Karel Boromejský kníže Paar ( Karl Borromäus Fürst von Paar, Freiherr auf Hartberg und Krottenstein; 6. ledna 1806 Brzeg – 17. ledna 1881 Bechyně nebo Vídeň) byl český a rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. V roce 1819 zdědil titul knížete spolu s rozsáhlým majetkem v Čechách (Bechyně). Byl členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Bechyně, hlavní rodové sídlo v Čechách Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů,Ottův slovník naučný, 19. díl, Praha, 1902 (reprint 2000); s. 2 ISBN 80-7185-057-8 narodil se jako nejstarší ze čtyř synů c. k. generálmajora knížete Jana Karla Paara (1772–1819), matkou byla Marie Aloisie Guidobaldina, rozená hraběnka Cavrianiová (1783–1861). V mládí krátce působil v diplomatických službách, v letech 1827–1829 pobýval jako atašé v Římě. Po návratu převzal správu rodového majetku, byl jmenován c. k. komořím (1830), později se stal tajným radou (1861) a jako majitel fideikomisu získal v roce 1861 dědičné členství v panské sněmovně. V roce 1862 obdržel Řád zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 275 Užíval také čestný titul nejvyšší dvorský a generální dědičných zemí poštmistr, který byl již jen historickou připomínkou zásluh Paarů na rozvoji poštovnictví v habsburské monarchii v 16. a 17. století.Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach, Svazek 1; Vídeň, 1875; s. 352–353 dostupné online
náhled|vlevo|Zámek Hartberg, rodový majetek ve Štýrsku Knížecí titul a majetek v Čechách a Rakousku (Bechyně, Kardašova Řečice, Vysoké Veselí, Zdechovice, Hartberg, Stein) zdědil po otci v roce 1819, kdy mu bylo třináct let. Poručnickou správu po dobu jeho nezletilosti vedla matka, která se snažila o efektivní hospodaření (po jejím třetím křestním jméně Quidobaldina byla pojmenována hájovna Baldinka u Kardašovy Řečice). Těsně před předáním majetku knížeti Karlovi se Marii Quidobaldině podařilo rodové statky rozšířit – v roce 1825 koupila ve veřejné dražbě panství Opařany s hradem Dobronice. Jednalo se o rozprodej statků zrušeného jezuitského řádu, ze stejného fondu pak v roce 1826 přikoupila ještě statek Borovany. Karel Paar nechal po roce 1835 empírově přestavět vyhořelý zámek ve Vysokém Veselí,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 544 k tomuto velkostatku pak ještě v roce 1870 přikoupil Volanice. Správa východočeských panství byla původně umístěna na zámku Jeřice, který byl však v roce 1852 jako samostatný statek odprodán.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 179 Ve stejné době se Karel Paar snažil prodat zámky ve Vysokém Veselí a Hartbergu. Na druhou stranu doplňoval umělecké sbírky v Bechyni, kam v roce 1857 zakoupil rodové portréty z bývalého rodového sídla v Budišově (jednalo se o hodnotné obrazy Jana Kupeckého nebo Martina van Meytense).MŽYKOVÁ, Marie: Historické sbírky Paarů a zámek Bechyně in: Cour d'honneur č. 3. Hrady, zámky, paláce; Praha, 1999; s. 44 ISSN 1212-0987 Zemřel v Bechyni, kde je také pohřben v rodinné hrobce v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Rodina Ve Vídni se 30. července 1832 oženil s princeznou Idou Leopoldinou z Lichtenštejna (1811–1884), která se narodila v Lednici jako nejmladší dcera polního maršála a knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny z Fürstenberg-Weitry (1776–1848). Rok po sňatku obdržela Řád hvězdového kříže (1833), později byla též c. k. palácovou dámou. Z jejich manželství pocházelo dvanáct dětí, polovina z nich se narodila na zámku v Bechyni.
1. Guidobaldina Josefína (5. července 1833, Vídeň – 14. ledna 1904, tamtéž), dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma arcivévodkyně Žofie 2. Karel Jan Václav (7. července 1834, Bechyně – 21. dubna 1917, Vídeň), dědic knížecího titulu, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, manželka 1866 Leopoldina Pallavicini (7. října 1845, Vídeň – 26. října 1928, Kardašova Řečice) 3. Eleonora Ida Marie (1. srpna 1835, Bechyně – 16. března 1913, Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1856 Arnošt hrabě Hoyos-Sprinzenstein (18. června 1830, Vídeň – 21. srpna 1903, Neunkirchen), c. k. tajný rada, komoří, místopředseda rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna 4. Rudolf Jan (17. srpna 1836, Bechyně – 14. září 1873, Vídeň), c. k. komoří, rytmistr, I. manželka 1864 Antonie Meraviglia Crivelli (4. května 1840, Milán – 10. listopadu 1867, Vídeň), II. manželka 1872 Anna Marie von Stürgkh (1. února 1842, Štýrský Hradec – 15. října 1922, Vídeň) 5. Eduard (5. prosince 1837, Vídeň – 1. února 1919, tamtéž), c. k. generálplukovník, generální pobočník císaře Františka Josefa, rytíř Řádu zlatého rouna 6. Josefína (1. ledna 1839, Vídeň – 6. února 1916, tamtéž), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, I. manžel 1861 Ladislav hrabě von Falkenhayn (8. června 1833 – 2. února 1865), c. k. rytmistr, pobočník císaře Františka Josefa, II. manžel 1879 Jaromír hrabě Černín z Chudenic (13. března 1818, Vídeň – 26. listopadu 1908, Petrohrad), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna 7. Alois (19. listopadu 1840, Bechyně – 5. února 1909, Vídeň), c. k. generál jezdectva, komoří 8. Františka (10. května 1842, Vídeň – 4. února 1881, tamtéž), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1862 Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn (15. června 1840, Telč – 17. února 1902, Opatija), c. k. komoří, poslanec moravského zemského sněmu, doživotní člen rakouské panské sněmovny 9. Marie (8. září 1843, Bechyně – 26. ledna 1914, tamtéž) 10. Leontýna (5. listopadu 1844, Bechyně – 18. dubna 1912, Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1867 Osvald hrabě von Kielmansegg (17. července 1838, Hannover – 24. září 1896, Gmunden), c. k. polní podmaršál 11. Henrietta (21. února 1848 – 21. září 1848) 12. Žofie (12. května 1850 – 10. června 1874, Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1873 Karel Olivier hrabě Wallis z Karrighmainu (26. července 1837, Praha – 3. listopadu 1917, Kolešovice), c. k. komoří, rytmistr, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady
Jeho mladší bratr Alfred (1806–1885, narozený ve stejném roce, ale v prosinci) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c.k. polního podmaršála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 132 dostupné online Jako sběratel starých tisků přispěl k rozšíření rodové knihovny na zámku v Bechyni.MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Bechyně in: Cour d'honneur č. 3. Hrady, zámky, paláce; Praha, 1999; s. 52 ISSN 1212-0987Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online Z dalších bratrů vynikl Ludvík (1817–1893), který byl diplomatem a dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu.Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineJejich švagr hrabě František Serafín z Kuefsteinu (1794–1871) byl diplomatem a později místopředsedou panské sněmovny.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura KASÍK, Stanislav: Knížecí rod Paarů v Čechách in: Cour d'honneur č. 3. Hrady, zámky, paláce; Praha, 1999; s. 36–39 ISSN 1212-0987 POUZAR, Vlastimil: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 350–355 ISBN 978-80-85955-39-2
Související články Paarové
Externí odkazy Kníže Karel Paar na webu rakouského parlamentu Rodokmen Paarů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Knížata Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poštmistři Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 6. ledna Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození v Brzegu Kategorie:Úmrtí 17. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1881 Kategorie:Úmrtí v Bechyni Kategorie:Pohřbení v Bechyni Kategorie:Muži