vpravo|náhled|Detail radniční věže při pohledu z Masarykova náměstí vpravo|náhled|Obraz Svatého Floriána mezi okny v prvním patře radniční věže při pohledu z Masarykova náměstí vpravo|náhled|Pohled na Jílové u Prahy, rytina neznámého autora ze začátku 19. století, uprostřed rytiny zřetelná radniční věž vpravo|náhled|Jílové u Prahy na vedutě z roku 1821. Autor: Jan Antonín Venuto; (radnice s věží je zobrazena v pravé části) vpravo|náhled|Pohled na radnici z náměstí na dobové fotografii kolem roku 1908.

Radnice v Jílovém u Prahy je reprezentativní, architektonicky a urbanisticky významná a charakteristická městská účelová budova s dominantní věží, vhodně zakomponovaná do Masarykova náměstí, kde sídlí městský úřad. Dle datování věžního zdiva se jedná v jádře o gotickou stavbu z konce 14. století, která v průběhu staletí prošla v několika etapách stavebními úpravami. (Významná byla barokní přestavba provedená J. Klementem, jež se uskutečnila v letech 1723 až 1724 a pak i novější úpravy z roku 1888.) Architektonicky se jedná o památkově chráněný objekt; předmětem ochrany je areál zahrnující radnici (Jílové u Prahy čp. 1) s věží (tzv. „dům věže“); soudní budovu a vymezené pozemky.

Využití objektu Do konce 17. století sloužil objekt jako měšťanský dům, pak to byla radnice, v období od roku 1948 do 90. let 20. století pak sídlo MěNV, nyní (2021) tento objekt slouží pro potřeby městského úřadu Jílové u Prahy.

Historie

Jílové u Prahy disponovalo radnicí už v době, která spadá do období označovaném jako pozdní gotika. Radnice stála na místě domů č.p. 20 a č.p. 21. O renesanční radnici přišlo město (na dlouhou dobu) při požáru v roce 1636.

V době vrcholně středověké Prahy členové starého, mocného a bohatého patricijského pražského rodu (na Starém Městě) Velflovicové drželi ve svých rukou významné městské úřady. V průběhu 14. století se rozdělili do několika rodových větví a kromě vlivných funkcí a nemovitostí v Praze získali do vlastnictví také četné venkovské statky v blízkém okolí Prahy. A byli to právě Velflovicové, kdo ve 14. století založili věžovou tvrz na náměstí v Jílovém u Prahy, aby zde nejspíše mohla fungovat rychta.

Objekt v roce 1686 zakoupil (spolu s ostatními budovami bývalého Beníkovského panství) baron z Engelflussu. Vleklé spory nového vlastníka nemovitosti se zástupci města ukončil až odkup celého jeho majetku tehdejším primátorem města (pražským měšťanem) Ignácem Ferdinandem Schönpflugem (z Gamsenbergu).v A byl to právě on, kdo věž daroval obci za účelem vybudování radnice.

Nezastřešená věž v havarijním stavu byla urychleně opravena a v roce 1708 rozhodli jílovští radní o dostavbě horního patra, kde měla být zbudována radní síň. V roce 1712 usnesení podruhé zopakovali a v roce 1724 již byla radnice v novější podobě dokončena. (Z tohoto roku také pochází radniční průčelí.)

Dalších úprav se radnice dočkala v roce 1854, kdy byla k radniční věži přistavena vedlejší budova a v roce 1855 vězení.

Po sametové revoluci, počátkem 90. let dvacátého století, došlo (za finanční pomoci státu z Programu regenerace městských památkových zón) k rozsáhlé rekonstrukci celého radničního komplexu. Poslední část této obnovy (budova vězení) radnice byla skončena v roce 1997.

Popis Radnice v Jílovém u Prahy je zděná omítaná jednopatrová budova se dvěma křídly postavená na půdorysu písmene „L“ nacházející se na severozápadní straně Masarykova náměstí. Budova na své severní a jižní straně navazuje na průběžnou frontu ostatních domů nacházejících se na jílovském náměstí. Radnice je postavena ve svažitém terénu, jehož vliv (patrný hlavně v radniční části objektu) je eliminován zvýšeným přízemím a suterénem. V místě styku západního a jižního křídla (na severovýchodním nároží objektu) se nachází trojpatrová hranolová věž. Dům je rozdělen (co se týče funkce) na dvě části: „radniční“ a „soudní“. K „radniční“ části náleží jižní křídlo (s věží) vystavěné na hloubkové parcele. „Soudní“ křídlo (s průjezdem pro silnici a průchodem pro pěší) je obrácené směrem do náměstí.

Věž Věžní okna do náměstí Trojpatrová hranolová věž má dvě svislé okenní osy. Obdélná věžní okna směřující do náměstí jsou v každém patře jinak ozdobena: V přízemí věže je mezi oběma okny (rámovanými jen jednoduchými šambránami) osazen kamenný český erb ve své horní části zakončený písmenem „W“ a korunou. Věži opticky dominuje pár oken prvního patra. Zmíněná okna jsou v čelní fasádě věže největší. Jsou orámována kamennými profilovanými šambránami s parapetními římsami, výplněmi s vpadlými poli a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, trojúhelníkem proloženou profilovanou římsou. Mezi těmito výraznými věžními okny se nachází obdélníkové pole lemované štukovým rámem (profilem), který je na své horní straně završen obloukem. Uvnitř pole je malba Svatého Floriána. Okna druhého věžního patra mají kamenné pásové šambrány s lištami, parapetními římsami, štukovou čabrakou, ušima a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, segmentem proloženou profilovanou římsou. Okna nejvyššího (třetího) patra (orámovaná jen jednoduchými šambránami) těsně pod střechou věže jsou ozdobena kamennými pásovými šambránami s lištami, jsou vybavena parapetními římsami a na svém vrcholu pak doplněna výraznými klenáky. Mezi těmito okny 3. patra věže je osazen nápadný kulatý černý hodinový ciferník po obvodě opatřený výraznými zlacenými římskými ciframi.

Věžní hodiny Ciferníky hodin jsou „prokopírovány“ i do zbývajících tří stran hranolové věže. Ostatní fasády věže, které nesměřují na náměstí, jsou bez oken. Jediným jejich zdobným prvkem jsou rustikované lizény, které jsou mírně odsazeny od věžních nároží.

Střecha radniční věže Radniční věž je kryta mansardovou prejzovou střechou s okosenými nárožími, jež jsou rovněž kryty prejzy. Střecha radniční věže pokračuje ve svém středu plechovou vížkou (kruhového průřezu) s lucernou (zvonkem) a cibulovitou bání, makovicí a ozdobným křížkem. Povětrnostně namáhané části vížky jsou kryty mědí.

Věžní přístavba K radniční věži byla na její jižní straně „přistavena“ jednopatrová „věžní přístavba“. Ta disponuje jenom jednou okenní osou, je kryta prejzovou mansardovou střechou a její nároží je rovněž (obdobně jako celá radniční věž) ozdobeno lizény, respektive v omítce naznačeným nárožním bosováním.

Radniční křídlo Směrem do náměstí má fasáda radničního křídla tři svislé okenní osy. Další okenní osa, jež se přimyká k věžní přístavbě, má v přízemí namísto okna vstupní dveře s kulatou horní hranou. Zbylá trojice oken v přízemí radničního křídla je rovněž ve svých horních hranách kulatě zakončena. Okna v patře jsou oproti těm v přízemí stroze obdélná. Veškerá okna mají kamenné ostění a jsou orámována jednoduchými nevýraznými pásovými šambránami. Fasáda radničního křídla nese členicí, zdůrazňující a ozdobné prvky, jimiž jsou: kamenný sokl, suterén s pásovou rustikou, rustikované lizény odsazené od nároží, kordónová římsa mezi přízemím a patrem a korunní římsy. Křídlo je kryto sedlovou střechou.

Soudní křídlo Směrem do náměstí Fasáda soudního křídla má celkem osm pravidelně rozmístěných svislých okenních os. Dvě krajní osy přimykající se k radniční věži mají v přízemí místo oken silniční průjezd. Třetí svislá okenní osa (počítáno směrem od věže radnice) je v suterénním vysokém soklu „přerušena“ průchodem pro pěší. Jinak je fasáda soudního křídla objektu členěna nápadně vysokým soklem s kvádrovou rustikou, přízemí a patro horizontálně zdobí profilovaná kordónová římsa a v podstřeší křídla se pak nachází korunní římsa. Okna soudního křídla jsou ozdobena jednoduchými pásovými šambránami s lištami a mají úzké parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech osmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy. Směrem do dvora Fasáda soudního křídla směrem „do dvora“ má jen sedm svislých okenních os. Okna jsou částečně nepravidelně rozmístěna, v přízemí se nacházejí dva portálky s nadsvětlíky. Ty jsou přístupné po předloženém schodišti a rampě. Okna v prvním patře jsou opět vybavena jednoduchými pásovými šambránami s lištami, ale postrádají parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech sedmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy. Křídlo je kryto sedlovou střechou s mansardou.

Silniční průjezd Vysoký portál silničního průjezdu v soudním křídle objektu je ze strany k náměstí klenutý mírně lomeným lancetovým obloukem. Na opačné (dvorní) straně (vzdálené od náměstí) je portál silničního průjezdu sklenutý již jen prostým půlkruhovým obloukem.

Průchod pro pěší Paralelně s vozovkou vedoucí silničním průjezdem vede i osa průchodu určeného pro chodce, který je zakomponován ve vysokém soklu soudního křídla objektu. Z radniční strany i ze strany opačné (dvorní) je průchod pro pěší vybaven nižším obdélným portálkem nad kterým je umístěno malé přízemní okno v jeho nadpraží.

Dvorní křídlo Jako dvorní je označováno křídlo radničního objektu, které vybíhá západním směrem souběžně s osou silnice, jež prochází silničním průjezdem umístěným v soudním křídle radnice. Fasády dvorního křídla nejsou zdobné a kromě jednoduchého soklu ani nikterak členěné. Jejich strohost ostře kontrastuje s fasádami obrácenými do náměstí. Všechna okna jsou vertikálně protáhle obdélná bez parapetů a jakéhokoliv orámování. Trojúhelný západní štít dvorního křídla má hladkou omítku. Toto dvorní křídlo je kryto sedlovou střechou s volskými oky. Jako střešní krytina je použita římská betonová probarvená taška.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. V Jílovém: L. Čihák, 1898. 426, XVII stran, (7) l. obr. příloh; strany: 254 až 270 ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového. Díl 2, Místopis a historie jednotlivých domů. Jílové: nákladem vlastním, 1913; 191 stran. ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. Praha 1948, strany: 160 až 163 Související články Seznam kulturních památek v Jílovém u Prahy Jílové u Prahy Externí odkazy

Jílové u Prahy Jílové u Prahy Jílové u Prahy Kategorie:Stavby v Jílovém u Prahy Kategorie:Kulturní památky v Jílovém u Prahy