Staroměstský hřbitov je částečně zaniklý hřbitov u kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa v Českých Budějovicích v oblasti bývalého Starého Města. Jeho vznik se datuje do první čtvrtiny 13. století. Poslední pohřeb proběhl v roce 1889. V 60. letech 20. století při výstavbě panelového sídliště byla novější část hřbitova změněna na park a starší kolem kostela ponechána, avšak bez údržby. K větší opravě došlo až počátkem 21. století.
Historie
Jednalo se o nejstarší budějovický hřbitov, založený spolu s kostelem ve 13. století. Původně sloužil pro obyvatele předměstí, vojáky a okolní vsi. Po roce 1784, kdy zanikl hřbitov u katedrály, se Staroměstský hřbitov opět stal závazným i pro obyvatele Budějovic. Původní hřbitov byl několikrát zvětšen, zejména v letech 1686, 1742 a 1838. V 70. letech 19. století se opět začalo jednat s majiteli okolních pozemků o zvětšení hřbitova, nakonec však došlo pouze ke zbourání bývalé školy. V roce 1885 bylo konečně rozhodnuto o vybudování nového hřbitova. Jako poslední zde byl pohřben učitel Stanislav Illichmann 23. dubna 1889, ve stejný den se konal i první pohřeb na novém hřbitově. Hřbitov byl i nadále udržován a staral se o něj bývalý hrobník.
Začátkem 20. století město rozhodlo, že bude hřbitov zcela zrušen, proti čemuž protestoval klub Za staré Budějovice v čele s A. Trägerem, který navrhoval přeměnu hřbitova na park. Ke zrušení tedy zatím nedošlo. Hřbitov měl ještě několik desítek let svého hlídače, který bydlel v domku přímo na hřbitově. K zániku došlo až při přeměně Starého Města v panelové sídliště v 60. letech. Byla zachována pouze nejstarší část hřbitova, mladší část byla přeměněna v park. Hřbitov však nebyl nadále udržován a pustl. K obnově došlo až na přelomu století, kdy byly na zdi kostela i hřbitova osazeny restaurované náhrobní desky některých významných občanů.
Současnost Areál hřbitova s kostelem je památkově chráněn. U východní zdi byla zachována řada klasicistních a pseudoslohových hrobek. Mezi zajímavosti patří i kříž zarostlý do stromu. V bývalém domku hrobníka je skautská klubovna.
Významné osobnosti zde pohřbené Řazení podle data úmrtí
Jan Prokop Schaaffgotsche (1748–1813), první českobudějovický biskup František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750–1815), zasedal v městské radě, v letech 1788–1815 byl purkmistrem, pocházel z významné českobudějovické patricijské rodiny Ferdinand baron von Haering (1732–1822), vysoký důstojník rakouské armády, do roku 1809 byl velitelem 4. dělostřeleckého pluku, nositel vojenského řádu Marie Terezie Matthäus Wenzel Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, českobudějovický městský úředník a zakladatel budějovické nemocnice Thadeus Lanna (1773–1828), otec Vojtěcha Lanny, podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě Franz Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu (1753–1841), patřily mu Remlovy Dvory, panství a zámek v Poříčí a zřícenina středověkého hradu Maškovce. V rodinné hrobce je pohřbena i jeho druhá manželka Josefina, dcera českobudějovického purkmistra Vinzenze Strandla Friedrich Claudi (1808–1842), bratr Eduarda Claudiho, českobudějovický lékař; jeho manželka Eleonora (1810–1842) a jejich syn Ludwig (1841–1842) Arnošt Konstantin Růžička (1761–1845), druhý českobudějovický biskup Josef Ondrej Lindauer (1784–1850), třetí českobudějovický biskup Josef Sandner (* asi 1803–1861), městský stavitel, ve zrušené části Felix Zdarssa (1807–1861), biskupský knihtiskař, knihkupec, redaktor a vydavatel listu Budweiser Wochenblatt Kajetán Matouš Bernert (1804–1862), též Cajetan Matthäus Bernert, kněz řádu piaristů a profesor teologie Johann Kogler (1822–1866), zasloužilý pedagogický pracovník, který ještě krátce před svou smrtí stál u počátku českobudějovického německého učitelského ústavu Ernst Franz Richter (1817–1870), magistrátní úředník, v revolučním roce 1848 začal vydávat první budějovické noviny František Josef Klavík (1798–1878), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu, ve zrušené části Vojtěch Mokrý (1803–1882), probošt v Českých Budějovicích, katolický publicista Jan Valerián Jirsík (1798–1883), čtvrtý českobudějovický biskup Eduard Claudi (1810–1884), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, ve zrušené části Hynek Zátka (1808–1886), český podnikatel z českobudějovického rodu Zátkových, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; jeho manželka Terezie (1819Datum narození 1849 uvedené v citovaném zdroji není s ohledem na datum svatby 1843 možné; podle ostatních zdrojů (např.) se narodila 1819 a jde tedy o tiskovou chybu–1878) Anton Ferus (19. července 1840Matrika narozených 1839-1847, Železná Ruda, kniha 16 – 31. března 1887Matrika zemřelých 1885–1892, České Budějovice (sv. Mikuláš), kniha 104), špeditér a obchodník, zakladatel firmy Stanislav Illichmann (12. listopadu 1850Matrika narozených 1813–1856, Lišov, kniha 7 – 21. duben 1889Matrika zemřelých 1885–1892, České Budějovice, kniha 104), učitel německé obecné školy; poslední pohřbený na tomto hřbitově
Odkazy Literatura
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hřbitovy v Českých Budějovicích Kategorie:České Budějovice 3 Kategorie:Kulturní památky v Českých Budějovicích