Lagerpetidae je čeleď vývojově primitivních zástupců kladu Avemetatarsalia.João Lucas da Silva, Felipe Lima Pinheiro, Mateus Anilson Costa Santos & Maurício Garcia (2023). DE GALHO EM GALHO — LAGERPETIDAE & A ORIGEM DOS PTEROSSAUROS. Paleontologia Em Destaque - Boletim Informativo Da Sociedade Brasileira de Paleontologia. 37 (77): 70-85. doi: https://doi.org/10.4072/paleodest.2022.37.77.04 Původně byli považováni za blízké příbuzné dinosaurů a byli s nimi řazeni do společného kladu Dinosauromorpha.Garcia, M. S.; et al. (2024). A new sympatric occurrence of lagerpetids (Pan-Aves, Pterosauromorpha) in the Upper Triassic of southern Brazil. Journal of South American Earth Sciences. 104897. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2024.104897 Nové objevy z roku 2020 však ukazují, že se jednalo spíše o příbuzné (a pravděpodobně i přímé předky) ptakoještěrů.https://www.nature.com/articles/s41586-020-3011-4 Společně s nimi jsou tak řazeni do kladu Pterosauromorpha.Kammerer, Christian F.; Nesbitt, Sterling J.; Flynn, John J.; Ranivoharimanana, Lovasoa; Wyss, André R. (2020). A tiny ornithodiran archosaur from the Triassic of Madagascar and the role of miniaturization in dinosaur and pterosaur ancestry. Proceedings of the National Academy of Sciences. 117 (30): 17932–17936. doi: 10.1073/pnas.1916631117Rodrigo T. Müller (2022). The closest evolutionary relatives of pterosaurs: what the morphospace occupation of different skeletal regions tell us about lagerpetids . The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24904 Oproti ptakoještěrům mohli Lagerpetidae tolerovat širší škálu podmínek včetně suchých teplých stanovišť.
Význam a popis náhled|vlevo|Stavba těla rodu Ixalerpeton. Tito obvykle drobní dravci měřili na délku pravděpodobně kolem 70 cm a vážili asi 0,5 kg, dosahoval přibližně velikosti dospělé slepice.Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . Největší zástupci měli stehenní kost dlouhou až 22 cm, mohli tedy dosahovat délky přes 2 metry. Beyl, Alexander; Nesbitt, Sterling; Stocker, Michelle R. (2020). "An Otischalkian dinosauromorph assemblage from the Los Esteros Member (Santa Rosa Formation) of New Mexico and its implications for biochronology and lagerpetid body size". Journal of Vertebrate Paleontology. 0: e1765788. doi: 10.1080/02724634.2020.1765788 Mohli se pohybovat jak na zadních končetinách, tak po všech čtyřech.
Zařazení Typový druh Lagerpeton chanarensis byl popsán americkým paleontologem Alfredem Sherwoodem Romerem v roce 1971. Fylogenetická analýza kladu Lagerpetidae byla publikována v roce 2018.Rodrigo Temp Müller, Max Cardoso Langer & Sérgio Dias-Da-Silva (2018). Ingroup relationships of Lagerpetidae (Avemetatarsalia: Dinosauromorpha): a further phylogenetic investigation on the understanding of dinosaur relatives. Zootaxa 4392(1): 149–158. doi: http://dx.doi.org/10.11646/zootaxa.4392.1.7 Dále do této čeledi spadají rody Dromomeron, Ixalerpeton a Kongonaphon. Vzdálenějšími příbuznými byly rody Lagosuchus a Marasuchus (nejedná-li se o jeden jediný taxon).
Historicky významným druhem je Scleromochlus taylori, formálně popsaný již roku 1907 z pozdního triasu (stáří asi 235 až 205 milionů let) Skotska. Podle současných poznatků se jedná o bazálního zástupce pterosauromorfů právě v rámci čeledi Lagerpetidae.Foffa, D.; et al. (2023). The osteology of the Late Triassic reptile Scleromochlus taylori from μCT data. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25335
Odkazy
Reference
Literatura Romer, A. S. (1971). "The Chanares (Argentina) Triassic reptile fauna. X. Two new but incompletely known long-limbed pseudosuchians". Breviora. 378: 1–10. Sereno, P. C.; Arcucci, A. B. (1994). "Dinosaurian precursors from the Middle Triassic of Argentina: Lagerpeton chanarensis". Journal of Vertebrate Paleontology. 13: 385–399. doi:10.1080/02724634.1994.10011522. Nesbitt, S. J.; Irmis, R. B.; Parker, W. G.; Smith, N. D.; Turner, A. H.; Rowe, T. (2009). "Hindlimb osteology and distribution of basal dinosauromorphs from the Late Triassic of North America". Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (2): 498–516. doi:10.1671/39. 29. 0218 Jordi Alexis Garcia Marsà, Federico L. Agnolín, and Fernando E. Novas (2020). Comparative bone microstructure of three archosauromorphs from the Carnian, Late Triassic Chañares Formation of Argentina. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00644.2019 Rodrigo T. Müller, Martín D. Ezcurra, Mauricio S. Garcia, Federico L. Agnolín, Michelle R. Stocker, Fernando E. Novas, Marina B. Soares, Alexander W. A. Kellner & Sterling J. Nesbitt (2023). New reptile shows dinosaurs and pterosaurs evolved among diverse precursors. Nature. 620 (7974): 589–594. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-023-06359-z
Externí odkazy
Profil taxonu na databázi Fossilworks
Kategorie:Archosauři Kategorie:Vyhynulí plazi Kategorie:Organismy žijící v triasu Kategorie:Dinosauriformes