Karel Ferdinand František hrabě z Kuefsteinu ( Karl Ferdinand Franz Graf von Kuefstein, Freiherr auf Greillenstein, 31. července 1838, Viehofen, Dolní Rakousy – 1. února 1925, Greillenstein, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský politik, diplomat a velkostatkář. Od mládí byl jako majitel velkostatků v Dolních Rakousích dědičným členem panské sněmovny, souběžně působil v diplomacii a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem ve Švýcarsku (1895–1902).Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online Proslul mimo jiné jako mecenáš umění a v roce 1918 získal Řád zlatého rouna.
Životopis náhled|vlevo|Karel Ferdinand von Kuefstein (Wiener Salonblatt, 1921) náhled|vlevo|Zámek Viehofen u St. Pöltenu (Dolní Rakousy), rodiště hraběte Karla Kuefsteina Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Kuefsteinů, narodil se jako starší syn diplomata Františka Serafína z Kuefsteinu (1794–1871), po matce Guidobaldině (1807–1874) byl potomkem rodu Paarů.
Studoval na akademii Theresianum a pak práva na univerzitě ve Vídni. Od roku 1860 působil v diplomatických službách, zastával nižší posty v Berlíně, Mnichově a Bruselu, v letech 1873–1881 byl velvyslaneckým radou v Paříži. Od roku 1881 byl s titulem vyslance a zplnomocněného ministra přidělen na ministerstvo zahraničí,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1883; Vídeň, 1882; díl I.; s. 1 dostupné online diplomatickou kariéru zakončil jako rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902). V této funkci byl vystaven tlaku v roce 1898, kdy byl viněn, že nedokázal zajistit bezpečnost císařovny Alžběty zavražděné v Ženevě, přestože ta cestovala vždy inkognito a odmítala policejní ochranu. Z diplomatických služeb odešel v roce 1902. V letech 1912–1925 byl předsedou Heraldické společnosti ve Vídni.
náhled|upright|Erb rodu Kuefsteinů
Tituly a ocenění Kuefsteinové patřili k tzv. mediatizované šlechtě a v roce 1829 jim byl přiznán nárok na oslovení Jeho Osvícenost (Seine Erlaucht) spojeným s privilegiem užívat knížecí plášť v erbu.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46 ISBN 80-86781-08-9 Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1860 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1865; s. 118 dostupné online a po otci se v roce 1871 stal dědičným členem rakouské panské sněmovny. V roce 1891 obdržel titul c. k. tajného rady.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1892; Vídeň, 1891; s. 184 dostupné online Během svého působení v diplomacii získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, mimo jiné byl čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání Karla Ferdinanda Kuefsteina in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1902; Vídeň, 1902; s. 42 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 242 dostupné online Nejvyššího ocenění dosáhl v roce 1918 jako rytíř Řádu zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online Do zániku monarchie zastával také dědičný úřad nejvyššího komořího nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1879) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1903) 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1918)
Zahraničí 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů důstojník Leopoldova řádu (Belgie)
Majetek a rodina Jeho majetkem byl velkostatek Greillenstein v Dolních Rakousích, k němuž patřilo přibližně 1000 hektarů půdy.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 118–119 dostupné online
V roce 1870 se v Paříži oženil s Marií Magdou Krügerovou (1842–1897).Karl Ferdinand Kuefstein na webu geni.com dostupné online Měli spolu tři dcery, rodový majetek přešel na potomstvo Karlova mladšího bratra Františka (1841–1918).Rodina Kuefsteinů koncem 19. století in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1890; Gotha, 1890; s. 141 dostupné online
Odkazy
Reference
Externí odkazy Karl Kuefstein in: Österreich Biographisches Lexikon Karl Kuefstein na webu rakouského parlamentu Rodokmen Kuefsteinů
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození 31. července Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození v Dolních Rakousích Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích Kategorie:Muži