Karel Ferdinand hrabě z Buol-Schauensteinu, (17. května 1797 VídeňPodle některých zdrojů se narodil v Řezně, kde byl jeho otec tehdy vyslancem u říšského sněmu – 28. října 1865 Vídeň), byl rakouský šlechtic, státník a diplomat. Od roku 1816 působil v diplomatických službách, později byl vyslancem v několika zemích, převážně v Německu. V letech 1848–1851 byl rakouským velvyslancem v Rusku a v letech 1851–1852 ve Velké Británii. V letech 1852–1859 byl rakouským ministerským předsedou (respektive předsedou ministerské konference) a ministrem zahraničí. Svou nepříliš vydařenou zahraniční politikou přivedl Rakousko do mezinárodní izolace, z funkcí odstoupil na jaře 1859 během války se Sardinií.
Životopis náhled|vlevo|Hrabě Karel Ferdinand z Buol-Schauensteinu (1854) Pocházel ze starobylé rakouské šlechty, narodil se ve Vídni jako jediný syn vlivného diplomata Johanna Rudolfa Buol-Schauensteina (1763–1834) a jeho manželky Alexandry, rozené hraběnky Lerchenfeldové (1769–1851).Rodina Johanna Rudolfa Buol-Schauensteina na webu geni.com dostupné onlineGenealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser; Gotha, 1837; s. 115–116 dostupné online. Karl od roku 1816 působil v diplomatických službách, začínal jaké atašé ve Florencii, další posty zastával v Hannoveru, Kasselu, Paříži, Londýně a Petrohradě. Do funkce zplnomocněného vyslance byl jmenován poprvé v roce 1830, kdy se stal vyslancem v Hesensku (1830–1837), následně byl vyslancem ve Württemberském království (1837–1844). Poté byl přeložen do Itálie, kde byl v letech 1844–1848 vyslancem v Sardinském království, do roku 1847 zároveň diplomatickým zástupcem pro Parmu. V listopadu 1848 byl jmenován velvyslancem v Petrohradě, kde úspěšně splnil úkol vyjednat ruskou vojenskou podporu při potlačení uherské revoluce v roce 1849. V této době se stal blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí prince Felixe ze Schwarzenbergu, kterého doprovázel na mezinárodní kongresy v Olomouci (1850) a Drážďanech (1851). V prosinci 1851 byl jmenován rakouským velvyslancem ve Velké Británii, kde však setrval jen čtyři měsíce.
náhled|vlevo|Erb rodu Buol-Schauensteinů Po náhlém úmrtí Felixe Schwarzenberga (5. dubna 1852) byl povolán do Vídně, aby převzal funkci rakuského ministra zahraničí,Československé dějiny v datech; Praha, 1987, s. 583 o týden později byl jmenován i předsedou rakouské vlády.Československé dějiny v datech; Praha, 1987, s. 585 Dominantní pozici ve vnitřní politice Rakouska si udržel ministr vnitra Alexander Bach, zatímco Buol-Schauenstein se nadále věnoval zahraničním záležitostem. Během krymské války zaujal smířlivý postoj a snažil se převzít úlohu zprostředkovatele mezi znepřátelenými mocnostmi. Díky tomu získal na domácí půdě dočasnou popularitu, ale nerozhodný postoj přivedl nakonec Rakousko do mezinárodní izolace a ke zhoršeným vztahům s Ruskem. Nepříznivá pozice Rakouska v postavení evropských velmocí se projevila v závěru krymské války na kongresu v Paříži (1856), kde byl rakouským zástupcem spolu s Alexandrem Hübnerem. V následujících letech se snažil o sblížení s francouzským císařem Napoleonem III., ale komplikované poměry v Itálii nakonec vedly k vyhlášení války se Sardinií. Rakousko zaslalo ultimátum do Turína koncem dubna 1859.Československé dějiny v datech, Praha, 1987, s. 300 Začátkem května se na stranu Sardinie diplomaticky i vojensky postavila Francie, v důsledku toho Buol-Schauenstein 17. května 1859 rezigoval na obě funkce ministerského předsedy i ministra zahraničí. Válku se Sardinií podporovanou Francií Rakousko prohrálo, což vedlo k významným vnitropolitickým změnám především v důsledku pádu Bachova absolutismu v létě 1859.
Karel Ferdinand z Buol-Schauensteinu žil od roku 1859 v soukromí a zemřel ve Vídni 28. října 1865 jako poslední mužský potomek rodu (ve vzdáleně příbuzné linii Buol-Berenberg žije rod dodnes). Byl mimo jiné c.k. tajným radou a komořím. Po otci vlastnil několik panství v Rakousku (Strassburg, Ehrenfels, Riedberg).
Tituly a ocenění Spolu s otcem užíval od dětství titul hraběte. V roce 1818 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1819; Vídeň, 1819; s. 83 dostupné online a jako vyslanec v Sardinii obdržel v roce 1844 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.dostupné online V Rakousku byl nositelem nejvyšších státních vyznamenání a vzhledem k dlouholeté diplomatické službě získal řadu ocenění také od zahraničních panovníků. Mimo jiné získal čestné občanství ve Vídni, Praze a Terstu a byl také čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání Karla Ferdinanda Buol-Schauensteina in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 136 dostupné online
Rakousko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Pia IX. s brilianty (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů rytíř Řádu černé orlice (Prusko) 60x60pixelů rytíř Řádu červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského s brilianty (Rusko) 60x60pixelů Řád bílého orla (Rusko) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád sv. Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů Řád svatého Januaria (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů Konstantinův řád svatého Jiří (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů rytíř Řádu slona (Dánsko) 60x60pixelů Řád Leopolda (Belgie) 60x60pixelů Řád nizozemského lva (Nizozemsko) 60x60pixelů Řád neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko) 60x60pixelů Řád růže (Brazílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů Řád routové koruny (Sasko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů Domácí řád věrnosti (Bádensko) 60x60pixelů Řád Ludvíkův (Hesensko)
Rodina V roce 1830 se oženil s německou princeznou Karolínou von Isenburg (1809–1861), která byla dámou Řádu hvězdového kříže, dámou bavorského Tereziina řádu a c. k. palácovou dámou.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1861; s. 147 dostupné online Manželé měli dvě dcery:Rodina Karla Ferdinanda Buol-Schauensteina na webu geni.com dostupné online
Josefína Karolína (1835–1916), manžel 1858 Otto Gustav hrabě von Blome (1829–1906), c.k. tajný rada, komoří, rakouský vyslanec v Bavorsku 1863–1866, doživotní člen rakouské panské sněmovny
Alexandrina Viktorie (1837–1901), manžel 1862 Koloman (Kálmán) hrabě Hunyady de Kéthely (1828–1901), c.k. generál kavalerie, tajný rada, komoří, dědičný člen uherské panské sněmovny, švagr srbského knížete Michala III. ObrenovićeRodokmen rodu Hunyadyů dostupné online
Karlovým švagrem byl ruský diplomat baron Peter Meyendorff (1796–1863), dlouholetý ruský velvyslanec v Prusku (1839–1850) a Rakousku (1850–1854).
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, 4. díl; Praha, 1891 (reprint 1997), s. 939, heslo Buol-Schauenstein ISBN 80-7185-057-8 TARABA, Luboš: Krve po kolena. Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie; Praha, 2011, 320 stran; ISBN 978-80-7557-205-9 TARLE, J. V.: Krymská válka; Praha, 1951; 1. a 2. díl (599 a 704 stran)
Externí odkazy
Karl Ferdinand Buol-Schauenstein in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 dostupné online Karl Ferdinand Buol-Schauenstein in: Encyclopedia Britannica dostupné online
Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Ministerští předsedové Rakouského císařství Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští politici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti krymské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Pia IX. Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé Domácího řádu věrnosti Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu routové koruny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu růže Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Čestní občané hlavního města Prahy Kategorie:Narození 17. května Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v roce 1865 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži