Ferdinand Vincenc Rudolf hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (Ferdinand Vinzenz Rudolf Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau) (8. září 1866, Dornau, Rakousko – 3. února 1916, Vídeň) byl český šlechtic, rakousko-uherský důstojník a dvořan. Po službě v armádě zastával funkce u dvora ve Vídni, nakonec byl císařským nejvyšším štolbou (1909–1916), získal Řád zlatého rouna (1915). Po rodičích vlastnil statky v Čechách a na Moravě (Horažďovice, Moravský Krumlov). V jeho potomstvu pokračuje knížecí větev rodu Kinských.
Životopis náhled|vlevo|Ferdinand Kinský v roce 1891 náhled|vlevo|Svatební portrét Ferdinanda Kinského a Aglaji, rozené Auerspergové (1892) náhled|vlevo|Ferdinand Kinský (fotografie z nekrologu v týdeníku Sport und Salon (5.2.1916, Vídeň) náhled|vlevo|Zámek Moravský Krumlov, majetek Ferdinanda Kinského v letech 1905–1916 Pocházel z knížecí linie českého šlechtického rodu Kinských, narodil se jako třetí a nejmladší syn knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského (1834–1904),Rodokmen knížecí linie Kinských dostupné online po matce Marii (1835–1905) byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra a generála prince Karla z Lichtenštejna.Rodokmen moravskokrumlovské sekundogenitury rodu Lichtenštejnů dostupné online Jako mladší syn knížete užíval titul hraběte a od mládí sloužil v armádě, v roce 1884 byl jmenován c. k. komořím. U vojska začínal jako kadet u 13. dragounského pluku v Brandýse nad Labem,Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1886; s. 577 dostupné online u tohoto regimentu byl povýšen na poručíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 582 dostupné online V roce 1890 byl povýšen na nadporučíkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 591 dostupné online a později sloužil u 6. dragounského pluku v Brně.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 618 dostupné online V roce 1897 získal hodnost rytmistraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 626 dostupné online Později byl důstojníkem císařské gardy rejtarů (Kaiserliche und Königliche Leibgarde-Reitereskadron)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 100 dostupné onlinenakonec dosáhl hodnosti podplukovníka. V roce 1907 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 245 dostupné online V letech 1909–1916 zastával u dvora funkci císařského nejvyššího štolby.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 17 dostupné online
Zemřel ve Vídni v roce 1916 ve věku 49 let, pohřben byl v rodové hrobce v Budenicích.Ferdinand Vincenc Kinský na webu findagrave dostupné onlinePohřebiště rodu Kinských na webu royaltyguide dostupné online
Řády a vyznamenání Během služby v armádě a u císařského dvora obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Ferdinanda Vincence Kinského in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 15 dostupné online V roce 1915 byl jako osmý a poslední z rodu Kinských jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1915) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů|bezrámu|velkokříž velkokříž Řádu Františka Josefa (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1906) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů rytíř Řádu sv. Stanislava (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů komandér Viktoriina řádu (Spojené království) 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda II. (Belgie) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. I. třídy (Černá Hora) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů Řád svatých Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů komandér Řádu Vasova (Švédsko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (Persie) 60x60pixelů komandér Řádu bílého slona (Siam)
Majetkové poměry a rodina náhled|vlevo|Rodina Ferdinanda Vincence Kinského (1906) Z rodového majetku převzal po otcově smrti velkostatek Horažďovice (1904),KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 135 ISBN 80-85983-14-1 po matce byl dědicem velkostatku Moravský Krumlov (1905).KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000; s. 148 ISBN 80-85983-16-8Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 165 V západních Čechách a na jižní Moravě spravoval majetek na rozloze přes 10 000 hektarů půdy, kvůli služebním závazkům se ale zdržoval převážně ve Vídni.
V roce 1892 se v Praze oženil s princeznou Aglajou Auerspergovou (1868–1919), c. k. palácovou dámou, dcerou bývalého rakouského předsedy vlády prince Adolfa Auersperga (1821–1885). Vzhledem k prestižnímu postavení obou snoubenců se jednalo o významnou společenskou událost s účastí řady významných osobností.Wiener Salonblatt 17.7.1892 dostupné online Z jejich manželství pocházelo sedm dětí. Nejstarší syn Oldřich zdědil po strýci Rudolfovi knížecí titul a statky v severních a východních Čechách, mladší synové se podělili o statky Horažďovice a Moravský Krumlov. Tři dcery se provdaly za potomky starých šlechtických rodů a významné velkostatkáře v Čechách (Buquoy, Valdštejn, Trauttmansdorff).
1. Oldřich (Ulrich) Ferdinand 10. kníže Kinský (15. srpna 1893, Choceň – 19. prosince 1938, Vídeň), c. k. nadporučík, rytíř Maltézského řádu, 1930 dědic knížecího titulu, majitel velkostatků Choceň, Heřmanův Městec, Zlonice, Česká Kamenice, I. manž. 1918 Katalin Széchenyi de Sárvár-Felsövidek (9. prosince 1893, Somogyvár – 25. dubna 1968, Milán), rozvedli se v roce 1930, II. manž. 1932 Matylda von dem Bussche-Haddenhausen (24. května 1900 – 11. března 1974) 2. Ernestina Antonie (7. června 1895, Loosdorf – 1969), manž. 1821 Wilderich Josef hrabě von Spee (15. prosince 1887, Düsseldorf – 5. dubna 1967, Duisburg), nadporučík německé armády 3. Marie Valerie (28. srpna 1896, Vídeň – 1963), manž. 1914 Karel Jiří hrabě Buquoy de Longueval (9. března 1885, Vídeň – 17. května 1952), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Nové Hrady, Rožmberk 4. Rudolf Antonín (13. června 1898, Vídeň – 1. července 1965, Grünau im Almtal), majitel velkostatku Moravský Krumlov, manž. 1925 Elisabeth Herring von Frankensdorf (19. listopadu 1900 – 27. dubna 1983, Salcburk) 5. Marie Johanna (23. února 1900, Vídeň – 19. ledna 1976, tamtéž), manž. 1920 Karel Arnošt hrabě z Valdštejna-Vartenberka (31. října 1897, Vídeň – 4. srpna 1985, tamtéž), majitel velkostatků Mnichovo Hradiště, Duchcov, Doksy, Šťáhlavy 6. Johanna (24. srpna 1902, Moravský Krumlov – 16. listopadu 1964, Vídeň), manž. 1921 Karel Josef kníže Trauttmansdorff-Weinsberg (10. března 1897, Kadaň – 3. června 1976, Vídeň), majitel velkostatku Horšovský Týn 7. Ferdinand Karel Bonaventura (30. ledna 1907, Vídeň – 3. června 1969, Sauerlach, Horní Bavorsko), inženýr, majitel velkostatku Horažďovice, manž. 1933 Jindřiška Karolína von Ledebur-Wicheln (19. prosince 1910, Křemýž – 29. června 2002, Sankt Ruprecht an der Raab, Štýrsko)
Ferdinandovými staršími bratry byli Karel Kinský (1858–1919) a Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930), kteří byli postupně nositeli knížecího titulu, oba zemřeli bezdětní. Jejich švagry byli mimo jiné císařský nejvyšší hofmistr kníže Alfred Montenuovo (1854–1927) nebo rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Otakar Černín (1872–1932).
Odkazy
Reference
Literatura POUZAR, Vlastimil: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 223–230 ISBN 978-80-85955-39-2
Související články Kinští
Externí odkazy Rodokmen knížecí větve Kinských na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Ferdinand Vincenc Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda II. Kategorie:Komandéři Řádu Vasova Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Narození 8. září Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození v Dolních Rakousích Kategorie:Úmrtí 3. února Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži