František Julius Lux (1702 Plzeň – 27. března 1764 Plzeň) byl západočeský malíř tvořící v rokokovém období. Jeho tvorba je dodnes dochovaná v památkových objektech (kostely, kláštery, zámky) převážně v západních Čechách a na zámku Konopiště.
Život O životě malíře se ví velmi málo informací, jelikož první záznam pochází až z doby Luxova života, kdy byl dne 19. 1. 1725 přijat jako Plzeňský měšťan. Luxův původ, místo a datum narození či předešlé působení není známo. Pavel Preiss dle Luxova jména usuzuje, že malíř byl nizozemského původu.
Dochované archivní prameny vypovídají, že se Lux oženil pravděpodobně roku 1727 a společně se svou manželkou (pokřtěnou) Žofií měl několik dětí. Od roku 1734 mu náležel velký dům v Plzni (č.p. 271). Záznam z roku 1756 z majektu farního kostela v Blovicích vypovídá o půjčce 100 zlatých, za které se zaručil svým celým tehdejším jměním. Detailní zápis poté pochází z doby jeho úmrtí dne 27. 3. 1764 v nedožitých 64 letech, kdy neměl velkého majetku. Lux svým majetkem stál spíše na nižší společenské úrovni tehdejších měšťanů a spíše se blížil městské chudině.
Umělecký život O Luxově uměleckém vyučení nebo předešlém působení nejsou známy žádné informace. Pravděpodobně byl žákem Jakuba Antonína Pinka.
Dílo náhled|Freska Putování řeholnic k Bohu v chotěšovském klášteře Luxovi náleží několik fresek vytvořených na Plzeňsku i v Plzni samotné. Velká část z nich se dochovala dodnes, některé již zanikly.
Fresky byly vytvořeny v zámecké kapli zámku Dolní Lukavice, v plzeňské radnici, na státním zámku v Manětíně, v kostele sv. Anny v klášteře dominikánek v Plzni, v kostele sv. Vojtěcha ve Vejprnicích.
Všechna Luxova díla jsou: Fresky v zámecké kapli sv. Jana Nepomuckého v Dolní Lukavici (1727) Oltářní obraz svatého Jana Křtitele v kostele Umučení svatého Jana Křtitele v Česticích (okolo roku 1730)Umělecké památky Čech 1 (A/J). Příprava vydání Emanuel Poche. Praha: Academia, 1977. Fresková výzdoba ambitu poutního areálu v Mariánské Týnici (1742–1745) Oltářní obraz sv. Havla v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou (1745) Fresková výzdoba stropu refektáře kláštera a kostela Narození Panny Marie v Chotěšově (1746) Fresková výzdoba kostela svatého Vojtěcha v Milavčích (koncem 1. pol. 18. stol., částečná přemalba v roce 1897) Fresky v refektáři kláštera augustiniánů v Domažlicích (1752) Fresková výzdoba kláštera v Chotěšově (1754–1756) Výzdoba poutního kostela sv. Kříže na Vrabině u Chotěšova, nezachováno Fresková výzdoba kostela Všech svatých ve Stříbře (1760–1766) Fresky (obnovené v letech 1865–1866), iluzivní malovaná architektura hlavního oltáře a nástěnná malba v kapli sv. Barbory v kostele Narození Panny Marie v Domažlicích (1756) Freska znázorňující Čtyři roční období v Lobkovickém sálu zámku Konopiště Freska znázorňující Pomonu v předsíni zrušené kaple ve věži zámku ve Štěnovicích Obraz sv. Rocha v kostele sv. Prokopa ve Štěnovicích Obraz sv. Jana Evangelisty při psaní evangelia v kostele sv. Bartoloměje v Odrách (1777)SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina (editoři) a kolektiv autorů, Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I. Academia Praha 2021, s. 29, obr. 27
Freska v Dolní Lukavici Freska vytvořená v Dolní Lukavici (1727) je malířovo první dílo. Jedná se o fresku umístěnou na plackové klenbě kaple sv. Jana Nepomuckého v jednom ze křídel ve zdejším zámku. V kapli na klenbě je umístěna iluzivní kupole s lucernou. Právě zde vznikl charakteristický doplněk na malbách (pásy se symetrickou ornamentikou), který poté Lux využíval ve svých dalších freskách.
Chotěšovský klášter Mezi lety 1734-1756 za opatů Dominika Peterky a Kryštofa Schmidla byla provedena velká barokní rekonstrukce klášterního areálu v Chotěšově. K této přestavbě taktéž náležela mezi lety 1734-1756 nová fresková výzdoba klášterního areálu. Některé z těchto fresek jsou dodnes zachovány.
První z nich je rozsáhlá freska v kapitulní síni oslavující Pannu Marii, která mimo jiné vyobrazuje i zakladatele tohoto kláštera. Další freska umístěná ve schodišťové hale znázorňuje Život Jákobův. Poslední dílo je rozděleno do 3 štukových zrcadel nese název Nanebevstoupení Krista, Boží oko a Nanebevzetí Panny Marie. Lze ho nalézt v bývalém refektáři.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura PREISS, Pavel. František Julius Lux: západočeský rokokový malíř. V Praze: Scriptorium, 2000 PREISS, Pavel. Západočeský rokokový freskař František Julius Lux. Umění, roč. 12, (1964), č. 2, s. 151-176, obr.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Malíři 18. století Kategorie:Narození v roce 1702 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v roce 1764 Kategorie:Úmrtí 27. března Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Muži