náhled|Střední škola Al-Aqida, Bagdád, 1961 náhled|Ulice Al-Rasheed, 1961 náhled|Babylon, Irák, 1970 náhled|Kovář vyrábí měděné mísy, Suq Al-Safafir, Bagdád, 1962
Latif al-Ani (1932, Bagdád, Irák – 18. listopadu 2021)وفاة المصور الصحفي الرائد لطيف العاني byl irácký fotograf, nejznámější jako „otec irácké fotografie“ díky svým fotografickým sériím kombinujícím starověká i moderní témata. Během své aktivní kariéry od 50. do konce 70. let 20. století zaznamenal irácký způsob života, který se rychle ztrácel, když země vstoupila do modernizačního programu. Dokumentoval lidi, starověké památky a mnoho aspektů městského života v Iráku. Po vzestupu Saddáma Husajna přestal fotografovat a zjistil, že není schopen udržet svůj dřívější optimistický výhled na budoucnost Iráku.
Životopis Latif al-Ani se narodil v Bagdádu v roce 1932.Some sources state that he was born in Karbala; See for example, M. Gronlund's „How Latif Al Ani captured Iraq’s golden era through a lens“ in The National 6 May 2018, Online:, but all sources appear to agree that he grew up in Baghdad Během jeho dětství působilo v Iráku relativně málo komerčních fotografů. Sociální a náboženské zákazy pořizování obrazů a obrazových znázornění znamenaly, že Irák fotografii a kinematografii přijal relativně pozdě. Hrstka fotografů a filmařů, jako jsou Abdul-Karim Tiouti a Murad al-Daghistani, působila v Basře a Mosulu od konce 19. století a počátku 20. století, ale příležitost naučit se fotografické řemeslo byla pro mladé Iráčany vzácná.Kalash, K., „In Digital Technology, Solar Photography is a Time-immemorial Profession“, Iraq Journal, Online: Teprve koncem 40. let, kdy byl Al-Ani adolescentem, se počet komerčních fotografických ateliérů ve velkých iráckých městech, včetně Bagdádu, rozšířil.„The First Photographers“, Iraq National Library and Archives, Online: (translated from Arabic)
Al-Ani se poprvé setkal s fotografií, když jako chlapec pomáhal svému staršímu bratrovi v obchodě v ulici Mutanabbi, který sousedil s ateliérem židovského fotografa jménem Nissan. Mladý Al-Ani byl fotografií fascinován, a tak mu jeho bratr kolem roku 1947, kdy bylo al-Animu 15 let, koupil fotoaparát Kodak box. Poté fotoaparát už téměř nikdy nepustil z ruky.Ruya Foundation, From the air, I saw things in a different way: photographer Latif al Ani reflects on his life and work, May 1, 2015 Jeho nejranější fotografie byly každodenní scény a objekty v jeho bezprostředním okolí – pouliční život, palmy, rostliny, tváře a lidé na střechách. Tento typ záběrů se stal opakujícím se tématem jeho práce.
V padesátých letech využil příležitosti k zahájení fotografické kariéry. Přítel al-Ani, Aziz Ajam, pracoval jako redaktor interního časopisu společnosti Iraqi Petroleum (IPC). Al-Ani tam požádal o stáž a v roce 1954 začal pracovat pod vedením Jacka Percivala a stal se jeho učněm. Během práce u IPC se al-Ani naučil všechny aspekty fotografie, včetně letecké fotografie.Leech, N., „Latif Al Ani: chronicler of modernity in a now vanished Iraq“, The National 11 July 2017 Online: Jako zaměstnanec IPC pořídil pod Percivalovým dohledem fotografie pro arabský časopis společnosti Ahl al-Naf (People of Oil).Gray, L. A., „Through the Lens 1953–1979: Latif al-Ani“, Art Asia Pacific July–August, 2018 Online:
V roce 1960 založil na Ministerstvu informací odbor fotografie (později přejmenovaný na Ministerstvo kultury). V té době byl jedním z mála lidí v Iráku, kteří věděli, jak vyvolávat barevné fotografie.Holledge, E., „Capturing the Social Fabric“ Gulf News, 13. 12. 2017 Online: Najal si asistenta Halima al-Khatata, který se později stal známým fotografem.Hatje Cantz (publisher), „Interview with Latif al-Ani“ 2017, Online: Jeho oddělení vydávalo časopis Nový Irák (v pěti jazycích: arabštině, kurdštině, angličtině, francouzštině a němčině), který byl distribuován zahraničním diplomatickým komunitám a mezinárodním organizacím působícím v Iráku.Pelletier, M., „Images of a Vanished World“, Apollo Magazine 7. 12. 2017 Online: Během tohoto období Al-Ani hodně cestoval a dokumentoval irácký společenský život, kulturu, průmysl, zemědělství, dělníky, stroje a rozvoj v zemi. Tento typ práce nejen dobře odpovídal vlastním zájmům Al-Aniho, ale také odpovídal vládní socialistické agendě.
V důsledku toho, že zaznamenával takzvaný irácký zlatý věk, byl al-Ani označován jako „otec irácké fotografie“.Holledge, E., „Capturing the Social Fabric“ Gulf News, 13. 12. 2017 Online:; Pelletier, M., „Images of a Vanished World“, Apollo Magazine, 7. 12. 2017 Online:
V sedmdesátých letech byl jmenován vedoucím fotografie v Irácké zpravodajské agentuře.Waters, L., „Happy Tourists, Hula Hoops, Architectural Wonders: Iraq a You've Never Seen“, The Telegraph (UK), 7. 12. 2017, Online: To mu poskytlo další příležitosti k dokumentaci sociálního a kulturního života Iráku. Po celou dobu své kariéry se cítil nucen zaznamenat způsob života své doby, jelikož se obával, že bude ztracen, až se země pustí do období „modernizace“. Al-Ani byl optimista a „chtěl ukázat Irák jako civilizované moderní místo“. Zároveň byl hrdý na starou iráckou, sumerskou a mezopotámskou minulost.Smyth, D., „The founding father of Iraqi photography gets his first London show“, British Journal of Photography, 16. 11. 2017 Online:
Al-Ani měl instinkt k tomu, aby srovnal vrstvy starověkého uměleckého dědictví Iráku s výrazně moderními tématy. Jeho dílo bylo ovlivněno iráckými umělci z poloviny 20. století, včetně Jawada Saleema.Wullschlager. J., „Latif Al Ani and Iraq’s Golden Age“, Financial Times, (UK) 2. 12. 2017 Online: Například jeho portrét amerického páru v Ctesiphonu zobrazuje americký pár, který přijel na návštěvu Taq Kisra (oblouk v Ctesiphonu), zatímco poslouchají staršího beduínského muže sedícího na zemi, jak hraje na rabab.Leech, N., „Latif Al Ani: Chronicler of Modernity in a Now Vanished Iraq“, The National 11 July 2017 Online:; David, C., „With or Without Consent: Latif al-Ani's Iraq“, Al Nafas Magazine,February, 2016, Online:
V 60. a 70. letech se těšil mezinárodnímu úspěchu, pracoval a vystavoval na Středním východě, v Evropě a ve Spojených státech. Přestal však fotografovat v roce 1979, kdy režim Saddáma Husajna zakázal fotografování na veřejnosti. Fotografování na veřejnosti bylo nejen nebezpečné, ale al-Ani ztratil svůj optimistický výhled na budoucnost Iráku.„Latif al-Ani:Interview“, Studio International 1 May 2018 Online:; „Driven underground by Saddam, 'Iraq's greatest photographer' Latif Al Ani is honored at last“, CNN News, 17. 11. 2018 Online:
Po jeho odchodu do důchodu byla práce al-Aniho přibližně na 40 let prakticky zapomenuta.Arango, T., „Picturing Iraq in a Bygone Era“, New York Times, Online: Al-Ani si vzpomněl, že se v roce 2005 zastavil ve zpravodajském kiosku, kde rozdávali kalendáře zdarma – a při prohlídce si uvědomil, že více než polovina fotografií byla jeho vlastní prací, ale byla reprodukována bez jakéhokoli uvedení autora, protože nikdo nevěděl, kdo snímek fotografoval. Jeho příspěvek k iráckému umění a kultuře „znovuobjevil“ tým z Nadace Ruya, který pracoval na zachování uměleckého dědictví Iráku a narazil na jeho sbírku.Arab British Centre, „The Ruya Foundation Presents Latif al-Ani“ Online: Na konci roku 2017 uspořádali samostatnou výstavu prací Al-Ani v londýnské galerii Coningsby. Tato událost v kombinaci s vydáním monografie o umělci vyvolala značný zájem o fotografa a jeho práci.
Práce Většina jeho fotografií je černobílá pořízená na svitkový film 6x6 cm. Jeho schopnost kombinovat irácké starověké umělecké dědictví do současného formátu naznačuje, že byl ovlivněn iráckými umělci z poloviny 20. století, včetně Jawada Saleema.
Stejně jako u mnoha iráckých umělců byla velká část jeho archivu zničena nebo vypleněna během americké invaze do Iráku v roce 2003. Archiv Arab Image Foundation přesto má jeho několik stovek dochovaných fotografií.
Vybraný seznam publikovaných fotografií
Lady in the Eastern Desert (Dáma ve východní poušti) US Couple in Ctesiphon (Americký pár v Ctesiphonu) Haidar-Khana Mosque, ulice Rashid, Bagdád (Mešita Haidar-Khana) Building the Darbandikhan Dam (Stavba přehrady) Al Malak, Bagdád Architecture in Baghdad, Bab Al Muadham (Architektura v Bagdádu)
Galerie
Dědictví O autorovi se píše v následujících knihách:
Tamara Chalabi and Morad Montazami, Latif Al Ani, Hajte Cantz, 2017, Hoor Al Qasimi, Kathleen Butti and Muʼassasaẗ al-Šāriqaẗ li-l-funūn, Latif Al Ani: Through the Lens, 1953–1979, Sharjah Art Foundation, 2018
Odkazy
Reference
Související články Fotografie v Iráku Historie fotografie
Externí odkazy
Arab Image Foundation – digitální zdroj, který v současné době digitalizuje stovky fotografií vytvořených Latif al-Ani a dalšími arabskými fotografy] http://www.iraqsinvisiblebeauty.com/ – dokumentární film o životě a díle Latifa Al Aniho
Kategorie:Iráčtí fotografové Kategorie:Portrétní fotografové Kategorie:Fotografové krajin Kategorie:Fotografové vedut Kategorie:Fotografové 20. století Kategorie:Fotožurnalisté Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Narození v Bagdádu Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Muži