Lachmovci (arabsky اللخميون) neboli Banú Lachm (arabsky بنو لخم), také Nasrovci, byl před-islámský arabský kmen, který založil království ve východní Arábii včetně území Dolní Mezopotámie (dnešního jižního Iráku) zahrnující oblast západního břehu Perského zálivu, které však stále oficiálně patřilo Sásánovské říši.Esat Ayyıldız, “Lahmîlerin Arap Edebiyatına Etkisi”, 2nd International Archeology, Art, History and Cultural Heritage Congress, ed. Kenan Beşaltı (Şanlıurfa: Iksad Yayınevi, 2022), 38-44. Lachmovci byli střídavě klientelistickým královstvím Sásánovské Persie a spojenci účastnící se římsko-perské války na perské straně proti východořímské, resp. Byzantské říši a jejím arabským spojencům Ghássánovcům, s nimiž měli pohraniční spory. To byla také jedna z příčin nebo spíš záminek k vedení války mezi oběma stranami. Lachmovci se proto jako spojenci a vazalové těšili perské podpory, ale i jako centrum asyrské církve Východu, které by mohlo konkurovat západní římské církvi.
V roce 602 ovšem sásánovský velkokrál Husrav II. podezíral lachmovského krále al-Nu'mana III. íbn al-Mundhira ze zrady, proto jej nechal popravit a království Lachmovců dal anektovat. Na uvolněný královský trůn byli dosazeni nastupujícím Hormizdem IV. (vládl 579–590) dva místodržící, jeden arabský do města al-Hírá a druhý perský, ale nové poměry v bývalém arabském království přetrvaly jen omezenou řadu let, když byla celá oblast roku 633 kompletně dobyta muslimskými Araby. O několik desetiletí později pak zanikla celá novoperská říše.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklé státy Asie