Rosalba Giovanna Carriera (7. října 1675 Benátky – 15. dubna 1757 Benátky) byla benátská rokoková malířka. Specializovala se na kresbu pastelem a na portrétní miniatury.
Život a dílo Pocházela z nižší střední třídy v Benátkách. Otec byl právník, matka známá krajkářka. Měla dvě sestry, jedna z nich, Giovanna, se jí později starala o domácnost. O vzdělání Rosalby Carrierové je jen málo informací. Začínala jako malířka miniatur na víčka tabatěrek, postupně si získala jméno jako portrétistka. Malovala portréty v rokokovém stylu a místo olejových barev používala pastely, kterými dosahovala měkký a přirozený tón malby. Skvěle zvládnutou technikou s perleťově třpytnými tóny a jemnými přechody zachycovala jemnou strukturu látek a zvýrazňovala rysy obličejů a složitých účesů. Od roku 1700 byla známou malířkou nejen v Itálii, ale i v cizině. Byla členkou malířských akademií v Římě a Bologni.
Portrétovala významné osobnosti jako meklenburského Kristiána Ludvíka II., Frederika IV. Dánského nebo Augusta Silného. V letech 1720–1721 pobývala v Paříži, kde byla hostem mecenáše Pierra Crozata. Portrétovala mladého Ludvíka XV. a Regenta Filipa II. Orleánského a další přední pařížskou aristokracii. Malovala Jeana–Antoina Watteaua a spustila módu pastelu ve Francii. Měla své příznivce v Benátkách, Londýně i v Drážďanech, kde na dvoře krále Augusta III. učila malovat jeho manželku. V roce 1723 pobývala v Modeně u rodu d’Este a roku 1730 u císařského dvora ve Vídni. Namalovala také několik autoportrétů, které realisticky zachycují její podobu. Jedním z nejznámějších je autoportrét, na kterém drží v ruce podobiznu sestry Giovanny.
Byla přijata za členku výtvarných akademií v Římě, Bologni a Paříži. Nebyla jen portrétní malířkou, tvořila také obrazy s biblickými, alegorickými a mytologickými náměty. Na alegoriích „Čtyři roční období“, „Čtyři živly“ a „Čtyři kontinenty“ jsou zobrazeny krásné, zpola oblečené ženy, které drží symboly, odkazující na význam díla.
Nikdy se neprovdala. Po smrti sestry Giovanny v roce 1738 upadla do depresí. Onemocněla šedým zákalem, postupně přišla o zrak a nemohla v práci pokračovat. Přežila celou svou rodinu a poslední roky života strávila v malém domku v benátské čtvrti Dorsoduro, kde zemřela ve věku 81 let.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Radka Denemarková: Máš mě za šílenou?
Kategorie:Benátští malíři Kategorie:Italské malířky Kategorie:Portrétisté Kategorie:Narození v roce 1675 Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí v roce 1757 Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v Benátkách Kategorie:Ženy