U 48 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 22. dubna 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Schultze.
Konstrukce Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 48 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 48 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.
U 48 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).
Ve výzbroji U 48 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.
Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.
Historie služby Ponorka U 48 byla objednána 21. listopadu 1936 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 583. Výroba byla zahájena 10. března 1937 a na vodu byla spuštěna 8. března 1938. Do služby byla zařazena 22. dubna 1939.
V období od 2. listopadu 1938 do 31. srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka .
V období 19. srpna 1939 až 1. září 1941 ponorka U 48 vyplula na dvanáct bojových plaveb při nich potopila padesát dva lodí o celkové tonáži 307 935 BRT, z toho dělovou šalupu – HMS Dundee (1060 BRT) a poškodila tři lodě o celkové tonáži 20 480 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 22. června 1941 stažena ze služby.
První bojová plavba Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 48 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se zpět do Kielu 17. září 1939. Během třiceti denní bojové plavby v severní části Atlantském oceánu jihozápadně od Irska a skály Rockall potopila tři lodě o celkové tonáži 14 777 BRT.
Dva dny poté, co Británie a Francie vyhlásily Německu válku, potopila první loď SS Royal Sceptre o tonáži 4853 BRT. Na obchodní loď zaútočila palubním dělem. Posádka opustila loď na záchranných člunech. Následně zadržela ponorka U-48 obchodní loď SS Browning. Posádce, která opustila loď v záchranných člunech, Kptlt. Herbert Schultze nařídil vrátit se zpět na loď a vyzvednout posádku z lodi SS Royal Sceptre. Protože SS Browning byl na cestě do Brazílie, nebylo hned možné zjistit, zda se posádky zachránily. Winston Churchill, v té době první lord admirality, předpokládal nejhorší, že posádka a šedesát cestujících bylo ztraceno. Prohlásil, že potopení je odporný akt bestiálního pirátství na volném moři +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj5. září 1939Royal SceptreVB4 853potopena8. září 1939WinkleighVB5 055potopena11. září 1939FirbyVB4 869potopena
Druhá bojová plavba Dne 4. října 1939 U 48 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 25. října 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě potopila pět lodí o tonáži 37 153 BRT. Ponorka U 48 dne 14. října zaútočila na britský parník Rockpool z palubních zbraní. Parník opětoval palbu a ponorka se stáhla a ponořila. Po opětovném vynoření se znovu pokusila potopit parník, ale zasáhl spojenecký torpédoborec a U 48 se znovu ponořila a opustila oblast boje. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj12. října 1939Emile MiguetFrancie14 115KJ-2potopena13. října 1939HeronspoolVB5 202OB-17potopena13. října 1939LouisianeFrancie6 903OB-3potopena14. října 1939SneatonVB3 677potopena17. října 1939Clan ChisholmVB7 256HG-3potopena
Třetí bojová plavba U 48 vyplula z Kielu 20. listopadu 1939 a vrátila se 20. prosince 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu, u Orknejí a západně od Lamanšského průlivu. Během této bojové operace byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 25 638 BRT. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj26. listopad 1939Gustaf E. ReuterŠvédsko6 336potopena8. prosince 1939BrandonVB6 668OB-48potopena9. prosince 1939San AlbertoVB7 397OB-48poškozena U 48, potopena HMS Mackay15. prosinec 1939GermaineŘecko5217potopena
Čtvrtá bojová plavba U 48 vyplula z Kielu 24. ledna 1940 a vrátila se 26. února 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku. V prostoru St. Abb's Head položila mnoho min, ale bez účinku. Během této dvaceti osmi denní plavby byly potopeny čtyři lodě s celkovým výtlakem 31 526 BRT. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj10. února 1940BurgerdijkNizozemsko6 853potopena14. února 1940Sultan StarVB12 30615. února 1940Den HaagNizozemsko8 97117. února 1940WiljaFinsko3 396
Pátá bojová plavba Dne 3. dubna 1940 vyplula z Kielu a vrátila se 20. dubna 1940 do Kielu. Během 18 denní plavby podél norského pobřeží v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Dne 13. dubna byla ponorka atakována hlubinnými náložemi HMS Waspite, ale podařilo se ji uniknout s menším poškozením.
Šestá bojová plavba Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 26. května 1940 z přístavu Kiel pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se zpět 29. června 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku, západně od Biskajského zálivu a u mysu Finisterre, kde se formovaly vlčí smečky k zachycení konvoje a RMS Qeen Mary, která převážela 25 000 australských vojáků do Británie. Předčasným útokem na lodě v okolí ponorky na sebe upozornily a konvoj změnil směr plavby a vyhnul se vlčí smečce. Dne 19. června byl napaden konvoj HG-34 a U 48 potopila tři lodě. Z rozptýleného konvoje HX-49 potopila jednu loď. K doplnění byla využívána nová tankovací základna v norském Tronheimu.
Během této 35 denní plavby bylo v potopeno sedm lodí o celkové tonáži 31 533 BRT a jedna loď (5782 BRT) byla poškozena. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj5. června 1940StancorVB798potopena7. června 1940Frances MasseyVB4 212potopena7. června 1940ErosVB8 782poškozen11. června 1940Violando N. GoulandrisŘecko4 223potopena19. června 1940TudorNorsko6 607HG-34Fpotopena19. června 1940Baron LoudounVB3 164HG-34Fpotopena19. června 1940British MonarchVB5 661HG-34Fpotopena20. června 1940MoordrechtNizozemsko7 493HX-49potopena
Sedmá bojová plavba Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 7. srpna 1940 z Kielu pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se 28. srpna 1940 na francouzskou ponorkovou základnu Lorien
Operační prostor 22 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Severním průlivu. V časných ranních hodinách 25. srpna 1940 U 48 poté co zaútočila na dvě lodi z konvoje HX-65A byla atakována HMS Godieta hlubinnými náložemi. Ponorka se úspěšně vyhnula útoku a bez újmy unikla.
Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 29 161 BRT +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj16. srpna 1940HedrunŠvédsko2 325OB-197potopena19. srpna 1940Ville de GandBelgie7 590potopena24. srpna 1940La BreaVB6 665HX-65potopena25. srpna 1940AthelcrestVB6 825HX-65Apotopena25. srpna 1940Empire MerlinVB5 763HX-65Apotopena
Osmá bojová plavba Na osmou bojovou plavbu vyplula U 48 dne 8. září 1940 z ponorkové základny v Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 25. září 1940 zpět do Lorien.
Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, západně od Hebrid a Severního průlivu. Ponorka napadla 15. září 1940 konvoj SC-3 se 47 loďmi, kterou chránil jediný torpédoborec HMS Dundee. Během osmé bojové plavby U 48 potopila HMS Dundee, šest lodí o celkové tonáži 33 358 BRT a poškodila dvě lodě o celkové tonáži 6 916 BRT.
Svět šokovala zpráva potopením lodi City of Benares 18. září 1940, která také evakuovala 90 děti z Liverpoolu do Québecku a Montrealu. Z 406 pasažérů a členů posádky bylo zachráněno 158 osob, z toho pouze 13 dětí. Touto tragickou událostí byl ukončen program evakuace dětí do zahraničí. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj15. září 1940HMS DundeeVB1 060SC-3potopena15. září 1940AlexandrosŘecko3 058SC-3potopena15. září 1940KenordocVB1 780CS-3poškozena, potopena U 9915. září 1940Empire VolunteerVB5 319SC-3potopena18. září 1940City of BenaresVB11 081OB-213potopena18. září 1940MarinaVB5 088OB-213potopena18. září 1940MagdalenaVB3 118SC-3potopena21. září 1940BlairangusVB4 409HX-72potopena21. září 1940BroomparkVB5 136HX-72poškozena
Devátá bojová plavba Na devátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 5. října 1940 z ponorkové základny Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 27. října 1940 do Kielu.
Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, v oblasti Severního průlivu a skaliska Rockall. Během této bojové plavby bylo potopeno sedm lodí o celkové tonáži 43 106 BRT. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj11. října 1940BrandangerNorsko4 624HX-77potopena11. října 1940Port GisborneVB1 996HX-77potopena12. října 1940DavangerNorsko7 102HX-77potopena17. října 1940ScoresbyVB3 843SC-7potopena17. října 1940LanguedocVB9 512SC-7potopena18. října 1940SandsendVB3 612OB-22potopena20. října 1940ShirakVB6 023HX-79poškozena U 47 a potopena U 48
Desátá bojová plavba Na desátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 20. ledna 1941 z Kielu pod velením Kptlt. Herberta Schultze a 27. února 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire.
Operační prostor byl v severního Atlantského oceánu, v oblasti západně od Severního průlivu a Irska. Během plavby byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 8640 BRT. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj01. února 1941Nicolas AngelosŘecko4 351OB-279potopena24. února 1941Nailsea LassVB4 289SLS-64potopena
Jedenáctá bojová plavba Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 17. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila zpět 8. dubna 1941 na stejnou základnu.
Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 22 989 BRT.
Dne 22. března 1941 byla U 48 napadena hloubkovými náložemi a lehce poškozena.
Dne 29. března 1941 při nočním útoku na konvoj HX-115 na ponorku vystřelilo několik obchodních lodí a britský parník Oakworth se pokusil najet na ponorku, které se podařilo uniknout bez poškození i před útokem posil, které dorazily ráno.
Při útoku 29. března 1941 byla) poškozena loď Hylton (5 197 BRT. Její posádka se zachránila na jediném záchranném člunu, byla objevena a vyzvednuta korvetou HMS Dianella. Vrak byl potopen dělostřeleckou palbou HMS Venomous.
Dne 2. dubna 1941 byla ponorka poškozena výbuchem potápějící se lodi Beaverdale a byla nucena se vrátit na ponorkovou základnu. +Seznam potopených lodídatumjménopříslušnosttonáž [BRT]konvojzdroj29. března 1941HyltonVB5 197HX-115potopena29. března 1941GermanicVB5,352HX-115potopena29. března 1941LimbourgBelgie2,483HX-115potopena2. dubna 1941BeaverdaleVB9,957potopena
Dvanáctá bojová plavba