František Václav kníže z Clary-Aldringenu ( Franz Wenzel Fürst von Clary-Aldringen; 8. března 1706 Teplice – 21. června 1788 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, politik, dvořan a kulturní mecenáš. Od mládí působil v nižších úřadech ve správě Českého království i u dvora. Nakonec u dvora ve Vídni zastával třicet let funkci nejvyššího lovčího (1758–1788) a v roce 1767 byl povýšen na knížete. Byl majitelem několika panství v severních Čechách, jeho hlavním sídlem byl zámek v Teplicích, vlastnil také paláce v Praze a ve Vídni.

Životopis vlevo|náhled|Zámek Teplice, hlavní rodové sídlo a rodiště Františka Václava z Clary-Aldringenu Pocházel ze šlechtického rodu Clary-AldringenůOttův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 437–438 ISBN 80-7185-057-8 s rozsáhlým majetkem v severních Čechách, narodil se na zámku v Teplicích jako čtvrtý syn nejvyššího lovčího Českého království hraběte Františka Karla z Clary-Aldringenu (1675–1751).

Dětství strávil v Teplicích a v Praze, v roce 1723 začal studovat práva na Univerzitě Karlově. V roce 1727 se vydal na kavalírskou cestu spolu se starším bratrem Janem Antonínem (1702–1743). Přes německé země a Rakouské Nizozemí putovali do Leidenu, kde krátce studovali na univerzitě, později je doložený jejich pobyt v Itálii.KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013; s. 359 ISBN 978-80-7415-071-5 Po návratu se František Václav stal přísedícím dvorského soudu a v roce 1735 byl jmenován císařským komořím. Později byl vicekancléřem české dvorské kanceláře a v roce 1753 obdržel titul tajného rady, byl také čestným rytířem Maltézského řádu. V letech 1758–1788 byl nejvyšším lovčím císařského dvora a v roce 1767 dosáhl povýšení do knížecího stavu (český knížecí titul 27. ledna 1767, říšský knížecí titul 2. února 1767). Titul knížete platil pouze v primogenituře, ostatní členové rodu zůstávali v hraběcím stavu.BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015; s. 95 ISBN 978-80-7464-461-0 Mimo jiné proslul jako mecenáš, financoval církevní stavby, a to i na panstvích, která nebyla v jeho majetku,OULÍKOVÁ, Petra: Marie Terezie vévodkyně savojská a české země; Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2019; s. 129 ISBN 978-80-7422-695-3 podporoval také divadlo.František Václav Clary-Aldringen na webu Česká divadelní encyklopedie dostupné online

náhled|vlevo|Palác Mollard-Clary (Vídeň), sídlo Františka Václava z Clary-Aldringenu od roku 1760 Rodový majetek v Čechách zdědil František Václav po otci v roce 1751 a hned přistoupil k přestavbě zámku v Teplicích, kde bylo mimo jiné vybudováno divadlo.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 468 Nechal upravit také palác v Praze (dnes známý pod názvem Aueršperský). Protože od roku 1758 jako císařský nejvyšší lovčí pobýval převážně ve Vídni, v roce 1760 koupil palác Mollard-Clary v ulici Herrengasse 9. Z manželství s Marií Josefou měl pět dětí. Dědicem majetku byl jediný syn Jan Nepomuk (1753–1826), který převzal správu statků již v roce 1787. Dcera Marie Sidonie (1749–1824) byla manželkou významného státníka Jana Rudolfa Chotka (1748–1824), nejmladší dcera Marie Terezie (1756–1790) se provdala za nejvyššího dvorského maršálka Jana Josefa Wilczka (1738–1819), další dcery se provdaly do rodin Hoyosů a Ledebourů. Přes svou manželku byl František Václav z Clary-Aldringenu blízce spřízněn s významnými pozemkovými vlastníky v Čechách, jeho švagry byli kníže František Oldřich Kinský a hrabě Jan Josef z Thun-Hohensteinu.

Manželství a potomstvo František Václav měl tři starší bratry, kteří však zemřeli předčasně a bez potomstva, od roku 1748 byl tak univerzálním dědicem českých statků. Z tohoto důvodu se také krátce předtím narychlo oženil, i když mu bylo již přes čtyřicet. Jeho manželkou se stala hraběnka Marie Josefa z Hohenzollern-Hechingenu (1728–1801), dcera polního maršála Heřmana Bedřicha z Hohenzollernu (1665–1733). Marie Josefa byla palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a hofmistryní Marie Terezie. Spolu se svými sestrami patřila k významným osobnostem společenského života u vídeňského dvora, zvláště po ovdovění císaře Josefa II.

Odkazy Reference

Literatura HAPLOVÁ, Kateřina: František Václav z Clary-Aldringenu (1706–1788) a jeho rodina ve světle osobní korespondence 60.–80. let 18. století (bakalářská práce); Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Pardubice, 2011; 58 stran dostupné online SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy

Rodokmen Clary-Aldringenů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

František Václav Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Knížata Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 8. března Kategorie:Narození v roce 1706 Kategorie:Narození v Teplicích Kategorie:Úmrtí 21. června Kategorie:Úmrtí v roce 1788 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži