Oldřich Zlámal, křtěný Oldřich (4. dubna 1879 Kokoryzáznam o narození a křtu Oldřicha Zlámala farnost Kokory – 24. března 1955 Cleveland) byl český katolický kněz a významná osobnost mezi krajany v USA. Zasazoval se o vznik samostatného Československa a měl značný podíl na sjednocení různých hledisek amerických katolických Čechů a Slováků.
Životopis
1879–1919 Oldřich Zlámal se narodil v Kokorách nedaleko Přerova v rodině krejčího Antonína Zlámala a jeho ženy Atonie rodem Řoutilové z Penčic.. Po gymnáziu v Olomouci a v Přerově studoval v Olomouci na teologické fakultě. Tu však musel opustit bez vysvěcení. Podle dobového tisku kvůli konfliktu s představenými semináře proto, že četl katolický měsíčník Nový život a byl v očích superiora a generálního vikáře „panslávem“, podle jeho vlastních vzpomínek bylo hlavním důvodem, že si objednal knihy z Florianova vydavatelství ve Staré Říši bez povolení superiora Aloise Demla a s tím související falešné obvinění z autorství potupného článku na A. Demla v časopise katolické moderny Bílý prapor. Zlámal udržoval s Josefem Floriánem po určitou dobu korespondenční kontakt a podpořil finančně vydávání edice „Dobré dílo.“ Ještě v padesátých letech Zlámal uchovával Florianovy dopisy.
Zlámal odešel do Spojených států ve skupině kněží a bohoslovců, které vyhledal vikář, pozdější světící biskup, Josef Koudelka pro české a slovenské katolíky v Clevelandu (Ohio), kde byl 3. 11. 1904 krátce po příjezdu vysvěcen na kněze. Jeho kněžské působení začalo ve slovenských osadách, na farnosti sv. Vendelín (St Wendelin) v Clevelandu a Lakewood (misie sv. Cyrila a Metoděje/Ss Cyril and Methodius parish, od r. 2010 Transfiguration parish)Glovna, P. M., Sr. History of SS. Cyril and Methodius Parish, Lakewood, Ohio, in: Diamond Jubilee 1903–1978 SS. Cyril and Methodius Church. s. 34–35http://lakewoodobserver.com/forum/viewtopic.php?t=8552 a od roku 1908 byl farářem na farnosti sv. Cyrila a Metoděje (v roce 2020 byla součástí Our Lady of Sorrows Parish)https://ourlady915.org/saints-cyril-and-methodius-church v Youngstownu (Ohio). Založil tam mimo jiné aktivity Youngstownské slovenské noviny, které vycházely do roku 1940.https://ohiohistorycentral.org/w/Youngstownsk%C3%A9_Slovensk%C3%A9_Noviny V roce 1915 se po smrti Štefana Furdeka stal správcem největší české farnosti v Clevelandu – Panny Marie Lurdské (Our Lady of Lourdes), kde zůstal do konce svého života. Pod Zlámalovým vedením byla rozšířena farní škola o devátou třídu, vybudována tělocvična, konvent, dům pro ředitele školy, http://oldbrooklynhistory.org/gallery/OBN/12FebOBN.pdf S. 8 založen dramatický spolek, zrušeny platby za školu atp. Vycházel tam čtrnáctideník Farník.http://librinostri.catholica.cz/download/HlavJSezKCa-r.pdf S. 19–20 a Zlámal: Povídka… S. 56
Před první světovou válkou cestoval dvakrát do Evropy: v roce 1909, kdy se účastnil i sjezdu katolických žurnalistů v Uherském Hradišti, a 1913, kdy navštívil Lurdy a byl také na polosoukromé audienci u papeže Pia X. v jeho letním sídle.
Po rakousko-uherské mobilizaci k válce proti Srbsku veřejně odmítl žádost rakouského konzula, aby uveřejnil ve svém listě výzvu k návratu do Evropy kvůli narukování do armády. V září 1914 se podílel na založení Cyrilometodějského pomocného fondu, jenž podporoval válkou postižené obyvatele staré vlasti. 15. listopadu 1916 se jako první katolický hodnostář vyslovil pro podporu odboje proti Rakousku-Uhersku. Patřil k nejaktivnějším členům Národního svazu českých katolíků, který byl založen 6. února 1917 v Chicagu. Svaz podpořil československou zahraniční osvobozovací akci a Masarykovu činnost v zahraničí. Svaz finančně přispěl Čs. národní radě v Paříži a podporoval Slav Press Bureau v New Yorku celkovou částkou asi 600 000 dolarů a po převratu věnoval milion franků a materiální pomoc.
10. března 1918 se podepsal Zlámal vedle např. Ludvíka Fishera, Alberta Mamateye, Zdeňka Fierlingera, Karla Perglera pod prohlášení právě založené Odbočky Československé národní rady v Americe, která sdružila Čechy a Slováky do společného boje za utvoření Československa a byla zástupcem pařížské Československé národní rady ve Spojených státech a Kanadě. Stal se členem jejího dvacetihlavého výboru. (Tato Odbočka se v říjnu 1918 přejmenovala na Československý národní výbor a v září 1919 se vrátila ke jménu Československá národní rada americká (Czechoslovak National Council of America, ČNRA). ČNRA organizovala sbírky a zásilky materiálu a peněz do Československa. 30. května 1918 pronesl Zlámal na masovém setkání Čechů, Slováků a Rusínů s Masarykem v Pittsburghu závěrečnou řeč, ve které zdůraznil důležitost spolupráce všech ideologických a náboženských proudů. Po konferenci konané následujícího dne se podepsal jako zástupce svazu katolíků pod tzv. Pittsburskou dohodu.
Oldřich Zlámal byl spolu s Emanuelem A. Bouškou Národním svazem českých katolíků vyslán na první ze tří misí amerických katolíků do Československa, kde měli povzbudit místní obyvatelstvo ve víře a informovat je o podobě odluky církve od státu. Z USA vycestovali spolu s ředitelem Lawdale State Bank v Chicaguhttps://archive.org/details/czechsandslovak00capegoog/page/n15/mode/2up?q=Hajicek S. 11 F.G. Hájíčkem, rovněž katolíkem, 26. února 1919. Cestovní pasy jim zajistila katolická organizace Kolumbovi rytíři, jíž byl Zlámal členem. Zastavili se v Paříži na mírové konferenci, kde jednali s Edvardem Benešem a Karlem Kramářem. V Paříži se Zlámalovi podařilo u Kolumbových rytířů zajistit dva vagony cigaret pro vojáky a legionáře ve Francii a v Československu. Ty byly i přes neochotu nekuřáka Fierlingera, který zajišťoval dopravu čs. armády zpět do vlasti, je přepravit do Prahy, nakonec odevzdány ve dvoraně Smíchovského pivovaru americkým dobrovolníkům-legionářům z 21. pluku. Jen z Clevelandu bylo v legiích 350 z celkového počtu 2500 amerických legionářů, v Praze jich byla v té době polovina.
Součástí mise byla také návštěva Vatikánu, který se připravoval na rozhovory s československými představiteli a chtěl být dobře informován o situaci. Poté, co odevzdali kardinálu Gasparrimu vyplněný dotazník s mnoha otázkami o situaci v Československu (Vatikán tížily nejvíce odluka církve od státu, abdikace pražského a olomouckého arcibiskupa, otázka reformních kněží, obsazení biskupských stolců), byli dne 19. března 1919 v 11 hodin přijati na sedmnáctiminutovou audienci u papeže Benedikta XV. Papež se zajímal o to, jak Masaryk a Beneš smýšleli o církevní otázce. Bouška a Zlámal předali papeži memorandum a požádali o potvrzení mise včetně požehnání, čehož se jim dostalo. Již z Říma poslali referát Národnímu svazu českých katolíků. Vrátili se zpět do Paříže, aby informovali Beneše o svých římských jednáních, a vydali se na cestu do Prahy, kam dorazili 31. března 1919. Na nádraží je očekával Jan Masaryk a o několik dní později je pozval na Hrad prezident na slavnostní oběd, kterého se také účastnili Jan Masaryk, Alice Masaryková a Štefan Osuský. Dostali průvodní list k městským a státním úřadům s žádostí, aby jim vycházely vstříc. Poté vyrazili na svou misi, která trvala půl roku a spočívala hlavně v přednáškách. Předávali informace o náboženské situaci v USA, o oddělení státu od církve, o účasti amerických Čechů v boji za svobodu Čechů a Slováků, o útlaku Slováků v Uhrách atd. Bouška a Zlámal si rozdělili pole působnosti: Bouška se orientoval na Čechy, Zlámal na Moravu a Slovensko, ale každý týden jezdil do Prahy, kde se seznamoval s vývojem poměrů. Vystupovali v amerických uniformách vojenského kaplana se znakem NCWC (National Catholic War Council).https://www.cleveland.com/resizer/CeE1yBz3NTIfFAnPSUipest8RZo=/1280x0/smart/advancelocal-adapter-image-uploads.s3.amazonaws.com/expo.advance.net/img/1950a534a2/width2048/fd8_zlamalcopy.jpeg Zlámal zahájil své turné v Olomouci v Národním domě za přítomnosti kanovníka Františka Světlíka a vládního komisaře (starosty) Richarda Fischera na velikonoční pondělí v dubnu 1919. Přednášel čtyřikrát až pětkrát týdně, většinou venku. Velký úspěch měla jeho přednáška v pražském Obecním domě, kdy se věnoval tematice českých a slovenských žen v Americe aktivně zapojených do pomoci čs. revoluci a vybízel české ženy k většímu zapojení do veřejného života. „Český národ se neobrodí, neobrodí-li se česká žena.“
Cestou zpět do Spojených států se zastavil Zlámal zase v Římě a byl přijat k hodinové audienci u papeže, aby podal zprávu o svých zkušenostech. Po návratu do USA uspořádal řadu přednášek o poměrech v Československé republice. Na cestě ho doprovázel jako osobní tajemník americký legionář Lada Krizek (Křížek),https://www.cleveland.com/news/erry-2018/10/8f23a715014176/celebration-of-czechoslovakia.html pozdější předseda Československé obce legionářské v Americe.https://books.google.cz/books?id=OJ5YAAAAMAAJ&pg=PA357&lpg=PA357&dq=reverend+Zlamal&source=bl&ots=Rm0r7L9jyb&sig=ACfU3U1TLjoAiffcC1m7bMmBwur4shJ5lA&hl=nl&sa=X&ved=2ahUKEwjAyuCy8aXuAhVGyKQKHRVaApQ4ChDoATAEegQIBxAC#v=onepage&q=reverend%20Zlamal&f=false str. 357 článek 2130 Vybírali také peníze a výsledný obnos 78.200 korun byl zaslán Čs. červenému kříži.
1920–1930 Na plenárním zasedání Československé národní rady v Americe v dubnu 1920 se stal Zlámal spolu s Karlem Bernreiterem a J. Pankuchem, kteří se s ním účastnili (prvního) sjezdu legionářů v Clevelandu, finančním správcem fondu, jenž ČNRA přislíbila vytvořit pro legionáře a všechny Čechy a Slováky, kteří vstoupili do americké nebo kanadské armády ještě před založením legií. Po léta stál v čele tohoto fondu, jezdil na sjezdy, na schůze, organizoval sbírky pro legionáře trpící hmotnou nouzí.http://ead.ohiolink.edu/xtf-ead/view?docId=ead/OCLWHi2508.xml;query=;brand=default a Zlámal: Povídka… S 120 Už v květnu 1921 vystoupil na II. sjezdu legionářů v Chicagu s proslovem, v němž nespokojeným legionářům přiznal "morální závazek čsl. Ameriky vůči legionářům i právo priority ve sbírkách“. Kvůli stížnostem legionářů, kteří se necítili novou republikou dostatečně oceněni, navštívil v roce 1925 v Praze E. Beneše. Při této návštěvě se snažil urovnat vztahy mezi Benešem a Karlem Perglerem, což mělo jen dočasný úspěch.
V roce 1923 zprostředkoval Zlámal přes arcibiskupa Stojana pozvání pátera Františka Jemelky k apoštolární misi do USA. Koncem roku 1925 byl za zásluhy o revoluční hnutí prezidentem ČSR vyznamenán jako první občan USA řádem, který mu byl předán v USA velvyslancem Fierlingrem. Dobové noviny mluvily o řádu revolučního kříže, jinde je uvedeno, že Zlámal byl vyznamenán Československou revoluční medailí.V té době existovala dvě legionářská vyznamenání: Československý válečný kříž a Československá revoluční medaile. Československý válečný kříž 1914–1918 mohl být udělen výjimečně i osobám, které přispěly vynikajícím způsobem k osvobození Československa v první světové válce a nepatřily do řad československých ani spojeneckých vojsk. Československá revoluční medaile byla udělovaná vojenským dobrovolníkům a účastníkům domácího odboje, čs. legionářům, čs. občanům i cizincům za vynikající vojenskou či politickou činnost ve prospěch vzniku Československé republiky. V polovině dvacátých let, kdy se jednota legionářů v ČSR začala štěpit na různé navzájem se napadající skupiny podle původu nebo politické orientace, sloužil Zlámal společně s ředitelem chicagské banky Hájíčkem Rudolfu Medkovi za příklad katolíků, kteří „bojovali poctivě za naši věc a mají pro náš boj za svobodu větší cenu, než lecjaký nesnášenlivý a „levičácký“ nevzdělanec, který nic […] pro naši věc neučinil a který je dnes chce snad i vylučovat z legionářského bratrstva.“https://core.ac.uk/download/pdf/144307102.pdf str. 118 a R. Medek Dva principy, in: Legie č. 23, 1.12.1926