Nikolaus (Mikuláš) kníže Wrede (26. prosince 1837, Petrohrad, Rusko – 1. srpna 1909, Gmunden, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat a generál z bavorského šlechtického rodu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, později přešel k diplomacii a byl rakousko-uherským vyslancem v několika zemích, v armádě dosáhl hodnosti c.k. generála jezdectva.
Vojenská a diplomatická kariéra náhled|vlevo|Kníže Nikolaus Wrede v generálské uniformě náhled|vlevo|upright|Erb rodu Wrede náhled|vlevo|Princezna Gabriela Wrede, rozená hraběnka Herbersteinová (1894) Pocházel z německého šlechtického rodu, narodil se v Petrohradě jako nejstarší z pěti dětí knížete Josefa Wrede (1800–1871), který sloužil jako plukovník v ruské armádě, matka Anastázie Feodorovna patřila k litevské šlechtě.Gothaischer genealogischer Hofkalender 1852; Gotha, 1852; s. 209 dostupné onlineRodokmen rodu Wrede dostupné online Po otci byl vnukem vojevůdce napoleonských válek bavorského polního maršála knížete Karla Filipa Wrede.Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908; s. 309 Nikolaus původně sloužil v rakouské armádě a s ohledem na svůj původ rychle postupoval v hodnostech, během války se Sardinií byl již v hodnosti kapitána štábním důstojníkem II. armády v Itálii (1859).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 405 dostupné online, poté byl přidělen ke štábu 7. armádního sboru v TrevisuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1862; s. 548 dostupné online a následně k zemskému velitelství v Čechách. V Praze strávil několik letMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 134 dostupné online a pak byl přeložen ke kartografickému oddělení generálního štábu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 129 dostupné online V roce 1869 byl povýšen na majora s přidělením k 5. hulánskému pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 529 dostupné online V hodnosti podplukovníka (1872) se stal zástupcem velitele 5. hulánského pluku v Osijeku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeň, 1874; s. 391, 455 dostupné online
V roce 1874 opustil aktivní vojenskou službu a přešel pod ministerstvo zahraničí, vzhledem ke svým příbuzenským vazbám na carský dvůr v Petrohradě byl jmenován vyslaneckým sekretářem v Rusku.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 182 dostupné online Několik let působil v Rusku, poté byl generálním konzulem v Bělehradě (1875-1878)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 204 dostupné online a velvyslaneckým radou v Římě (1878-1880), kde během výměny velvyslanců Haymerleho a Wimpffena na podzim 1879 fakticky vedl diplomatické zastoupení.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 214 dostupné online V letech 1880–1883 byl rakousko-uherským vyslancem v Řecku,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 5 dostupné online poté zastával méně významné diplomatické posty v německých zemích, byl vyslancem ve Württembersku (1884–1888)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 8 dostupné online a Bavorsku (1888–1896).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 262 dostupné online
V diplomatických službách nadále postupoval ve vojenských hodnostech, i když v armádě již aktivně nesloužil, v roce 1882 byl jmenován generálmajoremKais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 123 dostupné online a v roce 1887 získal povýšení na polního podmaršála.Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 120 dostupné online V závěru diplomatické kariéry byl nakonec povýšen na generála jízdy (1896).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 174 dostupné onlineSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k.k. bzw. k. u. k. Generlität 1816–1918; Wien, 2007; s. 205 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve VídniRuhestands-Schematismu des österreichischen-ungarischen Armee für 1906; Vídeň, 1906; s. 21 dostupné online V roce 1898 koupil sídlo v Gmundenu (Villa Fernblick), kde také často pobýval.Přehled vil v Gmundenu dostupné online V této vile zemřel 1. srpna 1909 ve věku 71 let.Nekrolog Nikolause Wrede in: Wiener Salonblatt, 7.8.1909 dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul knížete s nárokem na oslovení Jeho knížecí Milost (Seine fürstliche Gnaden). V roce 1880 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 216 dostupné online a v roce 1890 obdržel titul c. k. tajného rady.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 248 dostupné online Během působení v diplomatických službách se stal nositelem vysokých ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Nikolause Wrede in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 211 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1872) 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy (1874) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1893)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka I. (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád Albrechtův III. třídy (Sasko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů Řád Takova III. třídy (Srbsko)
Rodina V roce 1879 se ve Vídni oženil s hraběnkou Gabrielou Herbersteinovou (1851–1923), dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové (1822–1895), jedné z dědiček majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 375–376 dostupné online Gabriela byla později dámou Řádu hvězdového kříže a čestnou dámou bavorského Tereziánského řádu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 375 dostupné onlineMěli spolu tři dcery, nejstarší Gabriela (1880–1966) se provdala za hraběte Eduarda Kielmansegga, který byl synovcem rakouského ministerského předsedy Ericha Kielmansegga. Druhorozená dcera Marie Terezie (1881–1966) byla dámou Ústavu šlechtičen v Brně. Jediný syn Josef Adolf (1886) zemřel krátce po narození.ČAPKOVÁ, Nikola: Pohřební oznámení v rodinném archivu Dietrichsteinů (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2018; s. 161–162 dostupné online
Nikolausův švagr hrabě Ladislaus Hoyos (1834–1901) byl též diplomatem a mimo jiné velvyslancem ve Francii. Přes svého dalšího švagra Huga Kálnokyho byl též spřízněn s dlouholetým rakousko-uherským ministrem zahraničí Gustavem Kálnokym.Rodokmen Kálnokyů dostupné online
Odkazy Reference
Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 698–699 ISBN 978-3-205-20493-0 KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Externí odkazy
Rodokmen rodu Wrede dostupné online
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu Františka I. Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 26. prosince Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 1. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí v Gmundenu Kategorie:Muži