náhled|Obrys zvýrazňující v měsíčních mořích jeden z možných tvarů zajíce s nádobou Měsíční zajíc Také znám jako měsíční králík, v kontextu Číny pak nefritový zajíc, nefritový králík nebo vzácný zajíc. Králík se dostal do Asie až díky obchodu s Evropany, ve starších příbězích šlo tedy o zajíce. V česky psaných zdrojích se králík a zajíc používají jako synonymum, podobně jako v anglických (rabbit, hare) je legendární zvíře, které podle mýtů rozšířených například v jižní a východní Asii, v předkolumbovské Americe nebo u Khoikhoiů reprezentuje Měsíc, je s ním spřízněno, nebo na něm žije, protože tvar tmavých skvrn na jeho povrchu připomíná zajíce.
Legendy o měsíčním zajíci jsou většinou spojeny s tropickými oblastmi (mezi obratníky), protože v těchto šířkách je Měsíc na obloze vidět pootočený (rovník nahoře, póly po stranách), takže „zajíc“ je vidět svisle. Na severní polokouli ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je rovník orientován vodorovně, připomíná Měsíc zase lidskou tvář.
Indický subkontinent náhled|Ilustrace bajky o zajíci a slonu ze syrského vydání Pančatantry (1354) Pančatantra Ve sbírce bajek Pančatantra je příběh o tom, jak zajíc s pomocí Měsíce obelstil slona. Kvůli dlouhému suchu vyslal král slonů výpravy do všech světových stran. Jedna z nich objeví Měsíční jezero, na jehož břehu žije bezpočet zajíců. Sloni ale na obyvatele nehledí a spoustu zajíců zadupou. Jeden z odvážných přeživších zajíců slony od jezera vyplaší tak, že se vydává za vyslance rozhněvaného Měsíce na audienci s králem slonů a vyčítá mu jeho jménem, že je snad jediným zvířetem, které nezná spojení mezi zajíci a Měsícem. anglický překlad Arthura W. Rydera V sanskrtu je jedním z opisných jmen pro Měsíc śaśāṅka (), doslova „se zajícem ve znaku“ z śaśa (), zajíc.
Sasa Džátaka V jedné z džátak je Buddha reinkarnován jako zajíc (v Páli sasa). Bůh Indra v přestrojení za bráhmana žádá od několika zbožných zvířat jídlo. Zajíc ale nemá nic než trávu a tak požádá bráhmana, ať rozdělal oheň, do kterého sám vzápětí skočí, aby jej nasytil svým masem. Indra oheň je v okamžiku uhasil a zajíci vyšel bez úhony. Indra odměnil zajícovu nesobeckost a svým štětcem zvěčnil jeho siluetu na Měsíci.
Východní Asie náhled|Detail talismanu s motivem měsíčního zajíce drtícího byliny na čínském rouchu z 18. století Čína náhled|Bronzové zrcadlo z období říše Tchang – nefritový králík pod skořicovníkem, bohyně Čchang-e a třínohá žába Králík je v Číně symbolem dlouhověkosti a je jedním ze dvanácti znamení čínského zvěrokruhu. Z Indie se spolu s buddhismem dostal do Číny i příběh o obětavém zajíci. V místní taoistické tradici se nefritový zajíc (, Jü-tchu) objevuje jako společník měsíční bohyně Čchang-e a je silně spjatý s ženským elementem jin. Nejstarší dochovaný příběh o Čchang-e pochází z období válčících států. V uměleckých vyobrazeních zajíc na měsíci stojí ve stínu skořicovníku (Cinnamomum cassia) a roztlouká paličkou v hmoždíři byliny, ze kterých se vyrábí nápoj nesmrtelnosti. Spolu s hmoždířem a paličkou se začal objevovat v období říše Ťin (265–420). V literárních dílech je „nefritový zajíc“ synonymem pro Měsíc. S mýtem Čchang-e, a tedy i nefritovým králíkem, je spojen Svátek středu podzimu (15. den osmého měsíce čínského lunárního kalendáře), během kterého je Měsíc v úplňku a má být nejjasnějším a nejkrásnějším v celém roce. K oslavě lidé pečou a darují blízkým a sousedům měsíční koláče. Tyto a další kulaté věci, jako například melouny a ovoce jsou obětovány obyvatelům Měsíce. Pro nefritového králíka jsou přichystány fazolové lusky a sojové boby. Čchang-e s králíkem je jedním z dekorativních motivů na krabičkách s měsíčními koláči.
Vyobrazení Čchang-e a králíka bylo nalezeno na malovaném hedvábném praporu v hrobce naleziště Ma-wang-tuej z dynastie Západní Chan. Další předměty s měsíčním zajícem zahrnují například nález v hrobce z období jižní a severní dynastie ve městě Tan-jang nebo několik pečetidel z období říše Sung a Jüan. V 18. století se nefritový králík stal oblíbeným motivem ozdobných novoročních deskotisků. Nefritový králík byl spolu s lotosovými květy a draky jedním z ochranných talismanů našívaných na róby.
Podle této legendy je pojmenováno čínské lunární vozidlo Nefritový králík v rámci programu Čchang-e. Peking Zvláštní roli hraje měl ve folklóru Pekingu a okolí nefritový králík známý jako Tchu-er-jie (dědeček králík). Podle legendy sestoupil králík z měsíce a vyrobil a lidem podával lék proti nemoci, která Peking právě sužovala. Obyvatelé od té doby vyrábějí na jeho počest hliněné figurky v podobě bílého králíka oděného v pestrobarevných šatech. Podle záznamu z období říše Ming byly tyto sošky v Pekingu všudypřítomné, ve 21. století jsou ale prodávány pouze na trzích během Svátku středu podzimu.
Japonsko náhled|Hrdina románu Putování na západ opičák Sun s měsíčním králíkem na japonském deskotisku ze série Sto aspektů Měsíce (1885–1892), Cukioka Jošitoši Podle japonské interpretace zajíc na měsíci (Cuki no Usagi) nedrtí byliny k přípravě elixíru nesmrtelnosti ale vyrábí pastu z lepkavé rýže na koláčky moči. Moči jsou častým dárkem k oslavám Nového roku, někdy zdobené či tvarované jako králík. Těm jsou podobné kulaté knedlíčky dango z rýžové mouky, které jsou oblíbeným zákuskem a obětinou během japonské obdoby Svátku středu podzimu Cukimi.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Bajka z Pančatantry „How the Rabbit Fooled the Elephant“ na anglických Wikizdrojích
Kategorie:Zajícovití Kategorie:Mytická zvířata Kategorie:Indická mytologie Kategorie:Čínská mytologie