František Josef Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu ( Franz Josef Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 19. února 1788 Brusel – 22. srpna 1870 Obříství) byl rakouský šlechtic a diplomat, patřil ke knížecí větvi rodu Trauttmansdorffů.
Od mládí působil v diplomatických službách, po napoleonských válkách byl vyslancem v několika německých zemích, svou kariéru završil jako dlouholetý vyslanec v Prusku (1827–1849). Před odchodem do výslužby zakoupil s manželkou několik panství v Čechách (Obříství, Lipnice nad Sázavou), kde se poté trvale usadil. V diplomacii se uplatnili i mnozí příbuzní, vnuk hrabě Leopold Berchtold byl rakousko-uherským ministrem zahraničí.
Životopis vlevo|náhled|Zámek Obříství, sídlo Josefa z Trauttmansdorffu od roku 1847. Kresba Johanna Venuta z roku 1807. vlevo|náhled|Zámek Obříství, současný stav Pocházel ze šlechtického rodu Trauttmansdorffů,Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 s. 672 byl třetím synem knížete Ferdinanda z Trauttmansdorffu (1749–1827) a jeho manželky Marie Karolíny, rozené Colloredové (1752–1832). Narodil se v Bruselu, kde byl jeho otec tehdy místodržitelem. Josef díky otci od svých devatenácti let působil v diplomatických službách a již v závěru napoleonských válek získal svůj první post vyslance (v letech 1815–1818 byl rakouským vyslancem v Bádenském velkovévodství). V letech 1818–1820 byl vyslancem ve Württemberském království a poté v letech 1820–1827 vyslancem v Bavorsku. V rámci rakousko-pruských vztahů měl pak dlouholetou důležitou úlohu jako vyslanec v Prusku (1827–1849). Vyslanecký post v Berlíně opustil v revolučním roce 1849 a od té doby žil v soukromí. Byl c. k. tajným radou (1832), komořím (1810) a čestným rytířem Maltézského řádu, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.
Majetek Od roku 1847 byl majitelem velkostatku Obříství ve středních Čechách, místní zámek nechal upravit jako letní sídlo a také zde zemřel.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 337–338 Jeho manželka již předtím v roce 1842 koupila panství Lipnice nad Sázavou, pro které vzápětí dosáhla rozšíření městských privilegií.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998; s. 489–490 ISBN 80-85983-12-5 Jejich potomkům od roku 1863 patřil navíc velkostatek Koryčany na jižní Moravě.
Rodina V Praze se 16. října 1821 oženil s hraběnkou Josefou Károlyiovou (7. listopadu 1803 Vídeň – 9. května 1863 Vídeň), c. k. palácovou dámou, z vlivné uherské šlechtické rodiny Károlyiů, dcerou c. k. komořího hraběte Josefa Károlyiho a Alžběty Valdštejnové. Měli spolu čtyři děti. Syn Ferdinand (1825–1896) byl též diplomatem, později předsedou Panské sněmovny a nejvyšším císařským komořím. Dcera Josefína (1835–1894) byla manželkou hraběte Zikmunda Berchtolda z Uherčic. Jejich syn Leopold Berchtold (1863–1942) byl též diplomatem a v letech 1912–1915 rakousko-uherským ministrem zahraničí. Synovcem Josefovy manželky byl uherský šlechtic a rakousko-uherský diplomat hrabě Alois Károlyi (1825–1889), dlouholetý velvyslanec ve Velké Británii a v Německu.
Jeho starší bratr Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu (1780–1834) byl dědicem knížecího titulu a rozsáhlého majetku v Čechách (Horšovský Týn, Jičín), v letech 1812–1834 byl císařským nejvyšším štolbou.
Odkazy Reference
Externí odkazy Josef z Trauttmansdorffu na webu rakouského parlamentu Rodokmen Trauttmansdorffů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Josef Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v Obříství Kategorie:Muži