tsemre a v okolí Maychewu. V regionu v této době platil zákaz vycházení, vynucovaný vládními i eritrejskými jednotkami i za pomoci síly. V městě Wukro mělo být zabito 200 lidí a město následně opuštěno. Etiopská vláda zabíjení popřela. náhled|Zničené obrněné vozidlo v jedné z hlavních ulic Hawzenu dne 6. června 2021