Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku (, ; zkráceně HGB) je vzdělávací instituce založená v Lipsku v roce 1764, jež je jednou z nejstarších státních uměleckých vysokých škol v Německu. Přibližně 600 studentů zde v současnosti studuje ve čtyřech studijních programech malířství/grafiku, knižní umění/grafický design, fotografii a mediální umění. Kromě toho byl roku 2009 založen magisterský program „Kultury kurátorství“. Tento obor je ve své podobě v Německu jedinečný a spojuje uměleckou praxi s vědeckou reflexí. V roce 2014 škola oslavila 250 let svého trvání společně s Vysokou školou výtvarných umění v Drážďanech, která byla založena v témže roce. HGB je partnerskou školou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Historie náhled|Ludwig Nieper (1826–1906) náhled|Den otevřených dveří v HGB v roce 1956 Dne 6. února 1764 založil princ František Xaver Saský jako regent zastupující svého synovce, nezletilého kurfiřta Fridricha Augusta III. (1750–1827), malířskou akademii v Lipsku, kterou podřídil Umělecké akademii v Drážďanech. Jako zakládající ředitel byl jmenován malíř Adam Friedrich Oeser, jenž tuto funkci zastával 35 let až do své smrti v roce 1799. Tato akademie byla otevřena na podzim roku 1764 v lipském Amtshausu. V létě roku 1765 se však přestěhovala do západního křídla historického knížecího Pleißenburgu, který stál na místě dnešní Nové radnice. Od podzimu 1765 byl jedním z velmi snaživých Oeserových žáků kresby student práv Johann Wolfgang Goethe a oba, po této vzdělávací fázi, zůstali po celý život v kontaktu. Instituce byla později rozšířena a stala se Akademií kreslení, malířství a architektury. Kolem roku 1835 se nazývala Akademií výtvarných umění. Kromě ředitele zde působil jeden učitel architektury a dva učitelé pro volnou ruční kresbu. Vyučování tehdy bylo bezplatné. V roce 1863 bylo oddělení architektury zrušeno, zbývající oddělení byla roku 1871 reorganizována.
V následujících 30 letech proběhly pod vedením ředitele Ludwiga Niepera další radikální změny. Od roku 1876 se instituce nazývala Královská umělecká akademie a škola užitého umění. Roku 1893 založil Nieper oddělení fotografické reprodukce, což ovlivnilo pozdější zaměření akademie. Následně Nieper uzavřel oddělení architektonického umění a řemesel (1894) a oddělení sochařství (1896). Během této doby však byla zahájena výstavba nové budovy pro akademii určené ve Wächterstraße 11 v centru Lipska, kterou Vysoká škola grafiky a knižního umění využívá dodnes. Vzhledem k tomu, že Ludwig Nieper se v roce 1875 stal rovněž zakládajícím ředitelem Městské obchodní školy, nechal vedle stávající školní budovy postavit ve Wächterstraße 13 ještě jednu novou, kterou dnes využívá Vysoká škola techniky, ekonomie a kultury (HTWK). V roce 1900, na konci Nieperovy éry, byla lipská akademie přeměněna na Královskou akademii pro grafická umění a knižní průmysl. Tato škola byla roku 1905 první výtvarnou akademií, která přijímala ke studiu ženy; v roce 1913 již bylo mezi studujícími více žen než mužů. Po rozpadu Saského království a vzniku Svobodného státu Sasko byla škola přejmenována na Státní akademii grafických umění a knižního průmyslu. S nastolením nacionálně socialistické diktatury museli školu opustit profesoři Hugo Steiner-Prag a Willi Geiger a později rovněž dva další učitelé, kteří měli židovské manželky. V letním semestru 1938 zde studovalo 286 studentů. Díky tomu se akademie stala třetí největší uměleckou vysokou školou v Německé říši po Vídni (1005 studentů) a Berlíně (309 studentů). V roce 1940 byl založen Institut pro barevnou fotografii. Od roku 1942 až do konce druhé světové války byl ředitelem malíř a grafik Arno Drescher. Při bombardování Lipska v prosinci 1943 byla budova ze dvou třetin zničena. Výuka však přerušena nebyla.
Po válce byl americkými vojenskými silami dosazen úřadující ředitel Walter Tiemann, jenž se snažil navázat na předválečnou tradici akademie. Současně se na převzetí funkce připravoval Kurt Massloff podporovaný Sovětskou vojenskou správou. Dne 26. dubna 1947 byla v budově ve Wächterstraße 11 znovu otevřena obnovená akademie s novým zaměřením pod vedením Kurta Massloffa. Název Vysoká škola grafiky a knižního umění (HGB) byl zaveden roku 1950. Od roku 1951 zde jako profesor písma a typografie vyučoval Albert Kapr. V letech 1957–1959 zde studoval autor Maxipsa Fíka Jiří Šalamoun. Vzhledem ke stylu, jenž je v dějinách umění označován jako „Lipská škola“, získala tato instituce vynikající pověst v německém i mezinárodním měřítku, o níž se zasloužili umělci, jako byl Wolfgang Mattheuer, Bernhard Heisig, Werner Tübke, Arno Rink, Sighard Gille a další.
Saský vysokoškolský zákon ze dne 10. dubna 1992 potvrdil trvání Vysoké školy grafiky a knižního umění v Lipsku, zatímco jiné lipské vysoké školy byly po znovusjednocení Německa rozpuštěny nebo sloučeny. Mezi uměleckými kritiky na celém světě je tato instituce označována za jednu z nejvýznamnějších německých uměleckých škol. K tomuto statutu přispěla tzv. „Nová lipská škola“, která se prosadila zvláště v malířství. Jejím nejznámějším představitelem je malíř Neo Rauch, který je absolventem lipské školy a později tu jako profesor vedl speciální kurz malby.
Rektoři náhled|Písmo Sabon, které v roce 1967 navrhl Jan Tschichold 1763–1799 Adam Friedrich Oeser 1800–1812 Johann Friedrich August Tischbein 1814–1841 Veit Hanns Schnorr von Carolsfeld 1847–1871 Gustav Jäger 1872–1901 Ludwig Nieper 1901–1920 Max Seliger 1920–1941 Walter Tiemann 1940–1945 Arno Drescher 1947–1958 Kurt Massloff 1959–1961 Albert Kapr 1961–1964 Bernhard Heisig 1964–1966 Gerhard Kurt Müller 1966–1973 Albert Kapr 1973–1976 Werner Tübke 1976–1987 Bernhard Heisig 1987–1994 Arno Rink 1994–1997 Albrecht von Bodecker 1997–2000 Ruedi Baur 2000–2003 Klaus Werner 2003–2011 Joachim Brohm 2011–2016 Ana Dimke 2016–2017 Ralf F. Hartmann (úřadující rektor) od července 2017 Thomas Locher
Docenti a profesoři náhled|Výstava „Neo Rauch – Neue Rollen“ (Galerie Rudolfinum, 2007) 1774–1803: Johann Heinrich Wiese 1875–1896: Melchior zur Straßen 1875–1888: August Scheffers 1882–1894: Carl Werner 1883–1904: Carl Josef Alois Bourdet 1893–1919: Erhard Ludewig Winterstein 1895–1915: Albrecht Kurzwelly 1896–1924: Adolf Lehnert 1897: Max Klinger 1903–1940: Bruno Héroux 1903–1906: Friedrich Wilhelm Kleukens 1904: Otto Richard Bossert od roku 1906–?: Georg Belwe 1907–1917: Emanuel Goldberg 1907–1942: Alois Kolb 1907–1937: Paul Horst-Schulze 1907–1933: Hugo Steiner-Prag 1919–1923: Bruno Eyermann 1921–1953: Alfred Thiele 1922–1933: Hans Alexander Müller 1925–1945: Ignatz Wiemeler 1928–1933: Willi Geiger 1937– Rudolf Spemann 1946–1950: Max Schwimmer 1946–1958: Elisabeth Voigt 1946–1967: Egon Pruggmayer 1950–1965: Karl Krug 1952–1985: Walter Schiller 1954–1958: Johannes Lebek 1956–1974: Wolfgang Mattheuer 1957–1991: Gerd Thielemann 1961–1980: Heinz Föppel 1962–2001: Rolf Kuhrt 1963–1992: Klaus Liebich 1963–1989: Horst Thorau 1964–1976: Werner Tübke 1968–2000: Hildegard KorgerVerband der Grafik-Designer der DDR und Niedersächsisches Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten: P40. Plakate aus der DDR, Berlin 1990, s. 76, ISBN 978-3-8758-5184-7. (německy) 1970–2004: Joachim Jansong 1974–2008: Ulrich Hachulla 1975–1981: Harald Kirschner 1978–2005: Arno Rink 1978–2008: Helfried Strauß 1979–1983: Hartwig Ebersbach 1979–1998: Gert Wunderlich 1986–2006: Sighard Gille 1986–1992: Günter Thiele 1989–2014: Doris Ziegler 1991–1994: Arnd Schultheiß od roku 1993: Tina Bara od roku 1993: Joachim Brohm od roku 1993: Dieter Daniels 1993–2017: Astrid Klein 1993–2007: Timm Rautert 1993–2014: Christoph Türcke 1995–2004: Ruedi Baur od roku 1995: Helmut Mark od roku 1997: Alba D’Urbano 1997–2005: Volker Pfüller 1998–2006: Detlef Fiedler 1998–2006: Daniela Haufe od roku 1999: Beatrice von Bismarck 1999–2005: Andreas Brexendorff 1999–2005: Gudrun Petersdorff od roku 2001: Christin Lahr od roku 2001: Rayan Abdullah od roku 2002: Joachim Blank 2004–2010: Fritz Best od roku 2004: Fred Smeijers od roku 2004: Ingo Meller od roku 2005: Michael Mauracher 2005–2014: Neo Rauch od roku 2006: Markus Dreßen 2006–2012: Katrin Kunert 2006–2010: Yvonne Kuschel 2006–2018: Peter Piller od roku 2006: Annette Schröter 2007–2009: Christopher Muller od roku 2007: Thomas M. Müller 2007–2013: Günther Selichar od roku 2008: Torsten Hattenkerl 2008–2014: Oliver Klimpel od roku 2009: Annette Kisling od roku 2009: Heribert C. Ottersbach 2009–2014: Katrin von Maltzahn 2009–2015: Thomas Weski od roku 2010: Oliver Kossack od roku 2011: Stephan Müller od roku 2011: Heidi Specker od roku 2012: Jörg Ernert od roku 2012: Christoph Feist 2012–2014: Ruprecht von Kaufmann od roku 2013: Clemens von Wedemeyer od roku 2015: Maureen Mooren od roku 2015: Christian Weihrauch od roku 2015: Marc Rölli od roku 2016: Steven Black od roku 2016: Peggy Buth od roku 2016: Christoph Ruckhäberle od roku 2017: Michael Riedel od roku 2018: Ludovic Balland
Známí absolventi Carl Gustav Carus (1789–1869), lékař, malíř a přírodní filosof Jan Tschichold (1902–1974), kaligraf, typograf a autor; představitel tzv. Nové typografie Roger Rössing (1929–2006), německý fotograf, spisovatel a publicista Renate Rössingová (1929–2005), německá fotografka Evelyn Richter (1930–2021), německá fotografka Neo Rauch (* 1960), malíř a pozdější profesor malby
Čeští studenti a absolventi Jiří Šalamoun Naděžda Plíšková
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Umělecké školy Kategorie:Vysoké školy v Sasku
Kategorie:Kultura v Lipsku Kategorie:Školy založené roku 1764